9 C 136/2025-33 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 56 658,94 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou distančním způsobem na webové stránce , Anonymizováno, dne , datum, uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 51 300 Kč s postupným čerpáním. Žalobkyně žalované dne , datum, vyplatila částku 5 500 Kč, dne , datum, částku 901 Kč, , datum, částku 7 400 Kč a dne , datum, částku 15 730 Kč na bankovní účet číslo , č. účtu, . Žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve splátkách do , datum, . Žalovaná si zvolila též službu Klidné spaní za poplatek 446,52 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou denních splátek, žalobkyně proto smlouvu ke dni , datum, vypověděla. Žalovaná se do prodlení s úhradou celého úvěru dostala dne , datum, . Celkem žalovaná žalobkyni uhradila 8 464,21 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny 28 586,53 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 472,75 Kč, smluvního úroku 26 544,78 Kč a poplatku za službu „Klidné spaní“ 76,86 Kč, celkem 55 680,92 Kč. Žalobkyně po žalované dále požaduje smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení za období od , datum, až , datum, ve výši 978,02 Kč. Před podáním žaloby, dne , datum, , žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě celé dlužné částky, žalovaná ovšem neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.3. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobkyně se z účasti na jednání omluvila.4. Ze zprávy banky bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, zaslala na účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované částku ve výši 5 500 Kč, dne , datum, částku 901 Kč, dne , datum, částku 7 400 Kč a dne , datum, částku 15 730 Kč.5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s datem uzavření , datum, zjistil, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr do výše 51 300 Kč, který je možné čerpat postupně a opakovaně. Žalovaná byla dle smlouvy povinna splatit první splátku do , datum, . Konec platnosti kreditního rámce je stanoven na , datum, , RPSN 2341,10 %, úroková sazba 1,066 % denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná si dle smlouvy mohla aktivovat službu Klidné spaní.6. Z předpisů denních splátek soud zjistil, že žalovaná měla od , datum, do , datum, platit splátky ve výši 62,68 Kč denně.7. Dopisem z , datum, žalobkyně žalovanou upozornila, že dluží 56 763,94 Kč a vypověděla projednávanou smlouvu.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě částky 57 887,08 Kč a tato výzva byla téhož dne předána k poštovní přepravě.9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaná žije v domácnosti čtyř osob, má výdaje na půjčky ve výši 1 500 Kč, za bydlení vynaloží 3 000 Kč, další nezbytné výdaje jsou uvedeny ve výši 1 000 Kč a ostatní nezbytné výdaje 2 000 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 19 106 Kč, výše čistého příjmu uvedeného spotřebitelem 25 500 Kč, rezerva pro výdaje 500 Kč.10. Z listiny označené jako Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně označila částku 19 106 Kč za ověřený příjem žalované.11. Z výpisu z účtu žalované u , Anonymizováno, , a.s. za období , datum, – , datum, soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu žalované byl 107,41 Kč a konečný zůstatek 12 069,19 Kč. Ve výpisu figuruje částka 40 000 Kč jako příjem od , právnická osoba, .12. Z dalších předložených listin soud nečinil skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.13. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, žalobkyně na účet žalované vyplatila dne , datum, částku 5 500 Kč, dne , datum, částku 901 Kč, , datum, částku 7 400 Kč a dne , datum, částku 15 730 Kč, celkem 29 531 Kč, kterou měla žalovaná dle přehledu splátek vrátit po 62,68 Kč denně v období od , datum, do , datum, . V rámci ověření úvěruschopnosti měla žalobkyně k dispozici výpis z účtu žalované u , Anonymizováno, , a.s. za období , datum, – , datum, , dle kterého počáteční zůstatek na účtu žalované byl 107,41 Kč a konečný zůstatek 12 069,19 Kč. Ve výpisu figuruje částka 40 000 Kč jako příjem od , právnická osoba, . Žalobkyně dále vycházela ze zjištění, že žalovaná žije v domácnosti čtyř lidí, má výdaje na půjčky ve výši 1 500 Kč, za bydlení vynaloží 3 000 Kč, další nezbytné výdaje jsou uvedeny ve výši 1 000 Kč a ostatní nezbytné výdaje 2 000 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 19 106 Kč, rezerva pro výdaje 500 Kč. Žalovaná na poskytnuté plnění žalobkyni dne , datum, uhradila částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 1 762,24 Kč, dne , datum, částku 1 563,32 Kč, dne , datum, částku 1 854,08 Kč a dne , datum, částku 1 284,57 Kč, celkem 8 464,21 Kč. Z výpisu z účtu žalované Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 57 887,08 Kč výzvou zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne , datum, .14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělk