15 C 19/2026-33 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne 14. 7. 2025, domáhala se žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku odpovídající zůstatku poskytnutého úvěru a úroků. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne 23. 3. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce a povinen tento poté vrátit a zaplatit úrok. Smlouva byla sjednána tak, že žalovaný potvrdil na internetových stránkách žalobkyně souhlas s návrhem smlouvy, byl mu poté poskytnut SMS kód , Anonymizováno, na telefonní číslo , tel. číslo, , který žalovaný zadal v poli pro podpis smlouvy na internetových stránkách žalobkyně. Sjednaný úvěrový rámec činil 45 990 Kč. Po poskytnutí jakékoli částky úvěru žalobkyní žalovanému byl žalovaný povinen splácet jej v měsíčních splátkách, kdy jejich výše byla vždy 4 % z aktuální dlužné částky poskytnutého úvěru, v každé splátce jsou zahrnuty i úroky a je splatná vždy 20. dne v měsíci počínaje měsícem, který bezprostředně následuje po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu poskytnutí úvěru. Žalovaný po dobu trvání právního poměru s žalobkyní získal od žalobkyně úvěr celkem 90 990 Kč a na své povinnosti žalovaný po tuto dobu postupně zaplatil celkem 87 207,75 Kč, které žalobkyně započetla podle smlouvy na jistinu, úroky a další poplatky. Žalovaný požádal žalobkyni o ukončení právního poměru ze smlouvy o revolvingovém úvěru písemně dne 13. 2. 2024 a žalobkyně s tímto souhlasila, ukončila úvěrový vztah a poté vyzvala žalovaného k zaplacení zůstatku jistiny a úroků ve výši 42 521,88 Kč. Na tuto povinnost poté zaplatil žalovaný pouze část ve výši 16 800 Kč, a proto žalobkyně uplatňuje zůstatek ve výši 23 932,36 Kč, který odpovídá jistině poskytnutého úvěru, poté, co byly všechny platby žalovaného žalobkyni započteny na jistinu a úroky. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla dne 3. 4. 2022 částku 45 990 Kč, na kterou žalovaný zaplatil částku 5 063 Kč dne 16. 5. 2022, dne 16. 6. 2022, dne 17. 7. 2022, dne 15. 8. 2022, dne 23. 9. 2022, dne 14. 10. 2022, dne 15. 11. 2022, dne 19. 12. 2022, dne 23. 1. 2023, dne 10. 2. 2023, dne 14. 4. 2023. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovanému poskytla dne 29. 6. 2023 částku 15 000 Kč a dne 5. 9. 2023 částku 30 000 Kč.2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.3. Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání podle § 115a o. s. ř., neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených písemných důkazů, žalobkyně s tímto postupem souhlasila a soud měl za to, že i žalovaný s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud při posouzení věci vycházel z písemností předložených žalobkyní, a to z fotografie lícové a rubové strany občanského průkazu, ze které soud zjistil, že žalobkyně takto disponuje kopií občanského průkazu žalovaného č. , hodnota, . Z písemnosti , hodnota, , soud zjistil, že jde obsahově o smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným na úvěr ve výši 45 990 Kč, měsíční úroková sazba 2,19 %, výše měsíční splátky 4 % z dlužné jistiny, je zde uvedený příjem žalovaného , částka, z pracovního poměru u zaměstnavatele , právnická osoba, . a vedlejší příjem měsíčně , částka, ; smlouva je ze dne 23. 3. 2022, podpisy stran jsou nahrazeny mechanickými prostředky. Ze snímku , Anonymizováno, soud zjistil, že v internetovém bankovnictví , Anonymizováno, je vedena platba , částka, jako příjem na účtu vedeném pro žalovaného. Z výpovědi smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že jde o nedatovanou a nepodepsanou písemnost obsahující sdělení o ukončení smlouvy na základě telefonátu a e-mailu ke smlouvě č. , hodnota, . Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 10. 6. 2025, soud zjistil, že žalobkyně vyzývá prostřednictvím právního zástupce žalovaného, aby zaplatil dluh ve výši 28 511,96 Kč z důvodu Smlouvy č. , hodnota, . Z podacího archu , právnická osoba, . ze dne 11. 6. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému zásilku pod č. , Anonymizováno5. Soud nevycházel z písemnosti , Anonymizováno, , Karty klienta a Úvěrové zprávy, když jde o skutková tvrzení a nikoli důkaz objektivně zachycující okolnosti vnějšího světa týkající se žalovaného. Soud neučinil žádná skutková z Rámcové pojistné smlouvy , Anonymizováno, a Úvěrových podmínek společnosti , právnická osoba, platné od 1. 8. 2021 a ani ze Znaleckého posudku č. , anonymizováno, .6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), ve znění účinném do 31. 8. 2024, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli;podle § 7 odst. 1, písm. g) a § 9 z. s. ú. je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka;podle § 86 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném do 31. 12. 2023, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; dle odst. 2 Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy;podle § 104 z. s. ú. vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu […];podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat;podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby;podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.7. Soud posoudil obsah všech podkladů spisu jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlédl přitom ke všemu, co uvedla žalobkyně, dílčí skutková zjištění podřadil pod shora uvedenou právní úpravu a dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli právní jednání elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně měla v době vzniku právního poměru prokázanou totožnost žalovaného občanským průkazem a dokladem o vedení účtu pro žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému údaje pro nahrazení vlastnoručního podpisu, které byly využity žalovaným a projevena tak vůle být vázán povinnostmi podle smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobkyně se zavázala pochytnout žalovanému úvěrový rámec, žalovaný přitom ve vztahu k tomu nebyl v postavení podnikatele. Soud považuje smlouvu za spotřebitelský úvěr. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 45 990 Kč, částku 15 000 Kč a 30 000 Kč a žalovaný postupně splácel, kdy 11 splátek zaplatil řádně, a poté pokračoval ve splátkách po poskytnutí dalšího úvěru. Žalobkyně úvěr poskytla žalovanému, aniž by splnila řádně svou povinnost poskytovatele úvěru prověřit, zda je spotřebitel – žalovaný – schopen úvěr splácet. Soud upozorňuje, že pouhé jednostranné tvrzení spotřebitele o jeho příjmech a výdajích, není dostatečným podkladem, na jehož základě by došlo ke splnění povinnosti poskytovatele úvěru ověřit schopnost splácet úvěr. Dostatečným podkladem není ani doložení jedné mzdy žalovaného, jako v tomto případě, když chybí doklad o pracovní smlouvě, trvání pracovního poměru anebo alespoň doložení mzdy za více měsíců předcházejících uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, přitom by ruku v ruce s tím muselo být doloženo i jaké skutečné výdaje má žalovaný spojené se základními potřebami, které běžně dospělý člověk vynakládá, a to na bydlení a služby s tím spojené. Žalobkyně však na toto zcela rezignovala, přičemž soud nepovažuje žádným způsobe