17 C 107/2025-48 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 48 120,76 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její účet úvěr v částce 35 000 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 13 120,76 Kč do , datum, . Žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne , datum, . Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně.2. Usnesením ze dne , datum, , č.j.- , spisová značka, vyzval soud žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení o tom, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně splnila zákonnou povinnost ověřit schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, tvrdila, jaké dokumenty si právní předchůdkyně žalobkyně od žalované vyžádala a jakými konkrétními údaji se v rámci svého hodnocení schopnosti splácet zabývala a k těmto tvrzením označila a předložila důkazy. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně podáním ze dne , datum, , ve kterém krom obecné proklamace postupu hodnocení schopností splácet úvěr, žádná konkrétní tvrzení ve vztahu k hodnocení schopností žalované splácet úvě neuvedla.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala tuto smlouvu s žalovanou dne , datum, prostřednictvím použití elektronických prostředků. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 16 217,28 Kč, a to do , datum, .6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, částku ve výši 35 000 Kč na účet číslo , č. účtu, .7. Ze výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že účet je veden na jméno žalované. Společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaslala na tento účet dne , datum, částku ve výši 35 000 Kč.8. Z předžalobní výzvy k okamžité náhradě dluhu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 48 895,12 Kč.9. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku k této smlouvě a seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel podepsaly dne , datum, písemnou smlouvu o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek.10. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informovaným přípisem předaným k poštovní přepravě dne , datum, , zároveň byla vyzván k uhrazení dlužné částky.11. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovanou, prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .12. Z výpisu z účtu žalované , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , že na počátku období byla žalovaná v mínusu, čerpala úvěr od , Anonymizováno, ve výši 16 000 Kč, od , Anonymizováno, ve výši 14 000 Kč a včetně vkladů a plateb od fyzických osob a sázkových společností byl celkový příjmový obrat za dané období 171 576 Kč a z účtu celkem odešlo 155 330,10 kč, když odchozí platby byly hojně realizovány na hry a sázky.13. Z dalších listin předložených žalobcem soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.14. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, a žalovaná dne , datum, podepsaly smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit společně s úrokem ve výši 16 217,28 Kč do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, částku ve výši 35 000 Kč na účet žalované číslo , č. účtu, . Žalovaná neuhradila na poskytnutý úvěr ničeho, a to i přes upomínky předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně následně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dopisem odeslaným dne , datum, bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová