7 C 227/2025-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 23. 6. 2025 a doplněným podáním doručeným soudu dne 7. 1. 2026 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 13.714 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně s tím, že dne 17. 7. 2024 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se , adresa, , a žalovanou uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 14.000 Kč. Úvěr byl poskytnut dne 17. 7. 2024 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 16. 11. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě dluhu. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 17. 11. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované, žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace žalované v příslušných databázích a tvrzených příjmech a výdajích. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalobkyně nedisponuje dalšími listinnými doklady, které žalovaná předkládala původnímu věřiteli k prokázání úvěruschopnosti. Pohledávku za žalovanou společnost , právnická osoba, postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 17. 7. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Uvedenou smlouvou získala žalovaná možnost čerpat úvěr až do výše 14.000 Kč s tím, že první čerpání úvěru bude probíhat tak, že částka ve výši celkové výše úvěru bude převedena na bankovní účet žalované uvedený v platebních údajích. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou minimálních měsíčních splátek k datu splatnosti uvedenému v parametrech úvěru. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník a Obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně pro produkt , Anonymizováno, .5. Obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně pro produkt , Anonymizováno, bylo prokázáno, že tyto upravují práva a povinnosti vznikající mezi poskytovatelem úvěru a klientem v souvislosti s poskytováním spotřebitelského úvěru.6. Z poslední možnosti dohody k úhradě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že ke dni 16. 11. 2024 zesplatňuje úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, a požaduje po žalované úhradu celé částky, která byla žalované poskytnuta včetně příslušenství.7. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 17. 7. 2024 na účet č. , č. účtu, částku ve výši 14.000 Kč. Ze zprávy , Anonymizováno, . soud zjistil, že na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaná, byla dne 17. 7. 2024 připsána částka ve výši 14.000 Kč.8. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek a seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2025 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informována.9. Výzvou k plnění ze dne 15. 1. 2025 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě žalované částky prostřednictvím svého právního zástupce.10. Soud dospěl na základě listinných důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, poukázala dne 17. 7. 2024 žalované na její účet částku ve výši 14.000 Kč. Žalovaná dosud nevrátila částku ve výši 13.714 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni, která žalovanou před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dosud nevrácené částky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových sp