7 C 36/2026-25 – Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 7. 10. 2025 a doplněným podáním doručeným Okresnímu soudu v Šumperku dne 10. 3. 2026 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 11.329 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 9. 5. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalovaného dne 9. 5. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 9.000 Kč, a to do 10. 8. 2024. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku ve výši 20.356 Kč, kterou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky, poplatek a ponížena jistina. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného, k výzvě soudu však výslovně uvedla, že k prověření úvěruschopnosti nebude žádná skutková tvrzení doplňovat. Žalovaná částka se pak skládá z nezaplacené části jistiny ve výši 11.329 Kč, když smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a poplatek byly umořeny úhradou žalovaného. Předmětem žaloby je rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 11.329 Kč od 11. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.3. Soud ve věci nařídil na den 8. 6. 2026 jednání, z něhož se žalobkyně omluvila s tím, že žádá, aby bylo ve věci rozhodnuto bez účasti žalující strany. Žalobkyně navrhla, aby v případě pochybností soudu o tvrzení žalobkyně ohledně výplaty jistiny zápůjčky v tvrzené výši na bankovní účet žalovaného, bylo vyžádáno sdělení , právnická osoba, . ohledně toho, kdo je majitelem účtu č. , č. účtu, a zda byla v období od 8. 5. 2024 do 12. 5. 2024 připsána na uvedený účet platba ve výši 15.000 Kč od žalobkyně. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil.4. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 9. 5. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 15.000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve třech splátkách specifikovaných v čl. I., bodu 1.4. smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Sazebník. V čl. II., bodu 2.4. a bodu 2.5. smlouvy byla ujednána povinnost žalovaného pro případ prodlení zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované ve výši dle Sazebníku s tím, že písemná (listinná) upomínka/výzva k úhradě je zpoplatněna částkou 500 Kč.5. Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně bylo prokázáno, že tyto jsou nedílnou součástí smlouvy a vymezují vztahy mezi žalobkyní a žalovaným vzniklé v souvislosti s uzavřením smlouvy.6. Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že na účet žalobkyně byla dne 13. 12. 2023 poukázána z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného částka ve výši 1 Kč a že žalobkyně dne 9. 5. 2024 poukázala ze svého účtu částku ve výši 15.000 Kč na účet č. , č. účtu, .7. Z upomínek ze dne 13. 8. 2024, 21. 9. 2024, 12. 9. 2024 a 24. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.8. Výzvou k úhradě před podáním žaloby s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně dne 3. 6. 2025 před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce. Výzva byla podána k odeslání žalovanému dne 3. 6. 2025.9. Důkaz navržený žalobkyní odpovědí bankovního ústavu , právnická osoba, . ohledně toho, kdo je majitelem účtu č. , č. účtu, a zda byla v období od 8. 5. 2024 do 12. 5. 2024 připsána na uvedený účet platba ve výši 15.000 Kč od žalobkyně, soud pro nadbytečnost neprovedl, když uvedené bylo spolehlivě zjištěno ze shora uvedeného důkazu výpisem z bankovního účtu.10. Soud dospěl na základě listinných důkazů k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla dne 9. 5. 2024 žalovanému převodem na jeho účet částku ve výši 15.000 Kč. Žalovaný na poskytnuté plnění žalobkyni uhradil částku celkem ve výši 20.356 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k úhradě dluhu prostřednictvím právního zástupce.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že k prověření úvěruschopnosti nebude žádná skutková tvrzení doplňovat, výslovně tak odmítla splnit svou povinnost tvrdit a prokazovat řádné splnění své povinnosti dle § 86 ZSÚ. K jednání nařízenému na den 8. 6. 2026 se žalobkyně nedostavila, připravila se tak o možnost být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Nesplnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu.14. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posuzoval jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 2 ZSÚ. Výše plnění, kterou má žalovaný v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil částku celkem ve výši 20.356 Kč, soud žalobkyní uplatněný nárok v plném rozsahu pro jeho nedůvodnost zamítnul.15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl sice ve věci plný úspěch, avšak pro jeho pasivitu v řízení mu žádné náklady řízení nevznikly.