15 C 298/2020-49 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 169,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., která postoupila pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Na základě výše uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně úroku z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která částka bude vyšší. Výše měsíční splátky byla podle obchodních podmínek žalovanému sdělována vždy v měsíčním výpisu. Žalovaný na základě výše uvedené smlouvy čerpal celkem částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek splácet úvěr řádně a včas a ničeho neuhradil ani po výzvě k úhradě dlužných částek. Žalobkyně tak požaduje neuhrazenou částku úvěru ve výši 18 169,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] plyne, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Úvěr byl poskytnut do úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 8,5 % měsíčně a dále byl stanoven poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé částky čerpání. 4. Z předložených výpisů z účtů z období od [datum] do [datum], jakož i z potvrzení o provedených platbách ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že úvěr, čerpaný ve výši 20 000 Kč, nebyl žalovaným splácen v souladu s uzavřenou smlouvou. Dne [datum] oznámil předchůdce žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky na současnou žalobkyni. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 23 200,22 Kč s příslušenstvím, ani na tuto však žalovaný nereagoval. 5. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Žalovaný neplnil povinnosti plynoucí z uzavřené úvěrové smlouvy a ani na výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. Žalobkyně se nyní domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky. Bylo přitom věcí žalovaného, aby tvrdil a případně prokázal, že na dlužnou pohledávku uhradil více, než tvrdí žalobkyně. Žalovaný však zůstal po celou dobu řízení pasivní a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, která má na základě předložených listin za prokázaná. Z uvedeného důvodu soud podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Dle názoru soudu je na místě aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky opakovaně, a to v řádu desítek ročně. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 písm. a) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 8. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.