10 C 187/2021-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky 13 240 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 21. 12. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru - zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 8 000 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 313 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 2. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Na svůj dluh uhradila pouze 5 540 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 3. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení činila dlužná částka 13 240 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 9 843,40 Kč, z nesplaceného administrativního poplatku ve výši 33,39 Kč a z nesplaceného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 814,39 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 168,87 Kč, a poplatku za asistenční služby 379,95 Kč. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 1 741,89 Kč, tj. úroku ve výši 18,96 % p.a. z dlužné jistiny od 15. 2. 2020, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 15. 1. 2021, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 918,72 Kč, tj. zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 15. 2. 2020, tedy od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 15. 1. 2021, úroku ve výši 18,96 % p.a. a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. 4. Z karty zákazníka a ze smlouvy o půjčce, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou dne 21. 12. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti zápůjčku ve výši 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce. Kromě poskytnutých peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 8 780 Kč sestávající z úroku ve výši 2 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a dále poplatek za pojištění 240 Kč a poplatek za asistenční služby 540 Kč Celkem tak měla žalovaná zaplatit částku 18 780 Kč. Bez poplatku za hotovostní inkaso splátek se v součtu mělo jednat o 14 780 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala dlužnou částku zaplatit v 60 týdenních splátkách po 313 Kč, přičemž první splátka měla být splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až do předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí této smlouvy jsou i smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba činila 32,15 % p. a. (žalobkyně v žalobě požaduje jen 18,96 % p. a. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a z přílohy č. 1 vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni obě pohledávky za žalovanou z výše uvedených smluv o zápůjčce. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky z 19. 2. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávek. Oznámení bylo žalované odesláno dne 22. 2. 2021, jak vyplývá z předloženého podacího lístku. 7. Z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 vyplynulo, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky z obou smluv o zápůjčce s tím, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána dne 14. 5. 2021, jak vyplývá z podacího lístku. 8. V dané věci soud v obou případech po právní stránce posuzoval spor jako spor ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016. 9. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce a zavázala se žalobkyni za poskytnutou zápůjčku ve výši 10 000 Kč zaplatit dále úrok ve výši 2 000 Kč, což je plně v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. Dále se pak zavázala zaplatit rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč. Pojmově jde tedy o něco jiného než o samotný úrok, nicméně v zásadě jde o další plnění související s poskytnutím zápůjčky a lze jej tedy k úroku připočítat, resp. lze jej považovat za jakousi skrytou podobu úroku, která s ohledem na celkově zapůjčenou částku není nepřiměřená, a proto jistě žalobkyni na zaplacení i této částky vznikl nárok. 10. Závazek žalované obsahuje povinnost zaplatit náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Podle názoru soudu tyto náklady za hotovostní inkaso samotnou zápůjčku nepřiměřeně prodražují, a to za situace, kdy je zde možnost bezhotovostních plateb, která je oproti takto vysokému příspěvku v podstatě beznákladová. Mělo-li být hotovostní inkaso splátek krokem ve prospěch zákazníků, pak není možné, aby samotnou zápůjčku takto rasantním způsobem prodražovalo. Dle názoru soudu je ujednání o zaplacení těchto nákladů za hotovostní inkaso v takové výši zcela nepřiměřené, v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z., nemůže požívat soudní ochrany. Ujednání o hotovostním inkasu splátek tedy soud považuje za neplatné. Dle názoru soudu tak žalované nevznikla povinnost tyto poplatky zaplatit. Žalované tedy vznikla povinnost zaplatit pouze jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč a poplatek ve výši 4 780 Kč sestávající z úroku ve výši 2 000 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a dále poplatky za pojištění a asistenční služby 240 Kč a 540 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na svoje dluhy zaplatila více, než kolik uvádí žalobkyně. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit nesplacenou částku zápůjčky ve výši 9 240 Kč (soud od žalované částky 13 240 Kč odečetl nepřiznaný poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč) s příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení z této částky a žalobu zamítl co do částky za nepřiznaný poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč s příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení z této částky. 11. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Nárok na zaplacení smluvního úroku vyplývá z § 2392 odst. 1 o. z., jeho výše vyplývá ze smluvního ujednání účastníků. 12. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v účinném znění). 13. V řízení byla žalobkyně úspěšnější ve větší míře (70 %) než žalovaná (30 %), má proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení (70 – 30 = 40 %). Náklady žalobkyně spočívaly v soudním poplatku ve výši 1 000 Kč (zaplacený soudní poplatek činil 800 Kč a doměřovaný soudní poplatek činí 200 Kč), v odměně advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ve třech paušálech po 100 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky a ve 21% DPH z odměny a paušálů. Náklady tak celkem činí 2 452 Kč a 40% z této částky činí 980 Kč. 14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.