10 C 194/2021-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky 3 883 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 26. 2. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru - zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 283 Kč sestávající z odměny za zpracování a doručení ve výši 3 608 Kč, úroku ve výši 2 504 Kč a poplatku za administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti ve výši 6 171 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 4. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Na svůj dluh uhradil pouze 22 400 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 16. 9. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Dlužná částka činí 3 883 Kč a sestává z nesplacené jistiny ve výši 2 352 Kč a z nesplaceného poplatku ve výši 1 530,21 Kč. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 2 526,28 Kč, tj. úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny od 23. 4. 2018, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 18. 12. 2020, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 295,41 Kč, tj. zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 24. 9. 2019, tedy od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 18. 12. 2020, úroku ve výši 29 % p.a. a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z dlužné jistiny od 19. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. 4. Ze zákaznické karty a ze smlouvy o zápůjčce, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným dne 26. 2. 2017 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 14 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce. Kromě poskytnutých peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 12 283 Kč sestávající z úroku ve výši 2 504 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 608 Kč, a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 171 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit částku 26 283 Kč. Bez poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení se v součtu mělo jednat o 20 112 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dlužnou částku zaplatit v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž první splátka měla být splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až do předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka měla činit 382 Kč. Součástí této smlouvy jsou i smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba činila 29 % p. a. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a z přílohy č. 1 vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy o zápůjčce. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávky. Oznámení bylo žalované odesláno dne 25. 1. 2021, jak vyplývá z předloženého podacího lístku. 7. Z výzvy k plnění ze dne 21. 4. 2021 vyplynulo, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána dne 21. 4. 2021, jak vyplývá z podacího lístku. 8. V dané věci soud po právní stránce posuzoval spor jako spor ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016. 9. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce a zavázal se žalobkyni za poskytnutou zápůjčku ve výši 14 000 Kč zaplatit dále úrok ve výši 2 504 Kč, což je plně v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. Dále se pak zavázal zaplatit rovněž částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 608 Kč. Pojmově jde tedy o něco jiného než o samotný úrok, nicméně v zásadě jde o další plnění související s poskytnutím zápůjčky a lze jej tedy k úroku připočítat, resp. lze jej považovat za jakousi skrytou podobu úroku, která s ohledem na celkově zapůjčenou částku není nepřiměřená, a proto jistě žalobkyni na zaplacení i této částky vznikl nárok. 10. Závazek žalovaného obsahuje i povinnost zaplatit částku za administrativní činnost a komfortní splácení 6 171 Kč. Podle názoru soudu tyto náklady (de fakto za hotovostní splácení) samotnou zápůjčku nepřiměřeně prodražují, a to za situace, kdy je zde možnost bezhotovostních plateb, která je oproti takto vysokému příspěvku v podstatě beznákladová. Mělo-li být hotovostní inkaso splátek krokem ve prospěch zákazníků, pak není možné, aby samotnou zápůjčku takto rasantním způsobem prodražovalo. Dle názoru soudu je ujednání o zaplacení těchto nákladů za hotovostní inkaso v takové výši zcela nepřiměřené, v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z., nemůže požívat soudní ochrany. Ujednání o hotovostním inkasu splátek, nebo chceme-li za administrativní činnost a komfortní splácení, tedy soud považuje za neplatné. Dle názoru soudu tak žalovanému nevznikla povinnost tyto poplatky zaplatit. Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit pouze jistinu zápůjčky ve výši 14 000 Kč a poplatek ve výši 6 112 Kč sestávající z úroku ve výši 2 504 Kč a odměny za zpracování, doručení a flexibilní ve výši 3 608 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svoje dluhy zaplatil více, než kolik uvádí žalobkyně. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nevznikl-li žalobkyni platně nárok na zaplacení částky 6 171 Kč a žalovaný zaplatil na dluh celkem 22 400 Kč (jak tvrdí sama žalobkyně), splnil tím svoji povinnost zaplatit žalobkyni 20 112 Kč (jistiny + úrok + poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení), nic žalobkyni nedluží a není ani v prodlení. 11. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v účinném znění). 12. V řízení byl žalovaný zcela úspěšný a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Soud však nezjistil, že by mu nějaké náklady vznikly a proto žádné z procesních stran právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.