10 C 229/2021-33 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že poskytla žalované dne 30. 11. 2020 na její žádost ze dne 30. 11. 2020 spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč splatný původně dne 2. 1. 2021. Do dnešního dne ničeho neuhradila. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího článku 7.4. žalobkyně žalované doporučeně odeslala dvě upomínky k úhradě. S těmito upomínkami vznikly prokazatelné náklady na jejich odeslání - administrativní zátěž, poštovné, doručení upomínek přepravci apod. Za tyto byla dle smlouvy naúčtovaná náhrada vynaložených nákladů s nimi spojenými stanovené paušální částkou ve výši 450 Kč resp. 650 Kč. Dále žalobkyně předala pohledávku k inkasnímu řízení a za toto žalované naúčtovala dle čl. 7 smlouvy o spotřebitelském úvěru náhradu nákladů na toto pověření ve výši 1500 Kč. Částka představuje především poplatek inkasní agentuře na úhradu jejích nákladů - korespondence, telefonáty, administrativa, služby dodavatelům a inkasní pracovníci v terénu. Žádné z těchto nákladů by nevznikly, kdyby žalovaná jednak dodržela podmínky smlouvy, případně dlužnou částku uhradila po několikanásobném upomínání prostřednictvím SMS, emailů a telefonátů - všechny tyto činnosti byly uskutečněny ještě v době před odesláním písemných upomínek, resp. předáním věci inkasní agentuře. Dále žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy z článku 7.2 a 7.3., a proto jí byla naúčtována smluvní pokuta v souladu s článkem 7.2. ve výši dvakrát 450 Kč. Celková výše smluvní pokuty ve smyslu Zákona o spotřebitelském úvěru je tak 900 Kč, což činí 30% jistiny, čímž bylo vyhověno dikci §121 ZoSÚ. Žalovaná se podpisem smlouvy zavázala tento úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 3204 Kč. Žalované byla dne 11. 1. 2021 odeslána upomínka a výzva k zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 30. 11. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr, který se žalovaná zavázala žalobkyni splatit i s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 3 204 Kč do 2. 1. 2021. V článku 7.4 smlouvy se žalovaná pro případ prodlení zavázala uhradit poplatky ve výši 450 Kč za první upomínku a 650 Kč za druhou upomínku a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s vymáháním. Žalovaná se rovněž v článku 7.2 smlouvy zavázala zaplatit smluvní pokutu za porušení povinnosti tam uvedené ve výši 15% z jistiny (450 Kč za každé porušení). Žalovaná smlouvu nedodržela a na dluh nic nezaplatila. 6. Uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutí úvěru žalobkyni jistě vnikl nárok na vrácení jistiny úvěru a zaplacení úroků dle § 2395 o. z., to by v projednávané věci znamenalo zaplacení jistiny ve výši 3 000 Kč a poplatku za poskytnutí ve výši 3 204 Kč (jde o jinak pojmenovaný úrok). Pokud jde o zaplacení jistiny je tedy nárok žalobkyně jistě důvodný. Pokud jde o poplatek za poskytnutí, je nutno posoudit jeho přiměřenost vzhledem k jistině úvěru a době, na kterou je úvěr poskytnut. Úvěr je poskytován na dobu 33 dnů a poplatek či úrok je za tuto dobu požadován ve výši 3 204 Kč, jde tedy o úrok více jak 100%. Takový úrok jistě přiměřeně vysoký není, jeho výše se dle názoru soudu příčí dobrým mravům a ujednání smlouvy o sjednání tohoto poplatku či úroku je nutno považovat za právní jednání, které se příčí dobrým mravům a je tedy ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o. z. neplatné v části v níž sjednaný rok převyšuje míru přiměřenosti. Za ještě přiměřený považuje soud úrok ve výši 30% p. a.. soud sice přihlíží k tomu, že jde o tzv. rychlý nezajištěný úvěr, přiměřený úrok však v tomto případě nemže být vyšší než 100 Kč a tuto částku úroku soud žalobkyni také přiznal a uložil ji žalované spolu s jistinou žalobkyni zaplatit. Nad tuto částku, tedy pro částku 3 104 Kč naopak soud posoudil nárok žalobkyně jako nedůvodný a žalobu v této části zamítl. 7. Je evidentní, že žalovaná nesplnila povinnosti vyplývající z této smlouvy. Porušení smlouvy ze strany žalované tak jistě žalobkyni vznikl nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty s odkazem na ustanovení § 2048 a násl. o. z. I smluví pokuta, ať už je konstruována jakkoliv nesmí být nepřiměřená, respektive nepřiměřená smluvní pokuta se jistě příčí dobrým mravům a ujednání o smluvní pokutě, která je nepřiměřená, pak je právním jednáním nesplatným ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o. z. Žalobkyně požaduje po žalované takzvané náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši celkem 2 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 900 Kč. Je však zřejmé, že i náklady spojené s uplatněním pohledávky či s vymáháním mají sankční charakter a ve své podstatě nejsou ničím jiným než smluvní pokutou. Vzhledem k jistině úvěru 3 000 Kč pak veškeré sankce nemohou přesáhnout 50% této částky (tedy 1 500 Kč), aniž by je bylo nutno považovat za nepřiměřeně vysoké. Žalobkyně požaduje sankce v celkové výši 3 500 KČ (2600 Kč + 900 Kč), soud tedy žalobkyni přiznal smluvní pokutu či náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a co do zbytku ve výši 2 000 Kč pak žalobu jako nedůvodnou se shora uvedeným odůvodnění zamítl. 8. Žalovaná měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o.s.ř. by jí měly náležet náklady řízení. Soud však nezjistil, že by jí náklady řízení vznikly. 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku. 10. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 400 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.a) Sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.a) Sazebníku, tedy do výše 1 000 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.