15 C 180/2021-31 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 7. 2021 u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím, a to základě skutečnosti, že žalovaný byl dne 12. 6. 2020 převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Žalovanému byla za ošetření vystavena faktura [číslo] ze dne 13. 6. 2020 na částku 2 500 Kč, kterou žalovaný uznal a zavázal se jí uhradit ve lhůtě 8 dnů, tj. do 21. 6. 2020. Dlužnou částku však do dnešního dne neuhradil. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovanému byla za pobyt v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, kde dle potvrzení o poskytnutí záchytu pobýval ode dne 12. 6. 2020 v 22:37 hod. do 13. 6. 2020 do 7:28 hod., vystavena dne 13. 6. 2020 faktura [číslo] na částku 2 500 Kč. Žalovanému byla naměřena hladina alkoholu 2,01‰. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal, a to v plné výši a zavázal se jej uhradit do 8 dnů ode dne vystavení, tj. do 21. 6. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž tato výzva mu byla odeslána dne 26. 11. 2020. 4. Po právní stránce soud uzavřel, že věc se řídí ust. § 89a až § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 5. Provedené měření hladiny alkoholu prokázalo, že žalovaný byl v záchytné stanici situován zcela oprávněně a je tedy povinen uhradit náklady spojené s jeho zajištěním a pobytem. Výši nákladů ostatně žalovaný sám uznal. Na základě výše uvedeného soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady vzniklé s jeho pobytem na záchytné stanici ve výši 2 500 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. S ohledem na tuto skutečnost pak soud na základě § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přiznal žalobkyni též nárok na zákonné úroky z prodlení z dlužné částky. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř.), které tvoří jednak soudní poplatek 1 000 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 AT – po 200 Kč za jeden - celkem 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 AT). Konečně žalobkyni náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 1 489 Kč (1 000 + 600 + 300 + 189).