5 C 107/2021-37 — Okresní soud ve Svitavách

1. Návrhem ze dne 22. 7. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 267,57 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 31. 12. 2019 uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky ve výši 22 288,57 Kč, která měla být vrácena nejpozději do 30. 3. 2021. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná úvěr čerpala, avšak do sjednaného data nevrátila a byla pravidelně upomínána k úhradě dluhu. Smlouvou ze dne 20. 12. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, která zaslala předžalobní výzvu dne 20. 4. 2021. 2. Usnesením Okresního soudu ve Svitavách ze dne 4. 10. 2021, č. j. 5 C 107/2021-34, byla žalobkyně vyzvána k upřesnění svých tvrzení obsažených v žalobě ohledně skutečnosti, jaká je celková dlužná částka, a to do 10 dnů od doručení usnesení. Dle žaloby žalobkyně požaduje částku 8 267,57 Kč, poslední splatná faktura ke dni 30. 3. 2021 je na částku 9 417,76 Kč a bylo tedy třeba odstranit výše uvedený rozpor v tvrzeních a doložených důkazech. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 8. 10. 2021. Žalobkyně se k výše uvedenému usnesení ve lhůtě, ani po ní, nevyjádřila. 3. V dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Při svém rozhodování vycházel soud z tohoto závěru o skutkovém stavu. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 31. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 11,75 % měsíčně a RPSN ve výši 279,29 %. Žalovaná z úvěrového rámce vyčerpala částku 22 288,57 Kč, která měla být splacena do 30. 3. 2021 Smlouvou o postoupení byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Dne 20. 4. 2021 bylo žalované postoupení oznámeno a stejného dne byla vyzvána k úhradě dlužné částky. 6. Vztah mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 an. o. z.). 7. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. jsou účastníci povinni k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, a dbát pokynů soudu. 8. Podle § 120 odst. 1 a 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. 9. V uvedeném případě bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy s úvěrovým rámcem ve výši 80 000 Kč, s tím, že žalovaná vyčerpala částku 22 288,57 Kč, aniž by bylo patrné, zda a případně jakou částku žalovaná uhradila. Na základě v žalobě uvedených skutkových tvrzení tedy nebylo zřejmé, jakým způsobem žalobkyně dospěla k žalované částce ve výši 8 267,57 Kč. 10. Aby mohla být žalobkyně v řízení úspěšná, je třeba, aby tvrdila a především prokázala všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti. Jelikož z tvrzení žalobkyně ani z předložených důkazů nevyplynulo, jak žalobkyně dospěla k žalované částce, soud žalobkyni vyzval, aby uvedené skutečnosti doplnila písemně do 10 dnů od doručení usnesení. Žalobkyně však na výzvu soudu nereagovala a ničeho nedoplnila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně shora uvedených skutečností, soudu nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout. 11. S ohledem na to, že ve sporu byla zcela úspěšná žalovaná, která však náhradu nákladů řízení nepožadovala, rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.