6 C 298/2019-193 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 11. 2019 domáhala vydání plachtové skladovací haly s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 m x 20 m a mobilního kontejneru (sociálního) inventární [číslo] když oba se nacházejí v areálu [příjmení] [příjmení] na adrese [obec a číslo]. V závěrečném návrhu potom žalobkyně upřesnila, že obě movité věci se nachází na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Soud předně podotýká, že uvedení konkrétního parcelního čísla, na kterém se obě stavby nacházejí až v závěrečném návrhu, nepovažuje za změnu žaloby, o níž by bylo nutno rozhodovat usnesením. Jedná se pouze o upřesnění žalobního tvrzení, když i z podané žaloby je zřejmé, že v areálu [příjmení] [příjmení] na adrese [obec a číslo] se nachází pouze jedna plachtová skladovací hala používaná jako krytá jízdárna a pouze jeden mobilní kontejner používaný jako sociální zařízení. 2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 2. 2019 uzavřela jako kupující s panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícím kupní smlouvu o koupi plachtové haly s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 m x 20 m. Na základě této kupní smlouvy se žalobkyně stala vlastníkem předmětné skladovací plachtové haly, když k přechodu vlastnického práva na žalobkyni došlo na základě výslovné dohody smluvních stran obsažené v článku V. odst. 2 kupní smlouvy okamžikem podpisu kupní smlouvy oběma smluvními stranami. Dále dne 6. 5. 2019 uzavřela žalobkyně se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě mobilního kontejneru (sociálního) inventární [číslo]. Na základě této kupní smlouvy a článku V. odst. 2 smlouvy se žalobkyně stala vlastníkem předmětného mobilního kontejneru. Jak plachtová hala, tak i mobilní kontejner se nacházejí v areálu [příjmení] [příjmení] na adrese [obec a číslo], kterou provozuje žalovaná a kde působí i spolek [anonymizována tři slova] [příjmení], a to minimálně od roku 2015, kdy po celou tuto dobu jsou zde také užívány. Žalobkyně se obrátila s výzvou na žalovanou k mimosoudnímu řešení věci, žalovaná ovšem zpochybňovala vlastnické právo pana [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] k předmětným movitým věcem a žalobkyně tedy byla nucena podat tuto žalobu. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě tvrdila, že je výlučnou vlastnicí obou požadovaných věcí, když obě komodity uhradila z úvěru. Plachtovou halu zakoupila žalovaná od pana [jméno] [příjmení] za částku 800 000 Kč poté, co se jí podařilo získat úvěr. Cena byla dohodnuta ústně. Hala byla následně uhrazena prostřednictvím pana [jméno] [příjmení], který byl tehdejším partnerem žalované a kterému peníze na halu (splátky) svěřila za účelem jejich předání panu [jméno] [příjmení]. Žádné příjmové doklady jí nebyly panem [příjmení] předány. Po ukončení partnerského vztahu s panem [příjmení] byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně informována o tom, že žalobkyně je vlastnicí plachtové haly a byla vyzvána k jejímu vydání. Pan [anonymizováno] částkou 800 000 Kč nedisponoval. Hodnota plachtové haly je minimálně 800 000 Kč, skutečnost, že byla prodána za 200 000 Kč, je otázkou. U jednání dne 9. 6. 2020 potom žalovaná uvedla, že žaloba je podle jejího názoru neprojednatelná, neboť jak kontejner, tak skladovací hala mají povahu nemovité věci, obě dvě jsou pevně spojené se zemí a nelze tedy žalovat na jejich vydání. Obě věci jsou umístěny na pozemku ve vlastnictví žalované. 4. Žalobkyně rozhodně nesouhlasila s tím, že by plachtová hala či sanitární kontejner mohly být věcmi nemovitými. Hala není nijak funkčně ani fyzicky spojena se zemí a lze ji od ní jednoduše oddělit, aniž by došlo ke znehodnocení předmětné haly či pozemku, na kterém se nachází. Hala není s pozemkem spojena pevnými základy. Lze ji libovolně přemisťovat kamkoliv jinam. Jedná se o prostou montovanou halu, která je tvořena samonosným konstrukčním systémem složeným z jednotlivých částí spojených šrouby, napínáky, kotevními lany a upínacími kurty. Je překryta pouze opláštěním zevní plachtou. Není nutné ji ukotvovat k pozemku pomocí betonových základů či betonových patek. Hala není a ani nemůže být předmětem evidence v katastru nemovitostí. Pokud probíhá ohledně haly stavební řízení, tak předmět veřejnoprávního stavebního řízení podle stavebního řádu a toto soudní řízení o vydání věci, spolu nijak nesouvisí. Právní pojetí haly z hlediska stavebního práva může být odlišné od práva soukromého. 5. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3302/2016 a namítala, že předmět kupní smlouvy ze dne 19. 2. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], jakož i totožně vymezený předmět kupní smlouvy ze dne 1. 2. 2018, která měla být uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – [jméno], je zcela neurčitý, kdy není zřejmé, co konkrétně mělo být předmětem převodu vlastnického práva. Na obou listinách je předmět převodu popsán zcela vágně jako„ plachtová hala s hliníkovou konstrukcí o rozměrech 20 x 50 m“. K otázce samotné podstaty předmětné věci žalovaná uvádí, že hala je zabudována v zemi pomocí ocelových hřebů a ocelových desek, které jsou zalité betonem. Žalovaná odkázala na ustanovení § 498 odst. 1 o. z. Skutečnost, že se jedná o nemovitou věc, vyplývá i z protokolu [stát. instituce] – odboru výstavby a územního plánování o kontrolní prohlídce ze dne 10. 3. 2016, na které byl za žalovanou přítomen na základě plné moci pan [jméno] [příjmení]. Z protokolu vyplývá, že vlastnicí stavby„ kryté jízdárny zhotovené z lehké montované haly ukotvené pomocí ocelových hřebů“ je žalovaná, pan [příjmení] jí v tomto řízení pouze zastupoval. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že již v roce 2015 zakoupila od prodávajícího [jméno] [příjmení] předmětnou halu, kterou nechala smontovat a napevno zabudovat do země s úmyslem trvale halu využívat jako krytou jízdárnu k výkonu své podnikatelské činnosti, kdy žalovaná provozuje stáj, zajišťuje ustájení koní, pořádá jezdecké tréninky a vyjížďky, jezdecká soustředění a pobyty. Ke konstrukčnímu řešení haly žalovaná doplňuje, že spodní část haly byla pomocí ocelových hřebů a ocelových desek zalitých betonem zapuštěna do země, tzn., že je spojena se zemí pevným základem. Ostatně z důvodu vybudování kryté jízdárny jako stavby trvalého charakteru byla příslušným stavebním úřadem prováděna kontrolní prohlídka stavby dne 10. 6. 2016. Žalovaná předmětnou halu užívala nerušeně od roku 2015, kdy původním vlastníkem haly panem [příjmení] nebylo nikdy namítáno, že by hala byla jeho, pokud ji tedy měl panu [příjmení] prodat až 1. 2. 2018. Žalovaná dále tvrdí, že cenu haly zaplatila panu [příjmení] prostřednictvím 4 hotovostních splátek, kdy žalovaná peníze postupně dne 29. 9. 2015 (částka výběru 289 982 Kč), dne 4. 11. 2015 (částka 150 000 Kč), dne 3. 12. 2015 (částka 250 000 Kč) a dne 7. 12. 2015 (částka 275 000 Kč) vybrala a hotovost předala za přítomnosti [jméno] [příjmení] panu [příjmení], který měl peníze prodávajícímu v zastoupení žalované předat. Mezi ní a panem [příjmení] panovala důvěra. Ze strany pana [příjmení] také nebyla nikdy kontaktována ani vyzývána k úhradě, což by se nestalo, pokud by pan [příjmení] peníze panu [příjmení] nepředal. Podle znaleckého posudku činí tržní cena kryté haly v současné době částku 3 896 000 Kč. Kupní cena za částku 250 000 Kč tak absolutně neodpovídá ceně konkrétní jezdecké haly stojící na pozemku žalované. Co se týká mobilního kontejneru, tak podle názoru žalobkyně jde také o nemovitou ve smyslu ustanovení § 498 odst. 1 o. z., neboť tato stavba je prokazatelně zabudována do země betonovými patkami založenými v nezámrzné hloubce. Nadzemní část je provedena jako typizovaný stavební objekt – sanitární kontejner. 6. Z provedeného dokazování bylo zjištěno následující: 7. Žalovaná je podnikatelkou od roku 2011 a oborem její činnosti je poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost a chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby). 8. Dne 19. 2. 2019 byla mezi žalobkyní a panem [jméno] [příjmení] uzavřena kupní smlouva o koupi plachtové haly, kterou byla prodána plachtová skladovací hala s hliníkovou konstrukcí o rozměru 50 m x 20 m za vzájemně dohodnutou kupní cenu 250 000 Kč, která byla zaplacena prodívajícímu v hotovosti při podpisu smlouvy. V článku V. smlouvy je uvedeno, že ke dni podpisu smlouvy se plachtová hala nachází v areálu [příjmení] [příjmení] v obci [obec], provozovaného spolkem [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno], [IČO]. Dle výslovné dohody smluvních stran dojde k nebytí vlastnického práva kupujícího k převáděné plachtové hale podpisem této smlouvy oběma smluvními stranami. Podpis na této smlouvě pan [příjmení] uznal za vlastní dne 6. 5. 2019, a to podle ověřovací doložky pro legalizaci České pošty s. p., pobočky [obec a číslo]. 9. Dne 6. 5. 2019 byla mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] zastoupené [jméno] [příjmení] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl mobilní kontejner (sociální) inventární [číslo] za d