9 C 301/2021-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 8. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení 12 887 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastnicemi dne 19. 6. 2020. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že jí tuto částku vrátí a současně zaplatí sjednaný úrok a poplatky související s úvěrem, a to prostřednictvím 24 měsíčních splátek. Úrok byl zahrnut v rámci druhé až osmé splátky úvěru, a to vždy ve výši 735 Kč. Účastnice si sjednaly poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a dále poplatky související s některými doplňkovými službami. Jednalo se v prvé řadě o poplatek za expresní výplatu úvěru ve výši 199 Kč. Dále byl sjednán poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, který byl splatný vždy v rámci jednotlivých splátek. Těchto poplatků bylo žalované vyúčtováno v průběhu smluvního vztahu účastnic celkem šest. Ve smlouvě byla dále sjednána možnost žalované tzv. Korunovým odkladem dosáhnout odkladu splatnosti až dvou sjednaných splátek úvěru, přičemž využití této možnosti bylo v každém jednotlivém případě zpoplatněno částkou 1 485 Kč. Žalovaná si tímto způsobem odložila splatnost celkem dvou splátek. I přesto se však dostala do prodlení s řádnou úhradou splátek dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalobkyně jí proto naúčtovala dvě smluvní pokuty po 500 Kč za prodlení s úhradou dvou splátek úvěru, a to s odkazem na příslušné smluvní ustanovení označené jako„ Náklady úvěru“. Žalované byly rovněž naúčtovány žalobkyní účelně vynaložené náklady související s prodlením žalované, jejichž celková výše činila 560 Kč a které sestávaly v prvé řadě ze tří paušálních částek po 100 Kč účtovaných v měsících říjnu a listopadu 2020 a dále v měsíci lednu 2021 Tyto paušální částky zahrnovaly dle žalobkyně měsíční náklady na poměrnou část mezd jejích zaměstnanců podílejících se na vymáhání dlužných částek, náklady na SMS zprávy, jimiž byla žalovaná vyzývána k úhradě jejích dluhů, náklady na související telefonické hovory mezi žalobkyní a žalovanou, náklady na provoz budovy, kde pracují zaměstnanci žalobkyně podílející se na vymáhání jejích pohledávek, jakož i náklady na provoz a údržbu systému, který využívají tito zaměstnanci při vymáhání dlužných částek. Dále byla shora uvedená částka účelně vynaložených nákladů tvořena dvěma poplatky po 130 Kč účtovanými v souvislosti s vyhotovením a odesláním výzvy před zesplatněním úvěru ze 14. 12. 2020, respektive zesplatňujícího dopisu z 1. 2. 2021. Tímto dopisem žalobkyně s ohledem na prodlení žalované se splácením úvěru tento zesplatnila a vyzvala žalovanou k jednorázovému doplacení zbývajícího dluhu z předmětné smlouvy. Následně byla žalované vyúčtována ještě jednorázová smluvní pokuta odpovídající 10 % z nezaplacené jistiny a úroků v částce 1 196 Kč, opět dle žalobkyně v souladu s ustanovením„ Náklady úvěru“. Žalovaná celkem na svůj dluh ze smlouvy uhradila pouze 12 802 Kč. Ke dni podání žaloby činil celkový dluh žalované z předmětné úvěrové smlouvy 12 887 Kč, tento sestával z dlužné jistiny ve výši 10 727 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, úroku ve výši 735 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši 130 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 196 Kč Vedle shora uvedené dlužné částky požadovala žalobkyně ještě zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 130,17 Kč, kdy tato částka měla odpovídat zákonné sazbě ve výši 8,5 % ročně z celkové dlužné částky za dobu od 23. 8. 2021 do 7. 10. 2021, a dále běžícího zákonného úroku z prodlení z celkové dlužné částky od 7. 10. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovanou, ta ve stanovené lhůtě nijak nereagovala na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., soud proto její souhlas s tím, aby věc projednal a rozhodl uvedeným způsobem, ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal. 4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastnicemi dne 19. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobkyni vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, úrok, jakož i další poplatky sjednané v souvislosti s poskytnutím některých doplňkových služeb žalované. Účastnice si sjednaly v prvé řadě službu expresní výplaty peněžních prostředků, která byla zpoplatněna jednorázově částkou 199 Kč. Díky této službě měl být úvěr vyplacen ve prospěch bankovního účtu žalované nejpozději do 60 minut od chvíle, kdy žalobkyni doloží, že účet je skutečně její, a bude ověřena totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu. Dále byla sjednána služba Bezpečná splátka. Ta dle příslušného smluvního ustanovení umožňovala žalované, aby si v případě, že nastane některá z ve smlouvě vyjmenovaných životních situací (např. nemoc, hospitalizace nebo ztráta zaměstnání), odložila splátku úvěru o měsíc od původního data splatnosti. Za tuto možnost se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíční poplatek ve výši 99 Kč. Ve smlouvě byla konečně sjednána ještě služba tzv. Korunového odkladu, díky níž si mohla žalovaná posunout dobu splatnosti splátky úvěru o jeden měsíc od původního data splatnosti, a to tak, že nejpozději 15 dnů po splatnosti splátky zaplatí žalobkyni 1 Kč. Dle smlouvy mělo být za využití zmíněné služby považováno i to, když žalovaná zaplatí žalobkyni jakoukoliv částku nižší, než kolik bude činit aktuálně splatná měsíční splátka. Korunový odklad žalovaná mohla využít maximálně dvakrát za dobu trvání smlouvy, přičemž každé využití služby bylo zpoplatněno částkou 1 485 Kč Celkem byla žalovaná dle smlouvy povinna zaplatit 20 640 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách s tím, že první splátka ve výši 1 418 Kč zahrnovala vedle úhrady části jistiny ve výši 625 Kč též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za službu expresní výplaty ve výši 199 Kč a poplatek za službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč. V pořadí druhá až osmá splátka pak zahrnovala úhradu části jistiny, úroku a poplatek za Bezpečnou splátku, všechny další splátky pak již jen úhradu části jistiny a poplatek za Bezpečnou splátku. Celkový úrok dle smlouvy činil 5 145 Kč. Všechny splátky byly splatné vždy ke každému 19. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 19. 7. 2020. Ve smlouvě byly dále v části označené jako„ Náklady úvěru“ sjednány dvě smluvní pokuty. Jednalo se o smluvní pokutu ve výši 500 Kč, kterou byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky, a dále smluvní pokuta ve výši 10 % z nezaplacené jistiny a úroků, maximálně však ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou byla žalovaná povinna uhradit v případě prodlení s úhradou dluhu po jeho zesplatnění. Žalobkyně měla rovněž právo v případě jejího prodlení s úhradou splátek účtovat žalované účelně vynaložené náklady na vymáhání. 5. Z žalobkyní předloženého potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 19. 6. 2020 vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] uvedeného ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. 6. Z transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná celkem uhradila na svůj dluh ze smlouvy 12 802 Kč. 7. Z dopisu ze 14. 12. 2020 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 6 912 Kč v souvislosti s předmětným úvěrem a upozornila ji na možnost jeho zesplatnění v případě neuhrazení dluhu. 8. Z dopisu z 1. 2. 2021 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k jednorázové úhradě celé zbývající dlužné částky vzniklé z titulu předmětné smlouvy o úvěru ve výši 21 361 Kč ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy a upozornila žalovanou, že v případě neuhrazení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu. 9. Z předžalobní výzvy z 23. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého zástupce. 10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 19. 6. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě téhož dne vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že uvedenou částku vrátí a současně zaplatí žalobkyni úrok, jehož celková výše činila 5 145 Kč (7 * 735 Kč), poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a dále poplatky za sjednané doplňkové služby exp