9 C 58/2021-117 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 5. 1. 2021, kterou následně doplnila přípisem soudu došlým dne 23. 6. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení 127 515 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být dle žaloby uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným dne 26. 1. 2018. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě uvedené smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 19 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 15 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 23 800 Kč, vše v pravidelných měsíčních splátkách. Ty však nehradil řádně a včas, čímž porušil svůj závazek ze smlouvy. Celkem na svůj dluh ze smlouvy uhradil pouze 37 285 Kč. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla následně s účinností k datu 8. 7. 2020 postoupena žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 70 000 Kč, úroku ve výši 6 177,50 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 4 865 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 10 472,50 Kč. Dále si s odkazem na čl. V. odst. 4 smlouvy nárokovala smluvní pokutu za prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek úvěru v celkové výši 36 000 Kč, která měla odpovídat sjednané sazbě 0,1 % z aktuálně dlužné částky denně za období od 27. 2. 2018 do 20. 5. 2020. V neposlední řadě požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 10,8 % ročně z částky odpovídající dlužné jistině za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení s tím, že výše úroku odpovídá výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let v období uzavření předmětné úvěrové smlouvy, a rovněž zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, který žalobkyně zčásti kapitalizovala za dobu od prodlení žalovaného do 20. 5. 2020 na částku 4 865 Kč, zčásti pak požadovala běžící úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 5. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok ani zčásti neuznal. Namítl, že předmětnou úvěrovou smlouvu s právním předchůdcem žalobkyně neuzavřel a podpis na této smlouvě není jeho. V minulosti sice nějakou úvěrovou smlouvu s právním předchůdcem žalobkyně uzavíral, rozhodně se však nejednalo o smlouvu označenou v žalobě. Fakt, že tato smlouva obsahuje jeho osobní údaje, žalovaný vysvětloval tím, že právnímu předchůdci žalobkyně tyto údaje sděloval právě ve spojitosti s dříve uzavřenou úvěrovou smlouvou, proto je měl právní předchůdce žalobkyně k dispozici. Žalovaný rovněž popřel, že by prováděl jakékoliv úhrady na svůj dluh z předmětné smlouvy, která měla být uzavřena 26. 1. 2018. Ze strany žalobkyně ani jejího právního předchůdce nebyl stran vymáhání dluhu z této smlouvy žádným způsobem kontaktován, neobdržel ani předžalobní výzvu žalobkyně. 3. Při jednání, které se ve věci konalo dne 8. 4. 2021 za účasti zástupce žalobkyně a žalovaného, vyslovil soud nesprávný právní názor na to, který z účastníků nese důkazní břemeno ohledně prokázání pravosti podpisu žalovaného na předmětné úvěrové smlouvě za situace, kdy žalovaný sporuje, že tuto smlouvu uzavřel a že podpis na smlouvě je jeho vlastnoručním a pravým podpisem. Soud přítomným nesprávně sdělil, že je to žalovaný, kdo musí prokazovat, že podpis na předmětné smlouvě není jeho podpisem. V závislosti na tomto sdělení žalovaný navrhl provést důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Soud usnesením ze dne 13. 5. 2021, č.j. 9 C 58/2021-71, které nabylo právní moci dne 21. 5. 2021, ustanovil [celé jméno znalce], [IČO], znalcem z oboru písmoznalectví, se specializací na zkoumání ručního písma, a uložil mu, aby se seznámil s obsahem spisu, zejména s listinami, které obsahují vlastnoruční podpis žalovaného a jež soud opatřil pro účely srovnání, a následně posoudil, zda je podpis uvedený na předmětné úvěrové smlouvě z 26. 1. 2018, vlastnoručním a pravým podpisem žalovaného. Týmž usnesením byla žalovanému uložena povinnost zaplatit do 15 dnů od právní moci usnesení zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 12 000 Kč. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud nebude záloha zaplacena, nelze důkaz znaleckým posudkem provést. Žalovaný ve stanovené lhůtě zálohu na náklady důkazu neuhradil. 4. Přípisem ze dne 10. 6. 2021, který byl zástupci žalobkyně doručen dne 15. 6. 2021, soud informoval žalobkyni o tom, že shora uvedený právní názor týkající se toho, kterého z účastníků tíží důkazní břemeno ve věci prokázání uzavření úvěrové smlouvy a pravosti podpisu žalovaného na této smlouvě, prezentovaný soudem při jednání dne 8. 4. 2021 je nesprávný, neboť předmětná úvěrová smlouva je soukromou listinou. Je to přitom žalobkyně, kdo z této listiny dovozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Potom je však na ní, aby prokázala, že tato listina je pravá a že ji žalovaný skutečně podepsal Podle § 565 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), je totiž na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. K obdobnému závěru přitom opakovaně ve své judikatuře již dlouho před přijetím o. z. dospěl Nejvyšší soud ČR (viz např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. 22 Co 617/99 nebo 23 Odo 1722/2006). Ze shora popsaných důvodů a s přihlédnutím k tomu, že žalovaný neuhradil ve stanovené lhůtě zálohu na náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku, se soud v uvedeném přípisu dotázal žalobkyně, zda bude ona navrhovat k důkazu vypracování znaleckého posudku k prokázání pravosti podpisu žalovaného na předmětné smlouvě (kdy podmínkou provedení tohoto důkazu by samozřejmě bylo, že žalobkyně uhradí zálohu na náklady s tím spojené), nebo zda hodlá pravost předmětné smlouvy prokazovat jiným způsobem. 5. Přípisem soudu došlým dne 24. 6. 2021 žalobkyně sdělila, že podle jejího názoru je podpis žalovaného na smlouvě z 26. 1. 2018 jeho pravým podpisem, o čemž svědčí fakt, že se žalovaný při podpisu smlouvy prokázal občanským průkazem [číslo] s platností do 1. 10. 2018 a tento doklad totožnosti ověřila pracovnice právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně současně předložila fotokopii uvedeného občanského průkazu. Dále poukázala na to, že mezi ní a žalovaným probíhá u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 31/2021 další řízení, v jehož rámci žalovaný rovněž argumentuje tím, že smlouvu, z níž žalobkyně dovozuje své nároky, nepodepsal. Zdejší soud však v odůvodnění rozsudku, který ve věci vydal (pozn. žalobkyně jej označila za pravomocný, z úřední činnosti soudu však bylo zjištěno, že rozsudek doposud právní moci nenabyl, neboť žalovaný proti němu podal odvolání), dospěl k závěru, že při uzavření smlouvy byla totožnost žalovaného ověřena z [číslo obč. průkazu] (číslo uvedeno ve smlouvě a navíc odpovídá číslu občanského průkazu žalovaného, jehož fotokopii žalobkyně předložila soudu). Z uvedeného důvodu soud žalobě žalobkyně vyhověl, aniž by vyžadoval zpracování znaleckého posudku ohledně pravosti podpisu žalovaného na předmětné smlouvě. Žalobkyně s odkazem na tyto skutečnosti požádala soud o zvážení provádění důkazu znaleckým posudkem s poukazem na zásadu hospodárnosti řízení. 6. Z písemného vyhotovení smlouvy o úvěru [číslo] datované dnem 26. 1. 2018 se podává, že právní předchůdce žalobkyně poskytl při podpisu smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se dle smlouvy měl zavázat, že tuto částku vrátí a současně zaplatí úrok, jehož výše činila 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, v přepočtu na rok pak 21 % ročně, dále poplatek za správu úvěru ve výši 15 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 23 800 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 128 800 Kč, a to v 16 měsíčních splátkách po 8 050 Kč, které byly splatné vždy k 26. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Čl. V. odst. 4 smlouvy obsahoval ujednání, podle něhož v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny měl být žalovaný povinen uhradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesměl dle uvedeného ustanovení přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 7. Z žalobkyní předložené transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě se podává, že žalovaný celkem na svůj dluh ze shora uvedené úvěrové smlouvy měl uhradit 37 285 Kč, a to celkem 18 splátkami v různé výši v období od 28. 2. 2018 do 31. 7. 2019. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 24. 6. 2020, z přiloženého seznamu postoupených pohledávek, jakož i z potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky z 29. 7. 2020 se podává, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy měla být s účinností k datu 8. 7. 2020 postoupena na žalobkyni. 9. Z dopisu z 24. 7. 2020 se podává, že právní předchůdce žalobkyně písemně informoval žalovaného o postoupení pohledávky a v