15 C 19/2022-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 740 Kč s příslušenství s tím, že žalovaný dne 4. 2. 2021 použil ke své přepravě vlak [číslo] na trase [obec] [anonymizováno] - [obec] hl. n. právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba], a při přepravní kontrole se kontrolorovi neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanou částku tvoří jízdné ve výši 164 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dále žalovaný jel dne 8. 2. 2021 bez platné jízdenky vlakem [číslo] opět ve směru mezi stanicemi [obec] – [obec] [anonymizováno], žalovanou částku tvoří jízdné ve výši 164 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dále žalovaný jel dne 17. 2. 2021 bez platné jízdenky vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] – [obec] [anonymizováno], žalovanou částku tvoří jízdné ve výši 103 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Téhož dne jel žalovaný bez platné jízdenky vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] - [obec], žalovanou částku tvoří jízdné ve výši 103 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dne 26. 2. 2021 jel žalovaný bez platné jízdenky vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] – [obec] [anonymizováno], žalovanou částku tvoří jízdné ve výši 103 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dne 28. 2. 2021 jel žalovaný bez platné jízdenky vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] – [obec] [anonymizováno], žalovanou částku tvoří jízdné ve výši 103 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 2. Žalovaný ani žalobkyně se k věci na výzvu soudu nevyjádřili. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. O skutkovém stavu lze uzavřít, že z oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] soud zjistil, že žalovaný dne 4. 2. 2021 ve vlaku [číslo] cestoval bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu. Žalovaný cestoval v úseku [obec] - [obec] (jízdné 164 Kč a přirážka ve výši 1 000 Kč). Stejná situace se pak opakovala i v případě oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] ze dne 8. 2. 2021 (trasa [obec] – [obec], jízdné 164 Kč, přirážka 1 000 Kč), dále oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] ze dne 17. 2. 2021 (trasa [obec] - [obec], jízdné 103 Kč, přirážka 1 000 Kč), oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] ze dne 17. 2. 2021 (trasa [obec] - [obec], jízdné 103 Kč, přirážka 1 000 Kč), oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] ze dne 26. 2. 2021 (trasa [obec] – [obec], jízdné 103 Kč, přirážka 1 000 Kč), oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] ze dne 28. 2. 2021 (trasa [obec] – [obec], jízdné 103 Kč, přirážka 1 000 Kč). Pohledávka proti žalovanému byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021postoupena současnému žalobci. Oznámení o postoupení spolu s výzvou k úhradě bylo žalovanému zasláno dne 9. 8. 2021. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: 6. Mezi účastníky byla dle § 2550 a násl. o. z. uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které právní předchůdce žalobkyně jako dopravce poskytl žalovanému přepravu do určeného místa, avšak žalovaný za tuto přepravu nezaplatil jízdné. Podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji podle odstavce 2 písm. c). Doba plnění účtovaného postihu se řídí § 1958 o. z., přičemž dlužník se dostává do prodlení uplynutím dne následujícího po kontrole. Forma výzvy k plnění není žádným předpisem stanovena, proto postačí výzva ústní, kterou dává kontrolor cestujícímu na místě kontroly. Protože žalovaný použil prostředku veřejné hromadné dopravy a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné ve výši 164 Kč, 164 Kč, 103 Kč, 103 Kč, 103 Kč a 103 Kč a přirážky za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši po 1 000 Kč v souladu s § 37 odst. 5 písm. b, c) a odst. 6 zákona č. 266/94 Sb., o drahách. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobkyně je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl. Důvodným soud shledal i nárok žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. 8. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění (žalobkyně sice zaslala žalovanému celkem 6 výzev k plnění, nicméně zaslala je týž den a proto má soud za to, že bylo možné zaslat žalovanému jednu souhrnnou výzvu, postup žalobkyně tak soud shledává neúčelným) a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč, a 3 paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobce se zvýšením o 21% DPH činí částku 1 489 Kč (400 + 600 + 300 + 189) a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).