16 C 200/2021-74 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 115 232,01 Kč (jako jistiny úvěru s přirostlým úrokem) s úrokem z prodlení, smluvní pokuty 1 497 Kč s úrokem z prodlení, náklady vzniklé s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč, smluvní pokuta 0,1 % denně kapitalizovaná ke dni sepsání žaloby ve výši 22 585,08 Kč a úroku 10 % ročně z dlužné původní jistiny do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 227 275 Kč. Tvrdila, že dne 12. 11. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvou o úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok snížený v důsledku marketingové akce z 93,59 % p. a. na 88,70 % p. a. v 18 měsíčních splátkách po 10 522 Kč, splatných vždy 25. dne v měsíci počínaje prosincem 2019. Žalovaný uplatnil ochrannou dobou v období 1. 7. 2020 – 31. 10. 2020. Žalovaný zaplatil dne 16. 1. 2020 částku 5 500 Kč, stejnou částku zaplatil i dne 11. 2. 2020, dále zaplatil 10 600 Kč dne 3. 3. 2020 a částku 10 522 Kč dne 16. 3. 2020. Žalobkyni vzniklo právo na 4 x 200 Kč jako náklady spojené s prodlením. Po 65 dnech prodlení, tedy 29. 11. 2020, v souladu se smlouvou došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru. Dosud nezaplacená jistina a úroky se tak staly součástí nové jistiny. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny 115 232,01 Kč, kterou žalobkyně požaduje ve výši 22 585,08 Kč (od 1. 12. 2020 do dne sepsání žaloby). Úrok žalobkyně požaduje 10 % ročně z dlužné původní jistiny, tj. z částky 93 507,73 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 1. 12. 2020 dosáhne částky 227 275 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z provedených důkazů soud učinil následující zjištění: 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru ze dne 12. 11. 2019 (č. l. 5) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala, že po schválení úvěru zašle žalovanému částku 100 000 Kč a žalovaný se zavázal, že v 18 měsíčních (25. dne každého měsíce) splátkách po 10 522 Kč žalobkyni zaplatí částku 189 396 Kč, tedy jistinu spolu s úrokem 93,59 % ročně. Pro případ prodlení byla celkové výše úroku omezena částkou 227 275,20 Kč. V čl. 6 smlouvy byla pro případ 30 denního prodlení s každou splátkou sjednána smluvní pokuta 499 Kč. V čl. 6 byla sjednána pro případ 15 denního prodlení s každou splátkou paušální náhrada nákladů 200 Kč. V čl. 6 bylo pro případ 65 denního prodlení s úhradou kterékoli splátky sjednáno automatické zesplatnění celého úvěru včetně přirostlých úroků, smluvních pokut a nákladů. Ke dni zesplatnění se dle čl. 6 stávají úroky a původní jistina novou jistinou. V čl. 6 byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z nové jistiny ode dne následujícího po zesplatnění. 5. Z dokladu o vyplacení úvěru (č. l. 33) soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 13. 11. 2019 zaslána částka 100 000 Kč. 6. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 14. 11. 2019 (č. l. 13) soud zjistil, že úvěr byl schválen s úrokem 88,70 % p.a. s tím, že splátek bude 19 a ze splátkového kalendáře (č. l. 14) soud zjistil, že první dvě splátky činily pouze 5 261 Kč. 7. Z Upraveného splátkového kalendáře ze dne 8. 4. 2020 (č. l. 9) soud zjistil, že byla odložena splátka č. 4 (splatná 25. 3. 2020) a že po dobu 26. 2. 2020 – 25. 3. 2020 nenabíhal úrok. 8. Z Karty klienta (č. l. 15) soud zjistil, že žalovaný zaplatil dne 16. 1. 2020 částku 5 500 Kč, stejnou částku zaplatil i dne 11. 2. 2020, dále zaplatil 10 600 Kč dne 3. 3. 2020 a částku 10 522 Kč dne 16. 3. 2020. 9. Z oznámení o využití ochranné doby ze dne 21. 6. 2020 (č. l. 43) soud zjistil, že žalovaný uplatnil ochrannou dobu dle zákona č. 177/2020 Sb. 10. Z dopisu ze dne 24. 6. 2020 (č. l. 42) soud zjistil, že ochranná doba trvalka od 1. 7. 2020 do 31. 10. 2020. Z přiloženého Upraveného Splátkového kalendáře soud zjistil, že splátky č. 8-11 činily 0 Kč a o odpovídající počet splátek se navýšil celkový počet splátek. 11. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. 12. Z učiněných zjištění soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, podle kterého žalovaný na základě smlouvy o úvěru obdržel 100 000 Kč. Tuto částku se zavázal vrátit spolu s úrokem 88,70 % ročně z této částky, to vše v 19 měsíčních splátkách (první dvě 5 261 Kč, další 10 522 Kč) splatných vždy 25. dne v měsíci. Žalovanému byla posléze odložena splátka č. 4 (splatná 25. 3. 2020) a v období 1. 7. 2020 – 31. 10. 2020 se uplatnila ochranná doba. Žalovaný zaplatil dne 16. 1. 2020 částku 5 500 Kč, stejnou částku zaplatil i dne 11. 2. 2020, dále zaplatil 10 600 Kč dne 3. 3. 2020 a částku 10 522 Kč dne 16. 3. 2020. 13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1802 OZ platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 téhož paragrafu platí, že uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle odst. 3 téhož paragrafu platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Podle odst. 4 téhož paragrafu platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 4 písm. a) zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, platí, že ochranná doba trvá od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, do 31. října 2020. Podle § 5 odst. 1 téhož zákona platí, že o délku ochranné doby se odkládá čas plnění peněžitých dluhů úvěrovaného vůči úvěrujícímu ze smlouvy o úvěru. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Soud se ve věci nezabýval otázkou, zda žalobkyně řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. 15. So