16 C 373/2021-26 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 18 000 Kč ve výši 0,05 % denně od 21. 6. 2021 do zaplacení, z částky 8 000 Kč ve výši 0,05 % denně od 1. 8. 2021 do zaplacení a z částky 18 000 Kč ve výši 0,05 % denně od 21. 7. 2021 do 31. 7. 2021 a dále s úrokem„ v zákonné výši“ za stejná období ze stejných částek. Tvrdila, že žalovanému pronajímala bytovou jednotku, nájemné bylo sjednáno na částku 18 000 Kč měsíčně. Žalovaný nezaplatil nájemné splatné 20. 6. 2021 a 20. 7. 2021. Ke dni 31. 7. 2021 došlo k ukončení nájmu. Žalobkyně následně započetla žalovaným složenou jistotu 10 000 Kč na nedoplatek nájemného, žalovaný tedy dluží 26 000 Kč. Dluh nebyl uhrazen ani k četným výzvám. 2. Žalovaný se k žalobě, ač soudem vyzván, nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze Smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že žalobkyně pronajala žalovanému byt na dobu od 1. 5. 2021 do 31. 4. 2023. Nájemné činilo 15 000 Kč, 3 000 Kč činila částka zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Celková částka 18 000 Kč byla splatná vždy do 20. dne kalendářního měsíce, za který platba přísluší. V čl.V.10 byl ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 9. 2021 a připojených podacích lístků soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě žalované částky. 6. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný cokoliv uhradil. 7. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. 8. Podle § 2217 odst. 1 OZ platí, že nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 9. Podle § 2247 odst. 3 OZ platí, že způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 10. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, platí, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 11. Podle § 1970 OZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Z citované právní úpravy a skutkových zjištění je zřejmé, že žalovaný měl povinnost hradit nájemné 15 000 Kč a zálohy 3 000 Kč, avšak z ničeho nevyplynulo, že by tak skutečně činil. Zápočtu 10 000 Kč nic nebránilo, žalobkyně po právu žádá částku 26 000 Kč. 13. Do prodlení se žalovaný dostal první den poté, co částku neuhradil k sjednanému dni (dvacátému dni v měsíci, za který platba náležela). Od prvního dne prodlení s jednotlivými platbami (21. 6. 2021 a 21. 7. 2021) tak žalobkyni náleží úrok z prodlení, jehož výše byla ujednána 0,05 % denně, což není výše nijak přemrštěná (18,25 % ročně). To však zároveň znamená, že se již neuplatní výše úroku„ zákonná“, tj. stanovená nařízením vlády (žalobkyně nemůže žádat dvakrát jeden úrok z prodlení, byť v jiné výši). 14. Soud proto žalobě vyhověl co do jistiny 26 000 Kč a úroku z prodlení 0,05 % denně, přičemž do 31. 7. 2021 se jedná o úrok z částek 2 x 18 000 Kč, od 1. 8. 2021 (po započtení jistoty 10 000 Kč) o úrok z částek 18 000 Kč a 8 000 Kč. 15. Naopak co do úroku„ v zákonné výši“ (jak zněl žalobní petit) soud žalobu zamítl, neboť, jak bylo vysvětleno shora, ujednání výše úroku z prodlení vylučuje možnost žádat úrok stanovený právním předpisem. 16. Žalobkyně byla ve věci téměř plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 300 Kč a z nákladů právního zastoupení (odměna dle § 7 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 2 140 Kč, tři paušální náhrady po 300 Kč dle ust. § 13 této vyhlášky). Tyto náklady řízení v celkové výši 8 620 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 160 o. s. ř.).