3 C 113/2022-59 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 3 286,65 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 8. 3. 2018 byl žalovaný od 1. 4. 2019 účastníkem telekomunikační služby [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. K poskytování služeb mu bylo dodáno zboží [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] modem na 24 měsíčních splátek. Měsíční platby za [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] modem ve výši 166,63 Kč byly žalovanému vyúčtovány deseti fakturami za zúčtovací období od 1. 4. 2019 do 29. 2. 2019, konkrétně fakturou [číslo] se splatností 23. 5. 2019, [číslo] se splatností 24. 6. 2019, [číslo] se splatností 23. 7. 2019, [číslo] se splatností 23. 8. 2019, [číslo] se splatností 23. 9. 2019, [číslo] se splatností 23. 10. 2019, [číslo] se splatností 25. 11. 2019, [číslo] se splatností 23. 12. 2019, [číslo] se splatností 23. 1. 2020, [číslo] se splatností 24. 2. 2020 a [číslo] se splatností 23. 3. 2020. Žalovaný však vyúčtované služby žalobkyni neuhradil, a proto bylo žalovanému dne 24. 6. 2019 zrušeno poskytování služeb. Na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 4. 12. 2019 byl žalovaný od 1. 12. 2019 účastníkem telekomunikační služby [anonymizováno] a za poskytnuté služby mu byly vystaveny faktury [číslo] za zúčtovací období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 se splatností 23. 1. 2020 ve výši 545,36 Kč a fakturou [číslo] za zúčtovací období od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 se splatností 24. 2. 2020 ve výši 545,36 Kč. Fakturou [číslo] za zúčtovací období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 se splatností 23. 3. 2020 mu byl vyúčtován poplatek za upomínku 181,50 Kč a fakturou [číslo] za zúčtovací období od 1. 3. 2020 do 31. 3. 2020 se splatností 23. 4. 2020 ve výši 181,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil za poskytnuté služby, byla mu dne 13. 2. 2020 zaslána upomínka a bylo mu zrušeno poskytování služeb. Dlužná částka činí celkem 3 286,65 Kč. Kromě zaplacení dlužné částky se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky od 24. 4. 2020 do zaplacení. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky řízení byla uzavřena účastnická smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila dne 8. 3. 2018 žalovanému službu [anonymizována čtyři slova]. Předmětem smlouvy byla současně koupě [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] modemu ve 24 měsíčních platbách. Dodatkem ke smlouvě ze dne 4. 12. 2019 pak žalobkyně zřídila žalovanému službu [anonymizována dvě slova] za částku 603,79 Kč měsíčně. Poskytnuté služby [anonymizována dvě slova] a kupní cenu za [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] modem včetně poplatků za upomínky pak žalobkyně účtovala žalovanému fakturami popsanými v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku v celkové částce 3 286,65 Kč. Žalovaný však vyúčtované částky nehradil, a proto žalobkyně zrušila žalovanému poskytování služby pevný internet, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 24. 6. 2019, a dále mu zrušila poskytování služby [anonymizováno], o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 13. 2. 2020. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dlužných částek, avšak bezúspěšně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a kupní smlouva podle § 2079 a násl. o. z. Žalovaný se zavázal za poskytnuté služby a za koncové zařízení řádně zaplatit, u koncového zařízení dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný však své smluvní povinnosti porušil, neboť vyúčtované služby a splátky zařízení řádně nehradil, ačkoliv mu tyto byly žalobkyní řádně fakturovány. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že jí žalovaný dluží za využití služeb [anonymizována dvě slova] a na kupní ceně za [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] modem, včetně poplatků za upomínání celkem 3 286,65 Kč. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že vyúčtované ceny služeb nebo koncového zařízení uhradil, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na podanou žalobu nijak nereagoval. Soud proto vyšel z tvrzení žalobkyně a žalobě v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na prodlení pak soud uložil žalovanému ve smyslu § 1970 o. z. rovněž povinnost nahradit žalobkyni i úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Tyto náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka po 200 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za výzvu k plnění a návrh ve věci samé). Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.