3 C 123/2022-56 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení 43 318,19 Kč s příslušenstvím. V žalobě a jejím doplnění žalobkyně uváděla, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] byla dne 1. 12. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 61 800 Kč. Úvěr byl poskytnut bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 29. 11. 2019. Žalovaná se však dostala do prodlení s vrácením poskytnutého úvěru. Smlouvou ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh za žalovanou 59 318,19 Kč a sestával z jistiny úvěru ve výši 39 946,03 Kč a z úroku ve výši 19 372,16 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná zaplatila celkem 16 000 Kč. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení 43 318,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 1. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] se zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 11,99 % měsíčně, tj. 143,88 % ročně. RPSN činilo 289,06 %. Žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr spolu s úroky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,50 % nesplaceného úvěru s úrokem nebo splátkami ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Pro případ prodlení bylo sjednáno, že věřitel může po žalované požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, zaplacení zákonných úroků z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Při prodlení žalované se splacením jedné splátky po dobu delší než dva měsíce nebo při prodlení se splacením více než dvou splátek byl věřitel oprávněn prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Pro případ, že by úhrada žalované na její závazek nestačila k zaplacení všech splatných dluhů, měly být hrazeny nejprve smluvní pokuta, poplatky za čerpání, úrok z úvěru, jistina a poté ostatní dluhy. Tytéž informace pak vyplynuly i z listiny nazvané jako standartní informace o spotřebitelském úvěru. 6. Podle předložených potvrzení o provedené platbě byla žalované poskytnuta jistina úvěru převodem na účet specifikovaný v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku dne 1. 12. 2020 ve výši 22 000 Kč, 10 000 Kč a 8 000 Kč, dne 10. 2. 2021 ve výši 1 200 Kč, dne 31. 5. 2021 ve výši 4 000 Kč, 7 000 Kč a 2 000 Kč, dne 6. 6. 2021 ve výši 3 900 Kč a dne 23. 7. 2021 ve výši 3 700 Kč, tj. jistina úvěru v celkové výši 61 800 Kč. 7. Z výpisu o žádosti o půjčku ze dne 23. 7. 2021 vyplynulo, že žalovaná požádala právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 3 700 Kč. 8. Z faktury a z platební bilance se podává, že žalované byla vyplacena jistina úvěru v celkové výši 61 800 Kč tak, jak je uvedeno v odstavci 5. odůvodnění tohoto rozsudku. Za období od poskytnutí úvěru dne 1. 12. 2020 do 27. 11. 2021 byl žalované účtován úrok v celkové výši 56 368,19 Kč a celkem devět náhrad účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením s úhradou splátek po 250 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh zaplatila 61 100 Kč, z toho 21 853,97 Kč bylo započteno na jistinu úvěru, 2 250 Kč na náhradu účelně vynaložených nákladů a 36 996,03 Kč na úrok. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve spojení s oznámením právního předchůdce žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2021 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. 10. Z výzvy ze dne 11. 12. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána žalované dne 11. 12. 2021, jak vyplývá z podacího lístku. 11. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 1. 12. 2020 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 61 800 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 143,88 % ročně byla žalovaná povinna splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Do splatnosti dluhu dne 29. 11. 2021, tj. za 12 měsíců, žalovaná na svůj dluh sestávající z jistiny úvěru ve výši 61 800 Kč, úroku ve výši 56 368,19 Kč a náhrad nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením s úhradou splátek 2 250 Kč uhradila 61 100 Kč. Na základě smlouvy ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaná zaplatila na svůj dluh dalších 16 000 Kč. 12. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 61 800 Kč, který měla žalovaná splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátek. Požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru, jakož i nákladů v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 2 250 Kč proto soud považuje za důvodný. 17. Úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 143,88 % ročně soud považuje za nepřiměřeně vysoký a nemravný. V době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v prosinci 2020, totiž činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na kontokorenty a revolvingové úvěry 12,25 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. 18. Podle názoru soudu by úrok měl představovat maximálně 30 % z půjčené částky, a to právě pro případ splácení ve lhůtě jednoho roku. Ujednání o úroku v části, ve které převyšuje 30 % poskytnuté půjčky, soud tedy považuje dle § 580 o. z. za neplatné. 19. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků částku ve výši 30 % z jistiny úvěru za 1 rok, tj. 18 540 Kč, tak žalované zbývá k úhradě částka 5 490 Kč (61 800 Kč jistina úvěru + 18 540 Kč soudem přiznaný souhrnný poplatek + 2 250 Kč náklady v souvislosti s prodlením žalované – 77 100 Kč zaplacených žalovanou). 20. Žalovaná existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporovala. Bylo přitom na ní, aby prokázala, že žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím splatila, což však neudělala. 21. S ohledem na výše uvedené proto soud vyhověl podané žalobě částečně, a to výrokem I., kdy zavázal žalovanou uhradit žalobkyni 5 490 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. 22. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 23. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 37 828,19 Kč s příslušenstvím. 24. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 733 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2. Sazebníku a žalobkyn