CS · EN DE FR brzy

5 C 101/2014-310 — Okresní soud ve Svitavách

ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2022:5.C.101.2014.1
Datum: 2022-05-30
Předmět: o určení vlastnictví
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1
["peněžité plnění""podílové spoluvlastnictví""postoupení pohledávky""rozhrada""smlouva kupní""spoluvlastnictví""znalecký posudek"]
O co šlo: o určení vlastnictví (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/19)
1. Žalobce se žalobou ze dne 14. 4. 2014 domáhal určení, že je výlučným vlastníkem zdi, která je postavena na jeho pozemku - parcele st. [číslo] – a která sousedí s nemovitostí žalovaných [adresa] v obci [obec]. Žalobce je vlastníkem domu [adresa] na parcele st. [číslo] žalovaní jsou spoluvlastníky domu [adresa] na parcele st. [číslo]. Mezi jejich domy se nachází nosná sousedící zeď, která je dle názoru žalobce v jeho výlučném vlastnictví a nejedná se o zeď společnou s žalovanými. Přesto žalovaní bez jeho souhlasu provedli stavební práce spočívající ve vestavbě nové bytové jednotky a opravě střechy - výměna krovu a krytiny, čímž došlo k zásahu do vlastnického práva žalobce, neboť úžlabí mezi domy se nachází na pozemku žalobce a na zdi ve vlastnictví žalobce. Žalobce odkázal na znalecký posudek [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 31. 1. 2008, který byl zpracován v rámci řízení vedeného u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 C 106/2006, a ve kterém se žalobce domáhal po žalovaných odstranění nepovolených stavebních úprav, tedy odstranění nadezdívky středové zdi mezi domy [adresa] a uvedení střechy a venkovní omítky domu [adresa] do původního stavu. Z důvodu stavebních úprav žalovaných, zasahujících do vlastnického práva žalobce, měl žalobce za to, že je zde dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví zdi postavené mezi domem žalobce a domem žalovaných. Další tvrzení a důkazní návrhy předložil žalobce soudu dne 1. 8. 2018, kdy opětovně poukázal na projektovou dokumentaci z roku 1930, ze které vyplývá, že obvodová zeď domu [adresa] již v té době stála a bylo s ní nakládáno jako s výlučným vlastnictvím žalobce. Žalovaní žádnou dobovou dokumentaci nedoložili. Dozdívkami ze strany žalovaných došlo k vytvoření falešného zdání, že zeď je alokována taktéž na jejich pozemku, dopouštěli se však pouhého dostavování žalobcovy zdi. Z historických událostí, zejména z požáru v roce [číslo] žalobce dovozoval, že oba domy, žalobce i žalovaných, lehly v té době popelem a byly nově vystavěny, u domů [adresa] došlo k výstavbě zcela nového podloubí. Původní zdivo tedy bylo zbouráno a zeď byla nově vystavěna na náklad právních předchůdců žalobce. 2. Žalovaní nesouhlasili s podanou žalobou s tím, že mezi domy [adresa] se nachází jedna společná zeď, tedy rozhrada, která je společná pro vlastníky obou domů. [anonymizována dvě slova] [adresa] byl vystavěn kolem roku [číslo] a při požáru [obec] v roce [číslo] nedošlo k destrukci tohoto domu, jak se mylně domnívá žalobce. Shořela střecha, ale obvodové zdi zůstaly zachovány, a to až do výše druhého nadzemního podlaží (první patro nad přízemím), kdy ohořelost kamenného zdiva zjistili žalovaní při rekonstrukci domu v letech 1991 [číslo] O destrukci lze naopak uvažovat u domu [adresa], a to zejména pro jiný tvar klenby, která se opakuje i u ostatních domů v řadě. Na domě [adresa] je navíc umístěn od nepaměti obrázek [příjmení] [jméno], patrona hasičů a ochránce před požáry, a z vyprávění pamětníků se traduje, že se tak stalo právě na památku toho, že dům [adresa] jako jediný z řady měšťanských domů neshořel do základů. V letech 1920 a 1930 byla středová zeď mezi domy již vystavěna a byla na ní uložena střešní konstrukce domu [adresa] a část tohoto původního trámu položeného na středové zdi mezi domy je v dnešním obývacím pokoji v druhém nadzemním podlaží domu [adresa]. Střešní konstrukce mezi domy [adresa] nebyla nijak dotčena stavebními úpravami domu [adresa] v letech 1920 1930. Původní střešní konstrukce [adresa] byla zbudována dávno před rokem 1920 a byla nahrazena až novou střešní konstrukcí v roce 2000. Při rekonstrukci domu v 90. letech bylo jasně patrné, že kamenná zeď končí nad přízemím a dále pokračuje zeď z cihel. Zeď v přízemí je stavěna tak, že obsahuje klenby, které se dělaly proto, aby klenba rozkládala sílu budoucího zatížení do stran, neboť v patrech se dělaly pouze dřevěné stropy, které neměly takovou nosnost jako dnešní betonové stropy. Středová zeď sloužila od okamžiku svého vzniku pro oba domy a nejsou zde žádné znaky, nápisy či jiné pomůcky, které by toto vyvracely. Důkazní břemeno ohledně vyvratitelné domněnky rozhrady podle §§ 854-857 o. z. o. stíhá toho, kdo tvrdí své výlučné vlastnictví, tedy žalobce. 3. Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 3. 11. 2014, č. j. 5 C 101/2014-53, žalobu zamítl s odůvodněním, že zeď mezi domy [adresa] je ve společném vlastnictví vlastníků těchto sousedících domů. Věc posoudil podle ust. § 854 o. z. o., vzal za prokázané, že mezi domy se nachází pouze jedna zeď, která se v přízemí nachází na pozemku žalobce st. parc. [číslo] i na pozemku žalovaných st. parc. [číslo]. Jedná se o historické domy na náměstí v [obec], u nichž nelze doložit, kdy byly původně postaveny. 4. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 11. 3. 2015, č. j. 27 Co 79/2015-77, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že pokud se zeď nachází na pozemku žalobce i žalovaných a není k dispozici žádný důkaz o tom, že by navzdory své poloze byla ve výlučném vlastnictví vlastníka jen jednoho z domů, nelze než učinit závěr, že předmětná zeď je ve spoluvlastnictví obou. Stejně tak není možné, aby zeď při svém průchodu různými podlažími domů procházela postupně rozdílnými právními režimy, tedy že by v prvém nadzemním podlaží byla ve společném vlastnictví a ve druhém nadzemním podlaží s ohledem na své odchýlení od původní základnové linie pouze ve výlučném vlastnictví žalobce. 5. Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 11. 2016, č.j. 22 Cdo 3706/2015-96, odmítl dovolání žalobce, neboť v otázce, zda předmětná zeď v části nacházející se nad pozemkem žalobce může být v jeho výlučném vlastnictví, se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Poukázal přitom na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2097/2006, 5 Ob 190/63, 22 Cdo 3700/2009, 22 Cdo 2097/2006 a další. Nejvyšší soud odkázal na ust. § 854 o. z. o. z roku [číslo] ohledně právní úpravy rozhrad s tím, že spoluvlastnictví rozhrad je spoluvlastnictvím neděleným s ideálními podíly. Vyvratitelná domněnka společného vlastnictví rozhrad obsažená v § 854 o. z. nachází své uplatnění zejména v případech, kdy zdi, případně jiné rozhrady, na pozemcích stály od nepaměti a nemohou být již vyjasněny jejich vlastnické poměry. Pokud byla zeď postavena, tak jakékoliv dostavování (zvyšování) je pouze dostavování původní zdi a nelze příčně hovořit o různých vlastnících zdi. Shodný závěr pak platí i pro ty případy, kdy v určité své části se v důsledku výstavby zeď nachází pouze nad jedním z pozemků. Ustanovení § 857 o. z. o. míří na případy, kdy je rozhrada postavena takovým způsobem, že jsou její stavební prvky umístěny pouze na jednu stranu. Takový závěr však v řešené věci učinil nelze. 6. Ústavní soud nálezem ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. IV ÚS 233/17, zrušil všechna předchozí rozhodnutí s tím, že bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces, neboť soudy neprovedly stěžovatelem navrhované důkazy a ani neodůvodnily jejich zamítnutí. Jedná se o tzv. opomenuté důkazy a tato vada zakládá nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí. Ústavní soud rovněž nebyl přesvědčen o tom, že by tvrzení a důkazy předestřené v řízení před civilními soudy byly v daném případě plně dostačující k učinění závěru, kdo je vlastníkem předmětné zdi, takže bylo na místě poučení ve smyslu ust. § 118 a odst. 2 o. s. ř. K samotnému právnímu hodnocení věci se Ústavní soud nevyjádřil. 7. Přestože se strany snažily v roce 2019 dohodnout na mimosoudním řešení sporu, k dohodě nedošlo. 8. Okresní soud po vrácení věci Ústavním soudem i z důvodu změny v obsazení soudu ve smyslu ust. § 119 odst. 3 o. s. ř. sdělil obsah celého spisu a listin a důkazů dosud provedených, a to při jednání dne 17. 3. 2021. Přitom dospěl k závěru, že za účelem náležitého objasnění skutkového stavu je vhodné nechat vypracovat nový znalecký posudek, jehož úkolem bude stanovit, zda mezi domy [adresa] se nachází pouze jedna zeď či zdi dvě, jaká je šířka této zdi v jednotlivých podlažích domů a na jakém pozemku je tato zeď či zdi umístěna. Mimo dříve provedené důkazy bylo provedeno rovněž další dokazování listinnými důkazy i šetření na místě samém. 9. Soud opětovně dospěl k závěru, že s ohledem na dlouhodobé spory mezi účastníky je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví zdi, neboť správní řízení mezi účastníky je přerušeno právě do doby pravomocného rozhodnutí civilního soudu o určení vlastnictví zdi. Spor o vlastnictví zdi byl přitom vyvolán stavebními úpravami žalovaných, kteří provedli nadezdívku středové zdi, udělali novou střechu a posunuli úžlabí mezi domy více nad dům žalobce. Odstranění stavby a uvedení střechy domu a venkovní omítky domu do původního stavu se žalobce domáhal v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 106/2006, ve kterém byl zpracován rovněž znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení]. 10. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 31. 1. 2008

Citovaná ustanovení

§ 854 (89/2012 Sb.)§ 857 (89/2012 Sb.)§ 118 (99/1963 Sb.)§ 119 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 148 (99/1963 Sb.)§ 150 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.