5 C 30/2022-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou ze dne 29. 12. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 630 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13. 1. 2021. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků na účet žalovaného ve výši 3 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit jednorázově nejpozději do 2. 6. 2021. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil a žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 3 000 Kč od 3. 6. 2021 do 29. 12. 2021 v celkové výši 630 Kč. 2. V dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. V řízení bylo smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 13. 1. 2021 prokázáno, žalovanému byla na jeho účet poskytnuta částka ve výši 3 000 Kč, kterou se zavázal vrátit jednorázovou splátkou do 2. 6. 2021. V případě porušení smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je v prodlení, a to do zaplacení. Žalovaný částku ve výši 3 000 Kč neuhradil řádně a včas, žalobkyně mu proto zaslala dne 30. 11. 2021 předžalobní výzvu. 5. Soud shledal žalobu důvodnou, proto jí v celém rozsahu vyhověl. Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 6. Žalovaný nesplnil svou povinnost ze smlouvy řádně a včas a žalobkyni ničeho neuhradil ani na její výzvu zaslanou dne 30. 11. 2021. Žalovaný v řízení neprokázal, že žalovanou částku uhradil, proto soud podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Dle názoru soudu je na místě aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky opakovaně. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 8. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.