9 C 13/2022-70 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 30. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 23 250 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že je jakožto příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě své zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, k jejich umisťování na střeženém parkovišti a hlídání. Dne 25. 6. 2019 provedla na základě pokynu příslušníka Policie ČR uděleného v souladu s § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen zák. č. 361/2000 Sb.), odtah motorového vozidla [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“), jehož provozovatelem byl v inkriminovanou dobu žalovaný. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a doposud nebylo vyzvednuto. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovného dle příslušných předpisů vydaných hl. městem Prahou. Elektronickým platebním rozkazem vydaným Okresním soudem ve Svitavách dne 27. 1. 2020 pod č.j. EPR 271580/2019-8 bylo žalobkyni pravomocně přiznáno právo na zaplacení nákladů na odtah Vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovné za 1. až 165. den, kdy bylo Vozidlo umístěno na odstavném parkovišti žalobkyně, tedy za období od 25. 6. 2019 do 6. 12. 2019, v celkové výši 65 550 Kč. Žalobou v této věci se žalobkyně domáhala úhrady parkovného za následující období od 7. 12. 2019 do 30. 11. 2020, tedy za v pořadí 166. až 525. den, kdy bylo Vozidlo umístěno na jejím odstavném parkovišti. Výše parkovného přitom za prvních 15 dní uvedeného období činila 400 Kč/den, za následujících 345 dní pak 50 Kč/den Vedle shora uvedené částky žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 22 650 Kč za dobu od 26. 11. 2020 do zaplacení a z částky 600 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu místa jeho trvalého pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu obsahující doložku dle citovaného ustanovení nevyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze zřizovací listiny žalobkyně schválené usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 7/7 ze dne 26. 5. 2011 ve znění následně provedených změn bylo zjištěno, že žalobkyně je příspěvkovou organizací, která byla zřízena především za účelem zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy. Předmětem její činnosti je mimo jiné výkon oprávnění hlavního města Prahy uvedený v ustanovení § 19b a § 19c zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání, jakož i provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie hlavního města Prahy a policistů Policie ČR. 5. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] sepsaného dne 25. 6. 2019 soud zjistil, že uvedeného dne došlo k odtahu Vozidla z ulice [ulice] v městské části [obec a číslo], který provedla žalobkyně na pokyn příslušníka Policie ČR, který byl vydán dle § 45 odst. 4 zák. č 361/2000 Sb. 6. Z karty Vozidla bylo zjištěno, že vlastníkem i provozovatelem Vozidla zapsaným v registru silničních vozidel byla v době jeho odtahu [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. 7. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaným jako kupujícím dne 12. 1. 2018 a dále z plné moci vystavené žalovanému [jméno] [příjmení] dne 12. 1. 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] prodala Vozidlo žalovanému a zároveň jej písemně zmocnila k zastupování a vykonávání veškerých úkonů spojených s odhlášením a přihlášením Vozidla u příslušného orgánu, který vede registr silničních vozidel. 8. Z výzvy k úhradě z 12. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně písemně informovala žalovaného o tom, že došlo k odtahu Vozidla na její odstavné parkoviště, a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 57 850 Kč s příslušenstvím sestávajícího z nákladů na odtah vozidla a parkovného za jeho umístění na parkovišti žalobkyně. Z přiložené poštovní dodejky bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému odeslána na adresu místa jeho trvalého pobytu 14. 11. 2019. 9. Z předžalobní výzvy z 18. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní opětovně vyzýván k úhradě dluhu souvisejícího s odtahem a následným umístěním Vozidla na parkovišti žalobkyně, přičemž byl současně upozorněn na to, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně je na základě své zřizovací listiny příspěvkovou organizací hlavního města Prahy, která zabezpečuje materiálně technické zázemí pro činnost hlavního města. Předmětem její činnosti je mimo jiné odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání, jakož i provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie hlavního města Prahy a policistů Policie ČR. Žalobkyně na pokyn příslušníka Policie ČR provedla dne 25. 6. 2019 odtah Vozidla z ulice [ulice] v městské části [obec a číslo] na své odstavné parkoviště. Vlastníkem a provozovatelem Vozidla zapsaným v registru silničních vozidel sice dle záznamů uvedených v tomto registru byla v době provedení odtahu paní [jméno] [příjmení], ta však Vozidlo již dříve prodala na základě kupní smlouvy ze dne 12. 1. 2018 žalovanému. Toho žalobkyně následně vyzvala dopisem z 12. 11. 2019 k zaplacení nákladů na odtah Vozidla a parkovného za umístění Vozidla na jejím odstavném parkovišti, přičemž opětovně byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužného parkovného předžalobní výzvou z 18. 11. 2020. 11. Podle § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. platí, že je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 12. Podle § 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb. se pro účely tohoto zákona provozovatelem vozidla rozumí vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu. 13. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení hlavního města Prahy č. 2/2013 Sb., o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti v účinném znění, činí maximální cena za jeden nucený odtah vozidla 1 900 Kč. Dle § 2 odst. 3 citovaného nařízení pak maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí 250 Kč/den po dobu prvního až třetího i jen započatého dne, 400 Kč/den od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště, a 50 Kč/den od sto osmdesátého dne. 14. V řešeném případě přistoupila žalobkyně zcela v souladu se svou zřizovací listinou na pokyn příslušníka Policie ČR dne 25. 6. 2019, který o tomto postupu rozhodl podle § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., k odtažení Vozidla, jež zjevně překáželo provozu na ulici [ulice] v městské části [obec a číslo], na své odstavné parkoviště. Jakkoliv v inkriminovanou dobu byla jako vlastník a provozovatel vozidla v registru silničních vozidel zapsána [jméno] [příjmení], skutečným vlastníkem vozidla byl z hlediska soukromého práva na základě kupní smlouvy z 12. 1. 2018 žalovaný. Tento závěr podporuje mimo jiné i žalobkyní předložená plná moc z 12. 1. 2018, jejímž prostřednictvím [jméno] [příjmení] zmocnila žalovaného k tomu, aby si Vozidlo přihlásil v registru vozidel na svou osobu. Na podkladě uvedených důkazů se jeví jako vysoce pravděpodobné, že fakt, že jako vlastník a provozovatel Vozidla byla i nadále (po uzavření předmětné kupní smlouvy) v registru vedena [jméno] [příjmení], byl způsoben tím, že žalovaný si Vozidlo po jeho odkoupení na svou osobu v registru nepřihlásil, byť se na tom s předchozí vlastnicí Vozidla evidentně dohodl. Přitom provozovatelem vozidla, který je podle § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. povinen uhradit náklady na jeho odstranění, se podle § 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb. rozumí jeho primárně jeho vlastník (případně jiná osoba evidovaná jako provozovatel vozidla v registru). Je tedy zřejmé, že žalovanému jakožto vlastníkovi Vozidla (a tedy jeho provozovateli ve smyslu § 45 odst. 4 ve spojení s § 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb.) vznikla ve smyslu citovaných ustanovení povinnost uhradit žalobkyni náklady na odstranění Vozidla z pozemní komunik