9 C 149/2022-37 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 2 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 325 Kč za dobu od 16. 9. 2021 do zaplacení, a to z titulu práva na zaplacení dlužného pojistného za období od 25. 9. 2021 do 3. 2. 2022, jehož výše činila 2 325 Kč, a dále z titulu poplatku za odeslání upomínky žalovanému ve výši 300 Kč. K úhradě uvedených částek měl být žalovaný povinen na základě pojistné smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena 25. 9. 2020. Svůj dluh žalovaný doposud žalobkyni ani částečně neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení souhlas účastníků s tímto postupem předpokládal. 4. Na podkladě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění k datu 25. 9. 2020, kdy žalovaný uhradil první sjednané pojistné ve výši 6 389 Kč. Žalovaný ve smlouvě jako adresu svého trvalého bydliště uvedl adresu [adresa], kterou označil i jako svou adresu korespondenční. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Volvo V50, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem měl být dle smlouvy v době uzavření smlouvy žalovaný. Ten se zavázal hradit roční pojistné ve výši 6 389 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dle sazebníku poplatků žalobkyně činil poplatek za vystavení upomínky po splatnosti 300 Kč. Dopisem ze dne 10. 12. 2021, který byl dle přiloženého poštovního podacího archu odeslán téhož dne žalovanému na adresu [adresa žalovaného], žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného pojistného ve výši 6 429 Kč za pojistné období od 25. 9. 2021 do 24. 9. 2022 a dále k úhradě administrativního poplatku ve výši 500 Kč, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení dopisu s upozorněním, že pokud ve stanovené lhůtě žalovaný dlužné pojistné neuhradí, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Dopisem z 10. 2. 2022, který byl opět žalovanému zaslán na adresu [adresa žalovaného], žalobkyně informovala žalovaného o tom, že shora uvedené pojistná smlouva k datu 3. 2. 2022 zanikla z důvodu nezaplacení pojistného, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného a administrativních poplatků ve výši 3 325 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení dopisu. Předžalobní upomínkou zaslanou na totožnou adresu žalovaného, kam byly zasílány již dříve shora uvedené dopisy, žalobkyně prostřednictvím svého zástupce opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z předmětné pojistné smlouvy s upozorněním, že pokud tento dluh žalovaný neuhradí dobrovolně, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 5. Po právní stránce posoudil soud věc jako spor z pojistné smlouvy uzavřené podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v účinném znění. 6. Dle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 9. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 10. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah založený pojistnou smlouvou uzavřenou ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z., respektive dle § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb. Žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila, když poskytla žalovanému sjednané pojištění odpovědnosti jeho vozidla uvedeného ve smlouvě. Bylo tedy na žalovaném, aby i on dostál svým povinnostem z předmětné pojistné smlouvy a hradil žalobkyni řádně a včas sjednané pojistné. Žalovaný v řízení nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že na pojistném za pojistné období od 25. 9. 2021 do 3. 2. 2022 dluží žalobou požadovaných 2 325 Kč. Bylo přitom na něm, aby v případě, že pojistné hradil žalobkyni řádně, případně alespoň v širším než žalobou tvrzeném rozsahu, takovou skutečnost soudu nejen tvrdil, ale zejména prokázal. Žalovaný však zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud tedy vyšel z toho, že na pojistném skutečně dluží žalobou nárokovanou částku. 11. Žalobkyně zjevně vychází z toho, že pojistná smlouva uzavřená mezi účastníky již ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. zanikla, a to marným uplynutím lhůty k zaplacení dlužného pojistného, kterou žalobkyně stanovila žalovanému v dopise z 10. 12. 2021. Soud však tento její závěr nesdílí, a to proto, že žalobkyně veškerou písemnou korespondenci zasílala žalovanému na adresu [adresa žalovaného]. Žalovaný přitom jako svou korespondenční adresu v pojistné smlouvě uvedl adresu [adresa]. Je sice možné, že žalobkyni bylo známo, že žalovaný je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného], nic to však nemění na tom, že žalobkyně zjevně opakovaně zasílala výzvy k úhradě dlužného pojistného (pravděpodobně v důsledku písařské chyby v označení adresy) na zcela odlišnou adresu. Vzhledem k tomu, že z ničeho nevyplývá, že by žalovaný žádal žalobkyni o doručování zásilek právě na adresu [adresa žalovaného], nelze zásilky na tuto adresu zasílané žalobkyní považovat za žalovanému doručené. Z pohledu soudu tedy doposud nemohly nastat účinky předpokládané shora citovaným ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb., neboť upomínka s výzvou k úhradě dlužného pojistného, stanovením dodatečné lhůty k plnění a poučením o následcích včasného neuhrazení pojistného doposud nebyla žalovanému řádně doručena. Ze stejného důvodu nemůže být oprávněný nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za odeslání upomínky ve výši 300 Kč, neboť pokud žalobkyně veškeré písemné upomínky zasílala žalovanému na nesprávnou adresu, logicky si v této souvislosti nemůže účtovat poplatky s tím spojené, jakkoliv jejich výše odpovídá sazebníku, který tvořil nedílnou součást pojistné smlouvy. 12. Ze shora popsaných důvodů soud podané žalobě vyhověl co do dlužného pojistného ve výši 2 325 Kč a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 26. 9. 2021 do zaplacení. Nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud naopak žalobu jako nedůvodnou zamítl co do požadovaného poplatku za odeslání upomínky ve výši 300 Kč. 13. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 625 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 2 325 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 300 Kč byla žaloba zamítnuta a v tomto rozsahu měl tedy procesní úspěch žalovaný. Poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve vztahu k předmětu řízení tak činí 89 % ku 11 % ve prospěch žalobkyně. Té proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. svědčí vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 78 % Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (mimosmluvní odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby) po 200 Kč