9 C 214/2022-48 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 23 308 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 15. 11. 2021. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jí tuto částku vrátí a současně zaplatí sjednaný úrok a poplatky související s úvěrem, a to prostřednictvím 24 měsíčních splátek. Úrok byl zahrnut v rámci druhé až osmé splátky úvěru, a to vždy ve výši 735 Kč. Účastníci si sjednali poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a dále poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Těchto poplatků bylo žalovanému v průběhu smluvního vztahu účastníků vyúčtováno celkem 5. Ve smlouvě byla dále sjednána možnost žalovaného tzv. Korunovým odkladem dosáhnout odkladu splatnosti až dvou sjednaných splátek úvěru, přičemž využití této možnosti bylo v každém jednotlivém případě zpoplatněno částkou 1 485 Kč. Žalovaný si tímto způsobem odložil splatnost celkem dvou splátek, když ve dnech 15. 12. 2021 a 17. 1. 2022 uhradil vždy žalobkyni 1 Kč Tyto dvě platby byly jediné, které žalobkyně od žalovaného na svou pohledávku obdržela. Žalovaný se dostal do prodlení s řádnou úhradou splátek dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalobkyně mu proto naúčtovala dvě smluvní pokuty po 500 Kč za prodlení s úhradou dvou splátek úvěru, a to s odkazem na příslušné smluvní ustanovení označené jako„ Náklady úvěru“. Žalovanému byly rovněž naúčtovány žalobkyní účelně vynaložené náklady související s prodlením žalovaného, jejichž celková výše činila 660 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu žalobkyně k datu 22. 5. 2022 celý poskytnutý úvěr zesplatnila. Podanou žalobou uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 14 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, úroku v celkové výši 2 940 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 245 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti„ Korunovým odkladem“ ve výši 2 970 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč a účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením žalovaného ve výši 660 Kč, tedy celkem na zaplacení 23 308 Kč. Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z této částky za dobu od 25. 7. 2022 do zaplacení, a to zčásti v kapitalizované výši 220,31 Kč za období od 25. 7. 2022 do 16. 8. 2022, zčásti ve formě běžícího úroku z prodlení za období od 17. 8. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovaného, ten ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., soud proto jeho souhlas s tím, aby věc projednal a rozhodl uvedeným způsobem, ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal. 4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky žalobkyni vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, úrok, jakož i další poplatek sjednaný za poskytnutí doplňkové služby SMS servis, za který se žalobkyně zavázala posílat žalovanému SMS s informacemi o všech významných věcech, které se týkají jeho smlouvy a jejího plnění, např. o odeslání peněz na bankovní účet žalovaného, o blížícím se termínu splatnosti, apod. Výše sjednaného poplatku za tuto službu činila 49 Kč měsíčně. Ve smlouvě byla dále sjednána služba tzv. Korunového odkladu, díky níž si mohl žalovaný posunout dobu splatnosti splátky úvěru o jeden měsíc od původního data splatnosti, a to tak, že nejpozději 15 dnů po splatnosti splátky zaplatí žalobkyni 1 Kč. Dle smlouvy mělo být za využití zmíněné služby považováno i to, když žalovaný zaplatí žalobkyni jakoukoliv částku nižší, než kolik bude činit aktuálně splatná měsíční splátka. Korunový odklad žalovaný mohl využít maximálně dvakrát za dobu trvání smlouvy, přičemž každé využití služby bylo zpoplatněno částkou 1 485 Kč Celkem byl žalovaný dle smlouvy povinen zaplatit 20 640 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách s tím, že první splátka ve výši 1 169 Kč zahrnovala vedle úhrady části jistiny ve výši 625 Kč též poplatek za službu SMS servis ve výši 49 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. V pořadí druhá až osmá splátka pak zahrnovala úhradu části jistiny, úroku a poplatek za službu SMS servis, všechny další splátky pak již jen úhradu části jistiny a poplatek za službu SMS servis. Celkový úrok dle smlouvy činil 5 145 Kč. Všechny splátky byly splatné vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 15. 12. 2021. Ve smlouvě byly dále v části označené jako„ Náklady úvěru“ sjednány dvě smluvní pokuty. Jednalo se o smluvní pokutu ve výši 500 Kč, kterou byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky, a dále smluvní pokuta ve výši 10 % z nezaplacené jistiny a úroků, maximálně však ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou byl žalovaný povinen uhradit v případě prodlení s úhradou dluhu po jeho zesplatnění. Žalobkyně měla rovněž právo v případě jejího prodlení s úhradou splátek účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši minimálně 100 Kč za každý měsíc vymáhání. 5. Z žalobkyní předloženého potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 16. 11. 2021 vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. 6. Z transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný celkem na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradil 2 Kč. 7. Z dopisu ze 4. 4. 2022 adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 972 Kč v souvislosti s předmětným úvěrem a upozornila ho na možnost jeho zesplatnění v případě neuhrazení dluhu. 8. Z dopisu z 22. 5. 2022 adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k jednorázové úhradě celé zbývající dlužné částky vzniklé z titulu předmětné smlouvy o úvěru ve výši 23 178 Kč ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy a upozornila žalovaného, že v případě neuhrazení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu. 9. Z předžalobní výzvy z 24. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého zástupce. 10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 11. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě dne 16. 11. 2021 vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedenou částku vrátí a současně zaplatí žalobkyni úrok, jehož celková výše činila 5 145 Kč (7 * 735 Kč), poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a dále poplatek za doplňkovou službu SMS servis, jehož výše činila 49 Kč měsíčně. Dále byla ve smlouvě sjednána možnost odkladu dvou splátek úvěru formou tzv. Korunového odkladu, kdy využití této možnosti bylo zpoplatněno v každém jednotlivém případě částkou 1 495 Kč Celkem byl dle smlouvy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 20 640 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek, které byly splatné vždy ke každému 15. dni příslušného měsíce počínaje 15. 12. 2021. Ve smlouvě byla rovněž mimo jiné sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení žalovaného s úhradou každé jednotlivé splátky úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek úvěru, v důsledku čehož žalobkyně po předchozí marné výzvě k nápravě celý poskytnutý úvěr dopisem z 22. 5. 2022 jednorázově zesplatnila a vyzvala žalovaného, aby doplatil celý dluh ze smlouvy. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dluhu ještě předžalobní výzvou zástupce žalobkyně. 11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“.), ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“). 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplat