10 C 165/2023-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky 50 576,60 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 6. 5. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 22 308 Kč sestávající z úroku (součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,88% ročně) ve výši 15 579 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu a komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 229 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 3 488 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 8. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným s účinností od 16. 12. 2022 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Dlužná vymáhaná částka činí 50 576,60 Kč a sestává z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč a z nesplaceného poplatku ve výši 20 576,60 Kč. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 2 262 Kč, tj. úroku ve výši 20,88 % p.a. z dlužné jistiny od 7. 8. 2022, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 14. 12. 2022, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 897,08 Kč, tj. zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 1. 11. 2021, tedy od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 14. 12. 2022, úroku ve výši 20,88 % p.a. a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. 4. Ze zákaznické karty a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 6. 5. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 22 308 Kč sestávající z úroku (součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,88% ročně) ve výši 15 579 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 229 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 3 488 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 3 476 Kč. 5. Z tabulky umoření vzal soud za prokázané, že žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným s účinností od 16. 12. 2022 postoupena žalobkyni. 6. V dané věci soud po právní stránce posuzoval spor jako spor ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016. 7. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru a zavázal se žalobkyní za poskytnutou zápůjčku ve výši 30 000 Kč zaplatit dále úrok ve výši 15 579 Kč, což je v zásadě v souladu s § 2395 obč.. zák. Dále se pak zavázal zaplatit rovněž částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 229 Kč. Pojmově jde tedy o něco jiného než o samotný úrok, nicméně v zásadě jde o další plnění související s poskytnutím zápůjčky a lze jej tedy k úroku připočítat, resp. lze jej považovat za jakousi skrytou podobu úroku. Celkem byl tedy sjednán úrok ve výši 22 308 Kč, která je s ohledem na celkově zapůjčenou částku a dobu trvání zápůjčky (15 měsíců) zcela nepřiměřená. Mezi účastníky smlouvy byl přitom sjednán běžící roční úrok 20,88 %, který soud považuje za přiměřeně vysoký, jak poskytnuté částce, tak době trvání úvěru. Při přepočtu na dobu trvání smlouvy (15 měsíců), počítaná z jistiny, činí tento úrok 7 830 Kč. Naopak nad tuto částku, jde již o úrok nepřiměřeně vysoký. Žalobkyni nárok na tuto část poplatku či úroku nevznikl, neboť pak již by byl poplatek nepřiměřeně vysoký a příčil se dobrým mravům. V této části je pak ujednání smlouvy právním jednáním neplatným podle § 580 odst. 1 obč. zák. a § 588 obč. zák. 8. Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit pouze jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč a poplatek ve výši 7 830 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svoje dluhy cokoliv zaplatil. Soud tak žalobkyni přiznal součet těchto částek 37 830 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení jdoucího z listiny jak zkapitalizovaného tak běžícího a včetně sjednaného úroku ve sjednané výši 20,88 % ročně po dobu prvních 90 dnů prodlení a následně ve výši dle zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. 9. Naopak soud žalobu, pokud jde o žalovaný nedoplatek úvěru, co do částky 12 746 Kč včetně žalovaného příslušenství, zamítl jako nedůvodnou. 10. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 024 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 2 529 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 505 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 390 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v účinném znění). 11. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch (75 %) a částečný neúspěch (25 %). Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení z 50 % jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady spočívaly v zaplaceném a doměřovaném soudním poplatku ve výši 2 529 Kč, dále v odměně advokáta za 3 úkony právní služby po 3 140 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb., ve třech paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a ve 21 % DPH z odměny a paušálů. Výše nákladů pak činí 15 016,20 Kč, žalobkyně jak shora uvedeno má právo na náhradu nákladů řízení z 50 %, tedy na zaplacení částky 7 508,10 Kč.