16 C 22/2023-57 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 32 672 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 27. 9. 2021 ve znění smlouvy o úvěru ze dne 24. 1. 2022 peněžní prostředky ve výši 28 100 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 33 960 Kč do 22. 2. 2022. Žalovaný však svou povinnost řádně nesplnil, čímž vznikla povinnost hradit smluvní pokutu 0,1 % denně za každý den prodlení a náklady upomínání. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena na základě rámcové postupní smlouvy z 8. 12. 2021. Žalobkyně požaduje zaplacení 28 100 Kč na jistině, 150 Kč na nákladech upomínání, 5 860 Kč na úroku a 4 572 Kč na smluvní pokutě (za období 23. 2. 2022 – 4. 8. 2022) spolu se zákonnými úroky z prodlení z jistiny. Dále též požaduje částku 256 Kč za náklady mimosoudního vymáhání spojení s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 9. 2021 soud zjistil, že (právní předchůdce) žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s úrokem 2 220 Kč do 28 dnů (do 25. 10. 2021). Na třetí straně smlouvy byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny pro případ prodlení s úhradou. Rovněž byl ujednán poplatek 50 Kč za upomínku. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 1. 2022 soud zjistil, že touto smlouvou se mění podmínky smlouvy ze dne 27. 9. 2021. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 28 100 Kč, žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s úrokem 5 860 Kč. Splatnost byla sjednána jednak datem 22. 2. 2022, jednak jako 148 dnů. Dále v textu se hovoří o splatnosti do 28 dnů. Na třetí straně smlouvy byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny pro případ prodlení s úhradou. Rovněž byl ujednán poplatek 50 Kč za upomínku. 6. Z výpisů z účtu žalobkyně za období září 2021 - prosinec 2021 vyplývá, že žalovaný nejprve dne 27. 9. 2021 obdržel částku 10 000 Kč, dále po tomto datu postupně v menších částkách čerpal částku 18 100 Kč Poslední čerpání bylo ke dni 10. 12. 2021 ve výši 500 Kč. 7. Z výpisu z účtu žalobkyně za leden 2021 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni verifikační platbu 0,01 Kč. 8. Z upomínek ze dnů 8. 3. 2022, 17. 3. 2022 a 25. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně třikrát upomínala žalovaného o úhradu dluhu. 9. Ze společného prohlášení stran o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni 10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný cokoliv zaplatil. 11. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 a n. a § 2991 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), tedy jako úvěr. 12. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2991 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Žalovaný byl podle smlouvy a podle § 2395 OZ povinen vrátit částku 10 000 Kč s úrokem 2 220 Kč. Byl povinen vrátit i částku 18 100 Kč, která však byla do uzavření smlouvy ze dne 24. 1. 2022 toliko bezdůvodným obohacením, neboť pro její vyplacení žalovanému nebyl žádný právní důvod. Pokud se strany posléze dohodli, že povinnost vrátit jistinu úvěru jakož i bezdůvodné obohacení„ refinancují“ na základě smlouvy ze dne 24. 1. 2022, není to nic rozporného s právem. 15. Žalovaný má tak povinnost vrátit jistinu 28 100 Kč vrátit a zaplatit úrok 5860 Kč. Z jistiny soud podle § 1970 OZ přiznal i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Soud však nesouhlasí s okamžikem splatnosti povinnosti k vrácení jistiny a zaplacení úroku, ze kterého vycházela žalobkyně. Ve smlouvě byla totiž obsažena dvě rozporná ujednání – podle jednoho mělo být placeno do 28 dnů (22. 2. 2022), podle druhého do 148 dní. Vzniká zde tedy prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele, a sice že délka splatnosti byla 148 dní. Smlouva byla uzavřena 24. 1. 2022, jistinu a úroku tedy bylo třeba vrátit 21. 6. 2022. 17. Smluvní pokuta byla ujednána platně a zažalována v souladu s omezením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nicméně byla žalovaná za období 23. 2. 2022 – 4. 8. 2022, soud proto s ohledem na shora uvedený závěr o splatnosti přiznal soud smluvní pokutu jen za období 22. 6. 2022 – 4. 8. 2022, tedy ve výši 1 236,40 Kč. 18. Shora uvedený závěr o splatnosti úvěru má vliv i na kapitalizovaný úrok z prodlení, který tak lze přiznat pouze ve výši 407,70 Kč. 19. Všechny upomínky byly zaslány v březnu 2022, tedy před splatností úvěru, náklady na vymáhání za tyto upomínky (150 Kč) tedy také nelze přiznat. 20. V rozporu s § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je požadavek na zaplacení dalších 256 Kč za náklady vymáhání. Uvedené ustanovení však stanoví, že„ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu“. V posuzované věci však nebylo sjednáno právo na jiné náklady vymáhání než 50 Kč za upomínku. 21. Soud proto žalobě vyhověl do částky 28 100 Kč na jistině, 5 860 Kč na úroku, 1 236,40 Kč na smluvní pokutě, 407,70 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení a dále co do běžícího úroku z prodlení od 9. 8. 2022 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. 22. Žalobkyně tedy byla v řízení úspěšná v poměru 89:11 a má proto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu 78 % nákladů řízení. Při plném úspěchu by náhrada nákladů činila 3 182,50 Kč (2 úkony právní služby po 500 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, 1 úkon po 250 Kč /předžalobní výzva byla toliko výzvou jednoduchou/ podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 2, 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu, 21 % náhrada DPH, 1307 Kč zaplacený soudní poplatek). Z toho 78 % činí 2 482 Kč. 23. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám jejího zástupce. 24. Lhůtu k plnění ve výroku pod body I a II tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.