3 C 71/2023-40 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení 15 947,38 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla dne 28. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti v místě svého bydliště. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet spolu s poplatkem ve výši 25 776 Kč, sestávajícím z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Celkově se žalovaná zavázala uhradit 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den 28. 3. 2022. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením úvěru. Na svůj závazek uhradila pouze 33 999,99 Kč, které byly započítány v částce 17 666,37 Kč na jistinu úvěru a v částce 21 776,01 Kč na příslušenství pohledávky. Ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky je žalovaná v prodlení s úhradou jistiny úvěru ve výši 12 333,63 Kč a poplatku ve výši 9 442,38 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ode dne 29. 3. 2022 do 15. 1. 2023. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 12 333,63 Kč, nesplacených poplatků v celkové výši 10 927,48 Kč (součet kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 506,53 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 739,15 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 088,43 Kč, inkasního poplatku ve výši 2 108,27 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 15 % ročně z nesplacené jistiny úvěru od 29. 3. 2022 do 16. 1. 2023, tj. ve výši 1 485,10 Kč), nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 265 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 613,75 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ode dne 29. 3. 2022 do 15. 1. 2023) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 163,33 Kč (úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 29. 3. 2022 do 16. 1. 2023) a běžící úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 4. 2. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 1. 2021 včetně přílohy [číslo] formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 888 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč a inkasním poplatkem ve výši 5 400 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 25 776 Kč. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. První splátka byla splatná do měsíce po podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení celkové dlužné částky. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a byla splatná v den následující po dni prodlení. Poplatek za předání úvěru inkasnímu pracovníkovi v případě prodlení se splácením úvěru činil 1 500 Kč a poplatek za odeslání upomínky 750 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 15 % ročně a RPSN 272,44 %. 6. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 28. 1. 2021 právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a 3. 6. 2022, přílohy [číslo]: seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy žalobkyni. 8. Z oznámení ze dne 9. 2. 2023 a ze dne 26. 2. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně informovaly žalovanou o postoupení žalované pohledávky žalobkyni. Oznámení bylo žalované odesláno dne 10. 2. 2023, jak se podává z podacího archu. 9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 12. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 16. 3. 2023 a poslala do místa jejího bydliště pověřeného pracovníka dne 6. 4. 2023. 10. Z výzev ze dne 16. 3. 2023 a ze dne 24. 5. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v případě nezaplacení nejpozději dne 2. 6. 2023 bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva ze dne 15. 3. 2021 byla předána k doručení žalované dne 17. 3. 2021, jak vyplývá z podacího archu. 11. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 28. 1. 2021 smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za jejich poskytnutí ve výši 25 776 Kč byla žalovaná povinna splatit ve 14 měsíčních splátkách. Žalovaná se dále zavázala žalobkyni zaplatit smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, náklady za předání dluhu k vymáhání ve výši 1 500 Kč a poplatek za upomínání ve výši 750 Kč Poslední splátka úvěru připadala na den 28. 3. 2022. Žalovaná na svůj dluh splatila 33 999,99 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy ze dne 4. 4. 2022 a ze dne 1. 2. 2023 postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení žalované částky, avšak neúspěšně. 12. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 30 000 Kč, který měla žalovaná splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátek. Požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru proto soud považuje za důvodný. 17. Poplatek ve výši 25 786 Kč (představující 86 % jistiny úvěru) je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je však neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 86 % (na 14 měsíců) z poskytnutého úvěru je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN ve výši 272,44 %. 18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by výše souhrnného poplatku neměla přesáhnout 30 % z jistiny poskytnutého úvěru, tj. v daném případě částku 9 000 Kč za 14 měsíců trvání smlouvy. Ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru v části, ve které převyšuje soudem akceptovatelnou výši soud pak považuje za rozporné s dobrými mravy a tudíž dle § 588 o. z. za neplatné. 19. Na jistinu úvěru ve výši 30 000 K