9 C 105/2023-37 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 5. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení 33 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 2. 2023 do zaplacení, a to z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení, které žalovanému mělo vzniknout tím, že od žalobce přijal zálohovou platbu na úhradu ceny původně mezi účastníky sjednaného díla spočívajícího ve výrobě oplocení pro mládežnické hřiště. Smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalovaného ke zhotovení tohoto díla, byla mezi oběma účastníky uzavřena telefonicky v říjnu 2021, následně žalobce na základě žalovaným vystavené faktury dne 3. 11. 2021 zaplatil žalovanému zálohu ve výši 33 000 Kč na úhradu ceny díla, které však žalovaný nikdy neprovedl. Smlouva byla dohodou smluvních stran telefonicky zrušena a žalobce se proto opakovaně domáhal vrácení zaplacené zálohy, přičemž žalovanému nabízel i možnost dluh splatit prostřednictvím splátkového kalendáře. Žalovaný mu však do dnešního dne zaplacenou zálohu ani částečně nevrátil. 2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu (a na které měl až do 6. 6. 2023, kdy došlo k přerušení provozování jeho živností, zapsáno své sídlo podnikající fyzické osoby), ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s tímto postupem souhlasil, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze zálohové faktury [číslo] vystavené dne 28. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval žalobci zálohu na výrobu oplocení na zakázce mládežnické hřiště ve výši 33 000 Kč. Faktura byla splatná k datu 11. 11. 2021. 5. Z potvrzení o provedené platbě vystavené [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobce dne 3. 11. 2021 vyplatil ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] uvedeného ve shora uvedené faktuře částku 33 000 Kč. 6. Z e-mailové komunikace mezi pověřenou členkou žalobce [jméno] [příjmení] a žalovaným z období od 3. 11. 2021 do 6. 3. 2022 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] dne 16. 11. 2021 informovala žalovaného o tom, že mu již byla zaslána dohodnutá záloha ve výši 33 000 Kč, a požádala jej o opravu faktury [číslo]. Dne 20. 11. 2021 žalovaný odpověděl s tím, že v příloze zasílá opravenou zálohovou fakturu. Dne 23. 2. 2022 paní [příjmení] požádala o vrácení zaplacené zálohy. Téhož dne žalovaný v reakci na uvedenou žádost uvedl, že se moc omlouvá, že ještě peníze nezaslal, nicméně že řeší finanční potíže. Má zájem částku vrátit, požádal však o strpení. Ještě téhož dne reagovala paní [příjmení] nabídkou splátkového kalendáře, podle něhož by žalovaný uhradil do konce února 2022 na svůj dluh splátku ve výši 10 000 Kč, do konce března 2022 dalších 10 000 Kč a v dubnu 13 000 Kč. Ve zprávě dále bylo uvedeno, že pokud bude první splátka připsána na účet žalobce do konce února, nebude žalobce prozatím dluh vymáhat soudně. Žalovaný odpověděl obratem, že s návrhem splátkového kalendáře souhlasí a bude se vše snažit dát co nejdříve do pořádku. Následně byl vyzýván k úhradě dluhu e-mailem z 2. 3. 2022, na který reagoval 6. 3. 2022, kdy sdělil, že se omlouvá, nicméně že během týdne čeká konečně nějaké finance, takže platbu odešle. 7. Z e-mailové komunikace mezi právním zástupcem žalobce [příjmení] [jméno] a žalovaným z období od 8. 6. 2022 do 16. 8. 2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobce dne 8. 6. 2022 vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 33 000 Kč a upozornil jej na riziko vzniku nákladů v souvislosti s případným soudním a následně exekučním vymáháním pohledávky žalobce. Žalovaný reagoval až na opakovanou výzvu [anonymizováno] [jméno] z 30. 6. 2022, přičemž se omluvil za to, že se neozval, své prodlení pak omluvil tím, že se dostal do finanční krize, přičemž se své problémy snaží řešit na více místech. Uvedl, že nemá ani na zaplacení půjček včetně hypotéky, a požádal o strpení s uhrazením dlužné částky. Poté, co jej [anonymizováno] [jméno] opětovně kontaktoval dne 16. 8. 2022, pak sdělil, že je mu trapně, neboť žalobce je sportovní klub dětí, a že by měl v nejbližší době začít brigádně pracovat, přičemž od příštího měsíce by mohl být schopen peníze vrátit alespoň ve formě několika splátek. 8. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalobcem a žalovaným byla v průběhu měsíce října 2021 uzavřena ústní smlouva o dílo, na jejímž podkladě se žalovaný zavázal pro žalobce zhotovit oplocení mládežnického hřiště. Žalobce žalovanému na základě zálohové faktury [číslo] vystavené 28. 10. 2021 uhradil dne 3. 11. 2021 zálohu na úhradu ceny díla ve výši 33 000 Kč. K realizaci díla však nikdy nedošlo, pročež žalobce prostřednictvím své pověřené členky [jméno] [příjmení] e-mailem opakovaně vyzýval žalovaného k vrácení zaplacené zálohy. Žalovaný opakovaně avizoval ochotu tuto částku žalobci vrátit a přislíbil, že tak učiní, nicméně opakovaně také žalobci sděloval, že jeho aktuální nepříznivá finanční situace mu úhradu dluhu neumožňuje. V podstatě stejným způsobem komunikoval i s právním zástupcem žalobce [příjmení] [jméno], který jej rovněž k úhradě dluhu opakovaně vyzýval. 9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. V posuzovaném případě je zjevné, že mezi účastníky původně vznikl závazkový právní vztah, neboť mezi nimi došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z., a to v ústní formě. Na základě uvedené smlouvy se žalovaný zavázal provést žalobci dílo spočívající v oplocení dětského hřiště. K realizaci díla však nikdy nedošlo a smlouva o dílo byla následně na základě dohody stran zrušena. Lze tedy konstatovat, že právní důvod, na jehož základě žalobce uhradil žalovanému zálohovou platbu ve výši 33 000 Kč, po úhradě této částky odpadl, což založilo na straně žalovaného majetkový prospěch představující ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodné obohacení. Žalovaného tudíž podle § 2991 odst. 1 o. z. stíhá povinnost tento prospěch vydat žalobci jakožto ochuzenému. 12. Žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že by již předmětnou částku žalobci byť alespoň zčásti uhradil. Z předložené e-mailové komunikace naopak vyplývá, že opakovaně žádal o posečkání s úhradou dluhu, přičemž své prodlení omlouval svou špatnou finanční situací. Žalovaný zůstal v řízení zcela nečinným, na podanou žalobu nereagoval a se soudem nekomunikoval. Ten proto vyšel z toho, že žalobní tvrzení jsou pravdivá a že žalovaný skutečně doposud žalobci dluží celých 33 000 Kč. Žalobu tedy posoudil jako zcela důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 33 000 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 23. 2. 2023 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení žalovaného nastalo. 13. Žalobce byl v řízení plně procesně úspěšný a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu tak vůči žalovanému svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 650 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 8 409,50 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 6 050 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 2 420 Kč podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 1 210 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH ze shora uvedených položek (tj. z částky 6 950 Kč) ve výši 1 459,50 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) cit. vyhl.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 10 059,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.