9 C 15/2023-48 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 14 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 11. 2021 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce, která měla být mezi účastníky uzavřena 3. 8. 2021. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat, že žalobkyni uvedenou částku vrátí a současně zaplatí poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 200 Kč, obojí ve lhůtě do 4. 11. 2021. Tento svůj závazek však nesplnil řádně a včas. V důsledku prodlení s vrácením zápůjčky vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny a poplatku rovněž zákonný úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s jeho prodlením (poplatky za celkem pět odeslaných písemných výzev po 500 Kč) v celkové výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 600 Kč, která odpovídala smluvní sazbě sjednané v čl. 2 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky (10 000 Kč) denně za období od 5. 11. 2021 do 31. 10. 2022. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy uhradil pouze 5 800 Kč, přičemž žalobkyně tyto úhrady započetla na shora uvedené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného a na smluvní pokutu. Po žalovaném se domáhala zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 14 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu ode dne následujícího sjednanému dni splatnosti zápůjčky do zaplacení. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Uvedl, že je již tři roky po úspěšném oddlužení a že se poučil, že nemá na svou osobu přebírat další závazky ve formě jakýchkoliv úvěrů. Se žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřel. V době, kdy mu měla být dle žalobkyně poskytnuta zápůjčka, došlo k napadení jeho internetového účtu a bankovního systému v mobilu v rámci Google platformy a banky, u které má vedený účet a internetové bankovnictví. Žalovaný vše ohlásil na policii, která mu však sdělila, že se věcí nebude zabývat, neboť se jednalo o platby do zahraničí. U banky a všech přístupů si změnil hesla a od té doby je už vše v pořádku a žádná společnost přes jeho účet neprováděla žádné další finanční transfery. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den 22. 3. 2023. Žalobkyně i její zástupkyně se z tohoto jednání omluvily, přičemž souhlasily, aby soud projednal věc v jejich nepřítomnosti. Proto tak soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), učinil. Žalovaný, který se k jednání dostavil, nad rámec argumentace, která byla obsažena v jeho shora popsaném vyjádření k žalobě, uvedl, že před jednáním se snažil ověřit si poskytnutí peněžních prostředků od žalobkyně na svém internetovém bankovnictví, kde však žádnou platbu nedohledal. Upozornil na to, že v minulosti mu některé úvěrové společnosti zasílaly peníze prostřednictvím [právnická osoba] [právnická osoba] Žalovaný si přitom ověřil, že tato společnost získala příslušné oprávnění od ČNB k poskytování platebních služeb až od 11. 3. 2022. Žalovanému od žalobkyně přišly nějaké upomínky, on na ně reagoval a snažil se žalobkyni jí požadovanou pohledávku splácet, neví však přesně, jako částku jí uhradil, mohlo to být v žalobě uvedených 5 800 Kč, ale více. Musel však přestat splácet, když mu byl významným způsobem ponížen příspěvek na péči a nezbývaly mu prostředky na úhradu splátek dluhu. Ten splácel i přesto, že s nárokem žalobkyně nesouhlasí, neboť žalobkyně na něj vyvíjela tlak a on se bál toho, aby nemusel čelit například exekuci. Žalobkyni se opakovaně snažil kontaktovat a dohodnout se s ní na nějakých rozumných splátkách, nikomu se však nedovolal a žalobkyně nereagovala na jeho dopisy. 4. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný uplatňuje shora uvedenou procesní obranu (tvrzení o napadení jeho internetového bankovnictví) u zdejšího soudu opakovaně v různých řízeních, jejichž předmětem jsou nároky vyplývající ze smluv o spotřebitelských úvěrech. Namátkou lze jmenovat např. řízení vedená pod sp. značkami 9 C 120/2022 nebo 16 C 97/2022. Vzhledem k tomu, že v řízení sp. zn. 16 C 97/2022 soud prováděl dokazování ve vztahu k posouzení pravdivosti tvrzení žalovaného o napadení jeho internetového bankovnictví, opatřil si soud z vlastní iniciativy z uvedeného spisu související důkazy. Konkrétně se jednalo o výpis z běžného účtu žalovaného za období od 2. 6. 2021 do 27. 10. 2021 a zprávy [právnická osoba] Bylo by totiž v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, pokud by soud opětovně žádal banku žalovaného o předložení těchto listin, které lze přitom považovat za klíčové pro posouzení pravdivosti skutkové verze žalovaného. Níže proto soud ve výčtu provedených důkazů uvádí nikoliv pouze listinné důkazy předložené žalobkyní, ale rovněž důkazy, které si opatřil shora uvedeným způsobem. 5. Ze smlouvy o zápůjčce, z jejíhož obsahu se podává, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 3. 8. 2021, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátí a současně zaplatí poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 200 Kč, a to ve třech splátkách, přičemž první splátka ve výši 4 733 Kč byla splatná 31. den od poskytnutí zápůjčky, druhá splátka ve výši 4 733 Kč byla splatná 62. den od poskytnutí zápůjčky a třetí splátka ve výši 4 734 Kč byla splatná 93. den od poskytnutí zápůjčky. Dle čl. 2 smlouvy okamžikem prodlení žalovaného se splacením zápůjčky i jakékoliv její části veškeré doposud vyúčtované poplatky měly přirůst k jistině a stát se její součástí. Zároveň byla pro případ prodlení žalovaného v uvedeném ustanovení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále povinnost žalovaného uhradit zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vzniknou v souvislosti s jeho prodlením. Mezi ty byl dle smlouvy řazen mimo jiné poplatek za písemnou výzvu k úhradě ve výši 500 Kč. 6. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobkyně dne 3. 8. 2021 odeslala ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to pod [variabilní symbol] (rodné číslo žalovaného). V poznámce pro příjemce byl uveden text:„ AV: Identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky od [anonymizována tři slova]“ Z uvedeného účtu žalovaného byla dne 2. 8. 2021 ve prospěch účtu žalobkyně provedena platba ve výši 1 Kč. 7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 2. 6. 2021 do 27. 10. 2021 bylo zjištěno, že ve prospěch tohoto účtu byla dne 3. 8. 2021 připsána ze shora uvedeného bankovního účtu žalobkyně platba ve výši 10 000 Kč. Ve shora uvedeném období byl na tento účet žalovanému od úřadu práce vyplácen příspěvek na péči, od ČSSZ invalidní důchod, z účtu pak odcházely nejrůznější druhy plateb, dle poznámek k uvedeným platbám se jednalo např. o platby za pojištění nebo nákup traktoru, zjevně rovněž i o splátky úvěrů. 8. Ze zpráv [právnická osoba] z 23. 9. 2022 a 25. 10. 2022 bylo zjištěno, že internetové bankovnictví žalovaného bylo blokováno v období od 28. 6. 2021 do 13. 7. 2021, žalovaný kontaktoval banku ohledně odblokování přístupu do internetového bankovnictví s tím, že si jej sám zablokoval několikrát chybně zadanými údaji. Banka přitom neeviduje žádné podezření na zneužití jeho údajů. 9. Z písemných upomínek ze 7. 10. 2021, 18. 10. 2021, 6. 11. 2021, 15. 11. 2021 a 28. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně celkem v pěti případech vyzývala žalovaného k úhradě jeho dluhu z předmětné smlouvy o zápůjčce. 10. Z předžalobní výzvy z 3. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o zápůjčce rovněž prostřednictvím zástupkyně žalobkyně, přičemž byl upozorněn na to, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 11. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž v souladu s § 132 o. s. ř. přihlížel k tomu, co v řízení vyšlo najevo, zejména k tomu, co uvedl v rámci své procesní obrany proti podané žalobě žalovaný. Musel přitom vyřešit především to, zda lze mít za prokázané, že mezi účastníky skutečně došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce a zda žalovanému byly vyplaceny peněžní prostředky, které dle žalobkyně tvořily předmět této smlouvy. 12. Žalovaný na jednu stranu tvrdil, že žádnou smlouvu se žalobkyní neuzavřel a žádné peněžní prostředky od ní neobdržel, zároveň však připustil, že mu byly ze strany žalobkyně zaslány výzvy k úhradě dluhu a že na tyto reagoval a snažil se žalobkyní požadované peněžní prostředky splácet, dokud mu to jeho aktuální finanční situace dovolovala, neboť měl strach z toho, jaké budou následky, pokud splácet nebude. Soudu se toto vysvětlení samo o sobě nejeví jako příliš přesvědčivé (proč by žalovaný splácel dluh, pokud by byl přesvědčen o tom, že mu žádný nevznikl…), především je však v rozporu s tím, co vyplynu