15 C 281/2023-44 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 4. 9. 2023 domáhal po žalovaných zaplacení 17 602 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě uváděl, že je vlastníkem bytu [číslo] v domě číslo popisné [číslo], číslo orientační 5 na ulici [ulice] ve [obec], který v době od 1. 4. 2012 do 3. 10. 2012 bez právního důvodu užívali žalovaní. 1. žalovaný sice žalobci sdělil, že na něj po úmrtí předchozí nájemkyně paní [příjmení] dne 1. 4. 2011 přešel nájem bytu, avšak nebylo tomu tak. Na straně žalovaných tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 17 602 Kč za neuhrazené nájemné a služby. 2. Žalovaní se k žalobě, kterou jim soud zaslal na adresu, na níž jsou hlášeni k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřili. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s tímto postupem souhlasil, souhlas žalovaných soud předpokládal, neboť tito se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřili, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z dohody o odevzdání a převzetí bytu ze dne 24. 3. 1987 bylo zjištěno, že s účinností od 1. 4. 1987 manželé [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], převzali shora uvedený byt do užívání. 5. Z oznámení nájemce bytu o přechodu nájmu bytu ze dne 15. 1. 2001 bylo zjištěno, že paní [jméno] [příjmení] dne 13. 12. 2000 zemřela a její manžel [jméno] [příjmení] oznámil žalobci přechod nájmu na svou osobu. 6. Z oznámení nájemce o přechodu nájmu podle § 706–708 OZ ze dne 5. 3. 2007, z prohlášení nájemců v domě a vyjádření pronajímatele bytu k přechodu nájmu ze dne 6. 3. 2007 bylo zjištěno, že nájem předmětného bytu přešel po smrti [jméno] [příjmení], který zemřel dne 15. 2. 2007, na jeho družku [jméno] [příjmení], [datum narození]. 7. Z oznámení nájemce o přijetí další osoby do bytu ze dne 20. 12. 2010 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození] oznámila žalobci, že přijala do bytu žalované, kteří s ní budou řádně užívat byt, společné prostory a zařízení domu. 8. Z oznámení o přechodu nájmu bytu ze dne 19. 4. 2011 bylo zjištěno, že 1. žalovaný oznámil žalobci přechod nájmu na svou osobu, jelikož původní nájemce [jméno] [příjmení] dne 1. 4. 2011 zemřela. Zároveň žalobci oznámil, že s ním bude byt užívat 2. žalovaná. 9. Ze sdělení k oznámení o přechodu nájmu bytu ze dne 3. 5 2011 bylo zjištěno, že žalobce 1. žalovanému sdělil, že nesplňuje základní podmínku přechodu nájmu bytu (je vlastníkem domu), a proto došlo k zániku nájmu bytu. Současně 1. žalovaného vyzval k vyklizení bytu nejpozději do konce června 2011. 10. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 30. 8. 2011, č. j. 9 C 164/2011-22 byla žalovaným stanovena povinnost vyklidit shora uvedený byt do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, a dále nahradit žalobci náklady řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 3. 10. 2011. 11. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 13. 9. 2012, č. j. 4 EC 165/2012-22, byla žalovaným stanovena povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 40 008 Kč s příslušenstvím a dále náklady řízení, a to z titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalovaní v období do 31. 3. 2012 užívali shora specifikovaný byt žalobce bez právního důvodu. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 30. 10. 2012. 12. Z evidenční karty dlužníků (žalovaných) bylo zjištěno, že žalobce žalovaným za období od 1. 4. 2012 do 31. 10. 2012 předepsal platby v celkové výši 20 186 Kč, na které bylo uhrazeno pouze 1 844 Kč. K úhradě zbývá 17 602 Kč. V dubnu 2012 jim byla předepsána částka 3 334 Kč, splatná 30. 4. 2012, na kterou bylo dne 30. 4. 2012 uhrazeno 1 490 Kč a dne 31. 7. 2013 bylo na tento předpis uhrazeno 1 094 Kč. V květnu 2012 jim byla předepsána částka 3 334 Kč, splatná 31. 5. 2012, v červnu 2012 částka 3 334 Kč, splatná 30. 6. 2012, v červenci 2012 částka 3 334 Kč, splatná 31. 7. 2012, v srpnu 2012 částka 3 334 Kč, splatná 31. 8. 2012, v září 2012 částka 3 334 Kč, splatná 30. 9. 2012 a v říjnu 2012 částka 182 Kč, splatná 31. 10. 2012, přičemž na tyto předepsané platby žalovaní neuhradili ničeho. 13. Z evidenčního listu úhrad spojených s užíváním předmětného bytu platného od 1. 4. 2011 soud zjistil, že měsíční výše náhrady za užívání předmětného bytu po 1. 4. 2011 činila 2 794,91 Kč na nájemném, 30 Kč za vybavení bytu a 500 Kč zálohy na služby, celkem tedy 3 334 Kč. 14. Z výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce vyzýval žalované k úhradě dlužné částky 17 0602 Kč s příslušenstvím, a to do 15 dnů od doručení této výzvy. Dle přiložených dodejek byla výzva žalovaným odeslána dne 28. 6. 2022 na adresu jejich trvalého pobytu. 15. Na podkladě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaní v období od 1. 4. 2012 do 3. 10. 2012 bez právního důvodu užívali byt [číslo] v domě číslo popisné [číslo], číslo orientační 5 na ulici [ulice] ve [obec], jehož vlastníkem je žalobce. V tomto období činila náhrada za užívání předmětného bytu 3 334 Kč měsíčně. Žalovaní dne 30. 4. 2012 uhradili žalobci částku 1 490 Kč a dne 31. 7. 2013 částku 1 094 Kč a dlužná částka na náhradách za užívání bytu v období od 1. 4. 2012 do 3. 10. 2012 tak činí 17 602 Kč. Dopisem ze dne 28. 6. 2022 byli žalovaní žalobcem vyzváni k úhradě částky. 16. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor z bezdůvodného obohacení podle §451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z“). 17. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 18. Podle § 451 odst. 2 o. z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní v období od 1. 4. 2012 do 3. 10. 2012 užívali byt žalobce bez právního důvodu. Náhrada za užívání předmětného bytu činila 3 334 Kč měsíčně a na straně žalovaných vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 17 602 Kč, přičemž toto tvrzení žalobce nebylo v řízení vyvráceno. Bylo přitom na žalovaných, aby v případě, že žalobci uhradili více či celou částku, takovou skutečnost soudu tvrdili a zejména pak prokázali. Žalovaní však zůstali po celou dobu trvání řízení nečinnými a ani z obsahu spisu nelze dovodit, že by žalobci zaplatili více, než kolik tvrdí žalobce. 20. Ze shora uvedených důvodů soud podané žalobě zcela vyhověl a uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 17 602 Kč, a to včetně požadovaného poplatku z prodlení. Nárok na zaplacení poplatku z prodlení vyplývá z ust. § 697 o. z., jeho výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění do 30. 6. 2013. 21. Žalobce měl v řízení plný procesní úspěch a svědčí mu tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovaným právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka (výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Soud tak uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 1 000 Kč. 22. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.