15 C 311/2023-58 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou dne 9. 10. 2023 domáhaly po žalovaném zaplacení částky 32 800 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyněmi dne 25. 4. 2023. Na základě této smlouvy žalobkyně a) zapůjčila žalovanému částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit dne 25. 5. 2023, a žalobkyně b) částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně vždy do 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka byla splatná dne 25. 5. 2023. K zajištění těchto zápůjček žalovaný vystavil dne 25. 4. 2023 dvě směnky – jednu směnku na částku 5 000 Kč na řád žalobkyně a), jednu směnku na částku 30 000 Kč na řád žalobkyně b). Tím rovněž stvrdil převzetí těchto částek Žalovaný na svůj dluh uhradil žalobkyni a) dne 25. 5. 2023 částku 2 200 Kč, žalobkyni b) neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzývaly žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak bezúspěšně. Věc byla postoupena zdejšímu soudu.2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o tom, že v případě nevyjádření se bude soud předpokládat, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto jejich souhlas předpokládal.4. Z listiny na č. l. 6 soud zjistil, že žalovaný dne 25. 4. 2023 od žalobkyně a) obdržel částku 5 000 Kč, kterou se zavázal vrátit do 25. 5. 2023.5. Z listiny na č. l. 7 soud zjistil, že žalovaný dne 25. 4. 2023 od žalobkyně b) obdržel částku 30 000 Kč, kterou se zavázal vrátit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, přičemž první splátka byla splatná dne 25. 5. 2023.6. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 7. 2023 soud zjistil, že obě žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzývaly žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 32 800 Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení této výzvy. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána dne 31. 7. 20237. Z emailu ze dne 4. 9. 2023 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyň odeslala na adresu , e-mail, výzvu k úhradě dluhu.8. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaný uzavřel se žalobkyní a) smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně a) poskytla žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit dne 25. 5. 2023. Dále uzavřel se žalobkyní b) smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně b) poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, přičemž první splátka byla splatná dne 25. 5. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 7. 2023 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných částek v celkové výši 32 800 Kč.9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o zápůjčce uzavřených podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“).10. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle ust. § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.12. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi žalobkyní a) a žalovaným a dále mezi žalobkyní b) a žalovaným vznikl na základě uzavřených smluv o zápůjčce závazkový právní vztah ve smyslu § 2390 o. z. Žalobkyně a) a žalobkyně b) svou povinnost ze závazku splnily, když žalovanému poskytly peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni a) uhradil 2 200 Kč, vůči žalobkyni b) neuhradil ničeho. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že neuhrazené částky, byť jen z části uhradil. Naopak na podanou žalobu nijak nereagoval, se soudem nekomunikoval a v řízení zůstal zcela nečinným. Soud proto vycházel z toho, že tvrzení žalobkyně a) a žalobkyně b) stran aktuální výše dluhu žalovaného z předmětných smluv o zápůjčce jsou pravdivá a že tedy žalovaný aktuálně dluží žalobkyni a) na jistině částku 5 000 Kč a žalobkyni b) na jistině částku 30 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný zjevně ocitl v prodlení s úhradou svých peněžitých dluhů, přičemž z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědná, vznikla žalovanému podle § 1970 o. z. rovněž povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině, a to za dobu ode dne vzniku jeho prodlení až do úplného vrácení jistiny. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. (nárok žalobkyně a)) a ve výroku II. (nárok žalobkyně b)) tohoto rozhodnutí.14. Žalobkyně měly v řízení plný procesní úspěch a svědčí jim tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 640 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 8 160 Kč (mimosmluvní odměna advokáta za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 2 420 Kč podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13b odst. 4 cit. vyhl. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyním náklady řízení v celkové výši 9 800 Kč, a to k rukám jejich zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.