9 C 278/2024-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 13. 6. 2024 domáhala vůči žalovanému zaplacení 131 553,59 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena dne 2. 5. 2022. Tvrdila, že na základě této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 149 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v ujednaných anuitních měsíčních splátkách spolu s úrokem, jehož výše činila 16,90 % ročně, a souvisejícími poplatky. Dostal se však do prodlení se splácením dohodnutých splátek, které vedlo až k tomu, že žalobkyně k datu 21. 2. 2024 celý dluh žalovaného z předmětné úvěrové smlouvy jednorázově zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení. K datu zesplatnění úvěru činil dluh žalovaného na jistině 128 605,05 Kč a na poplatcích 2 948 Kč. Dlužné poplatky sestávaly z celkem deseti neuhrazených měsíčních poplatků za zaslání výpisu poštou po 60 Kč (celkem 600 Kč), dvanácti neuhrazených měsíčních poplatků za pojištění úvěru po 179 Kč (celkem 2 148 Kč) a dvou neuhrazených měsíčních poplatků za zaslání výpisu poštou ve výši 100 Kč (celkem 200 Kč) po navýšení zmíněného poplatku z původní částky 60 Kč na částku 100 Kč. Vedle zaplacení těchto částek se žalobkyně dále domáhala úhrady běžícího smluvního úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 128 605,05 Kč od 1. 3. 2024 a běžícího zákonného úroku z prodlení z téže částky za totéž období.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 2. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 149 000 Kč, a to bez stanovení účelu použití těchto prostředků. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky žalobkyni vrátí a současně zaplatí úrok, jehož výše činila 16,90 % ročně, a poplatky související s úvěrem, to vše v 72 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 3 334 Kč a které byly splatné vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 15. 6. 2022. Žalovaný se ve smlouvě zavázal přistoupit ke kolektivní pojistné smlouvě uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a , právnická osoba, . jako pojistitelem, na základě které byla pojištěna jeho schopnost úvěr splácet. V souvislosti s tímto pojištěním se zavázal žalobkyni v rámci sjednaných splátek hradit pojistné ve výši 149 Kč měsíčně. Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvořily mimo jiné úvěrové podmínky žalobkyně (dále jen „ÚP“) a její sazebník. Dle čl. 8.1. písm. a) ÚP ve spojení s čl. 9.1. písm. f) ÚP byla žalobkyně v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy, oprávněna požadovat okamžité splacení celé nebo vyčerpané části jistiny úvěru a příslušenství a uplatněných smluvních pokut.5. Z historického výpisu z úvěrového účtu žalovaného vystaveného k datu 29. 2. 2024 bylo zjištěno, že dne 2. 5. 2022 žalovaný vyčerpal peněžní prostředky ve výši 149 000 Kč. Ke shora uvedenému datu činil jeho dluh na jistině úvěru 128 605,05 Kč, na úvěrových poplatcích 2 948 Kč, na úroku 11 317,59 Kč a na úroku z prodlení 803,57 Kč.6. Z dopisu ze dne 3. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení všech dlužných částek vzniklých z titulu předmětné úvěrové smlouvy ve výši 15 952,82 Kč s tím, že pokud uvedená dlužná částka nebude uhrazena ve lhůtě 21. 2. 2024, žalobkyně přistupuje k jednorázovému zesplatnění celého dluhu žalovaného z předmětné smlouvy.7. Z předžalobní upomínky z 2. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 146 414,19 Kč s příslušenstvím ve lhůtě do 5. 4. 2024 a upozornila ho na to, že pokud dluh ve stanovené lhůtě neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.8. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro rozhodnutí ve věci.9. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:10. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 2. 5. 2022 poskytla žalovanému téhož dne peněžní prostředky v celkové výši 149 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit a současně zaplatit úrok, který odpovídal úrokové sazbě ve výši 16,90 % ročně, a poplatky související s úvěrem, mimo jiné poplatek za jeho zařazení do kolektivního pojištění jeho schopnosti splatit úvěr ve výši 149 Kč měsíčně, to vše v pravidelných anuitních měsíčních splátkách, jejichž výše činila 3 334 Kč a které byly splatné nejprve ke každému 15. dni v měsíci. Dopisem z 3. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru ve lhůtě do 21. 2. 2024 s tím, že pokud ve stanovené lhůtě nebude dluh uhrazen, bude přistoupeno k jednorázovému zesplatnění celého úvěru. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu z předmětné úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze 2. 4. 2024. K datu 29. 2. 2024 činil dluh žalovaného na jistině úvěru 128 605,05 Kč, na úvěrových poplatcích 2 948 Kč, na úroku 11 317,59 Kč a na úroku z prodlení 803,57 Kč.11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění.12. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, zatímco úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tím ve smyslu shora citovaného ustanovení i dle příslušných smluvních ujednání vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru a současně zaplatit sjednaný úrok a další poplatky související s úvěrem. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně (podpořené navíc jí předloženou transakční historií k předmětné úvěrové smlouvě) o tom, že se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a že aktuálně dluží žalobkyni v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvou jednotlivé částky tak, jak byly vyčísleny v žalobě (viz odstavec 1 tohoto odůvodnění). Bylo přitom právě na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh splácel žalobkyni řádně a včas dle dohodnutého splátkového kalendáře, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však na podanou žalobu nijak nereagoval, se soudem nekomunikoval a po celou dobu trvání řízení zůstal pasivní. Za této situace soudu nezbylo, než vycházet, pokud jde o aktuální výši dluhu žalovaného, z žalobních tvrzení a z žalobkyní předložené transakční historie. Na tomto podkladu dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná.14. S ohledem na shora uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovaných 131 553,59 Kč (dlužná jistina + poplatky) a dále zavázal žalovaného i k zaplacení požadovaného smluvní úroku z úvěru, a to jak kapitalizovaného úroku ke dni 21. 2. 2024 ve výši 11 317,59 Kč, tak běžícího úroku ve výši 14,75 % ročně od 1. 3. 2024 do zaplacení. V neposlední řadě pak žalobkyni přiznal i nárokovaný zákonný úrok z prodlení, a to opět jak kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 21. 2. 2024 ve výši 803,57 Kč, tak i běžící úrok z prodlení v zákonné výši od 1. 3. 2024 do zaplacení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení žalovaného nastalo.15. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí procesně zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávaly v daném případě ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 263 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 24 249 Kč (mimosmluvní odměna ad