9 C 29/2024-46 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 12. 12. 2023 domáhala vůči žalovanému zaplacení 37 487,39 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena dne 11. 6. 2020. Tvrdila, že na základě této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 45 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v ujednaných anuitních měsíčních splátkách spolu s úrokem, jehož výše činila 16 % ročně, a souvisejícími poplatky. Dostal se však do prodlení se splácením dohodnutých splátek, které vedlo až k tomu, že žalobkyně k datu 21. 7. 2021 celý dluh žalovaného z předmětné úvěrové smlouvy jednorázově zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou úvěru ve výši 34 358,39 Kč a dále dlužnými poplatky ve výši 3 129 Kč, které byly žalovanému účtovány na základě příslušných smluvních ujednání. Žalovaný měl uhradit celkem tři poplatky za odeslání písemných upomínek při neprovedení splátky, kdy za každou z těchto upomínek si žalobkyně účtovala poplatek ve výši 500 Kč (celkem tedy 1 500 Kč), dále byl povinen hradit měsíční poplatky za sjednané pojištění úvěru, přičemž shora uvedená částka je zčásti tvořena poplatky za pojištění v celkové výši 1 629 Kč (celkem měl na poplatcích za pojištění žalovaný uhradit 1 809 Kč, uhradil však pouze 180 Kč). Vedle shora uvedených dlužných částek se žalobkyně dále domáhala úhrady úroku z úvěru, který požadovala ve výši 15 % ročně, přičemž si z tohoto titulu nárokovala jednak smluvní úrok kapitalizovaný za období od 22. 3. 2022 do 5. 10. 2023 na částku 12 347,64 Kč, jednak běžící smluvní úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení. V neposlední řadě požadovala též zaplacení zákonného úroku z prodlení, kdy požadovala jednak úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 191,53 Kč odpovídající výši dlužného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek, s jejichž úhradou se žalovaný dostal do prodlení, k datu 5. 10. 2023, jednak úhradu běžícího zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 6. 10. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 11. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky žalobkyni vrátí a současně zaplatí úrok, jehož výše činila 16 % ročně, a poplatky související s úvěrem, to vše v 36 pravidelných anuitních měsíčních splátkách, jejichž výše činila 1 618 Kč a které byly splatné vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 20. 7. 2020. Žalovaný se ve smlouvě zavázal přistoupit ke kolektivní pojistné smlouvě uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a , právnická osoba, . jako pojistitelem, na základě které byla pojištěna jeho schopnost úvěr splácet. V souvislosti s tímto pojištěním se zavázal žalobkyni v rámci sjednaných splátek hradit pojistné ve výši 45 Kč měsíčně. Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvořily mimo jiné úvěrové podmínky žalobkyně (dále jen „ÚP“) a její sazebník. Dle čl. 8.1. písm. a) ÚP ve spojení s čl. 9.1. písm. f) ÚP byla žalobkyně v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy, oprávněna požadovat okamžité splacení celé nebo vyčerpané části jistiny úvěru a příslušenství a uplatněných smluvních pokut. Dle sazebníku žalobkyně činil poplatek za zaslání první upomínky – oznámení o neprovedení splátky 350 Kč, poplatek za zaslání druhé a každé další upomínky 500 Kč.5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného, jakož i z žalobkyní předloženého písemného potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celý úvěr dne 11. 6. 2020.6. Z dopisu ze dne 2. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu ve výši 19 219,61 Kč vzniklého z titulu předmětné úvěrové smlouvy s upozorněním, že pokud tuto částku neuhradí ve lhůtě do 21. 7. 2021, přistoupí k jednorázovému zesplatnění úvěru.7. Z transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě soud zjistil, že k datu 5. 10. 2023 činil dluh žalovaného na jistině úvěru 34 358,39 Kč, na smluvním úroku 12 347,64 Kč, na úroku z prodlení 6 191,53 Kč a na úvěrových poplatcích 3 129 Kč.8. Z předžalobní upomínky z 20. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 56 370,17 Kč ve lhůtě do 27. 10. 2023 a upozornila ho na to, že pokud dluh ve stanovené lhůtě neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.9. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro rozhodnutí ve věci.10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 11. 6. 2020 poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit a současně zaplatit úrok, který odpovídal úrokové sazbě ve výši 16 % ročně, a poplatky související s úvěrem, mimo jiné poplatek za jeho zařazení do kolektivního pojištění jeho schopnosti splatit úvěr ve výši 45 Kč měsíčně, to vše v pravidelných anuitních měsíčních splátkách, jejichž výše činila 1 618 Kč a které byly splatné vždy ke 20. dni v měsíci počínaje 20. 7. 2020. Dopisem ze 2. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru ve lhůtě do 21. 7. 2021 s tím, že pokud ve stanovené lhůtě nebude dluh uhrazen, bude přistoupeno k jednorázovému zesplatnění celého úvěru. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu z předmětné úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze 20. 10. 2023. K datu 5. 10. 2023 činil dluh žalovaného na jistině úvěru 34 358,39 Kč, na smluvním úroku 12 347,64 Kč, na úroku z prodlení 6 191,53 Kč a na úvěrových poplatcích 3 129 Kč.11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění.12. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, zatímco úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tím ve smyslu shora citovaného ustanovení i dle příslušných smluvních ujednání vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru a současně zaplatit sjednaný úrok a další poplatky související s úvěrem. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně (podpořené navíc jí předloženou transakční historií k předmětné úvěrové smlouvě) o tom, že se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a že aktuálně dluží žalobkyni v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvou jednotlivé částky tak, jak byly vyčísleny v žalobě (viz odstavec 1 tohoto odůvodnění). Bylo přitom právě na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh splácel žalobkyni řádně a včas dle dohodnutého splátkového kalendáře, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však na podanou žalobu nijak nereagoval, se soudem nekomunikoval a po celou dobu trvání řízení zůstal pasivní. Za této situace soudu nezbylo, než vycházet, pokud jde o aktuální výši dluhu žalovaného, z žalobních tvrzení a z žalobkyní předložené transakční historie. Na tomto podkladu dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná.14. S ohledem na shora uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovaných 37 487,39 Kč (dlužná jistina + poplatky) a dále zavázal žalovaného i k zaplacení požadovaného smluvní úroku z úvěru, a to jak kapitalizovaného úroku ke dni 5. 10. 2023 ve výši 12 347,64 Kč, tak běžícího úroku ve výši 15 % ročně od 6. 10. 2023 do zaplacení. V neposlední řadě pak žalobkyni přiznal i nárokovaný zák