9 C 30/2024-54 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 1. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 71 456,87 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která měla být uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným dne 25. 5. 2015. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla uvedená společnost žalovanému platební kartu, na jejímž základě žalovaný mohl čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem, jehož výše činila 22,68 % ročně, a dalšími souvisejícími platbami společnosti splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše vždy činila minimálně 5 % z vyčerpané výše úvěru, minimálně pak 500 Kč. Celkem žalovaný tímto způsobem vyčerpal peněžní prostředky ve výši 278 054,63 Kč. Ke dni účinnosti přeshraniční fúze, tj. k datu 31. 5. 2015, přešel veškerý majetek, dluhy, práva a povinnosti společnosti , právnická osoba, ., jakožto zanikající společnosti na , Anonymizováno, , právnická osoba, , se sídlem , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), která se tak stala věřitelem pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně úvěr k datu 31. 7. 2023 zesplatnil. Žalovaný celkem na svůj dluh ze smlouvy uhradil 317 661 Kč. Právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy postoupil na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené dne 16. 8. 2023. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 70 744,67 Kč a smluvní pokuty ve výši 712,20 Kč, kdy nárok na úhradu této smluvní pokuty opírala o ustanovení č. X odst. X.3 , právnická osoba, podmínek , právnická osoba, . Vedle těchto částek v celkové výši 71 456,87 Kč dále požadovala částku označenou v žalobě jako kapitalizovaný úrok ve výši 8 720,02 Kč. Tato částka sestávala z nesplaceného smluvního úroku ve výši 7 522,02 Kč, jenž odpovídal úroku ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny za období od 9. 2. 2023 do 31. 7. 2023, dále z nesplacených měsíčních poplatků za ve smlouvě sjednané pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 778,40 Kč a konečně z nesplacených poplatků za odeslání dvou písemných upomínek žalovanému v celkové výši 419,60 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, které měly odpovídat nákladům na odeslání jednoho obyčejného dopisu (48 Kč) a na jednu cestu pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného (217 Kč). V neposlední řadě se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ve výši 70 744,67 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena do vlastních rukou dne 26. 3. 2024, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. Dne 12. 4. 2024 kontaktovala telefonicky soud matka žalovaného , jméno FO, , která sdělila, že žalovaný je od 9. 4. 2024 hospitalizován v psychiatrické léčebně a nyní se neví, jak dlouho bude jeho hospitalizace trvat. Soud následně kontaktoval telefonicky , jméno FO, , které se dotázal na aktuální situaci žalovaného i na to, jak žalovaný hodlá celou situaci řešit, přičemž poukázal i na to, že v souvisejícím řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, se jiný věřitel vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 150 987,08 Kč s příslušenstvím. Matka žalovaného byla zároveň dotázána na to, jaká je plánovaná doba hospitalizace žalovaného a zda žalovaný namítá cokoliv konkrétního vůči žalobou uplatněnému nároku. Matka žalovaného sdělila, že plánovaná doba hospitalizace žalovaného v psychiatrické léčebně není známa, lze však předpokládat, že bude trvat minimálně tři čtvrtě roku či rok. Připustila, že si žalovaný pravděpodobně v minulosti nějaké úvěry sjednal, zmínila se však o tom, že vůbec neví, jak situaci řešit, neboť žalovaný aktuálně není zaměstnán, nemá žádný příjem ani majetek a není tedy schopen své dluhy hradit.3. Soud má za to, že za dané situace, kdy není zřejmé, jak dlouho bude žalovaný hospitalizován v psychiatrické léčebně, a zejména s přihlédnutím k tomu, že žalovaný proti žalobě, s jejímž obsahem se měl prokazatelně možnost seznámit ještě v době před svou hospitalizací, nevznesl žádné konkrétní námitky, není důvod vyčkávat s rozhodnutím ve věci až na dobu, kdy bude hospitalizace žalovaného ukončena, a to tím spíše, pokud aktuálně vůbec nelze predikovat, kdy se tak stane, a zároveň soud nemá ani z úřední činnosti (tato skutečnost byla ověřována v systému ISAS zdejšího soudu) žádné informace o tom, že by bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti žalovaného. Osobní situace žalovaného je samozřejmě politováníhodná, nicméně sama o sobě nezakládá důvod, proč by nemohlo být v této věci vydáno meritorní rozhodnutí, zvláště v situaci, kdy má soud za to, že jsou splněny podmínky pro to, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění – dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě, žalovaný se pak ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, ačkoliv byl o následcích nevyjádření se k výzvě soudu poučen, soud proto jeho souhlas s tímto postupem ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným 29. 5. 2015, jakož i ze související přihlášky k pojištění soud zjistil, že , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalovanému možnost opakovaného čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového rámce, který činil 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí náklady související s úvěrem, a to v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž počet závisel na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad žalovaného, minimálně měl však žalovaný každý měsíc hradit 5 % z dlužné částky k poslednímu dni v příslušném kalendářním měsíci zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce. Zápůjční úroková sazba činila 22,68 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal hradit poplatky související s úvěrem, a to například měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč. Uzavřením smlouvy žalovaný přistoupil k rámcové pojistné smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, ., jako pojistitelem a , právnická osoba, . Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, . (dále jen „VOP“). Dle jejich čl. X. odst. X.3. byla , právnická osoba, ., oprávněna za každé porušení povinnosti žalovaného řádně a včas splácet poskytnutý úvěr účtovat žalovanému smluvní pokutu až do výše 20 % z každé splátky, s jejíž i částečnou úhradou se dostane žalovaný do prodlení delšího než 30 dnů, smluvní pokutu ve výši 400 Kč při spuštění vymáhacího procesu, respektive ve výši 800 Kč při nutnosti opakovaného započetí vymáhání pohledávky, a dále poplatek za odeslání upomínky měsíčně až do výše 300 Kč.5. Nahlédnutím do obchodního rejstříku , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že ke dni účinnosti přeshraniční fúze, tj. k 31. 5. 2015, přešel veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů společnosti , právnická osoba, ., na právního předchůdce žalobkyně.6. Z transakční historie k předmětnému úvěru soud zjistil, že žalovaný poprvé čerpal úvěr 29. 5. 2015 v částce 18 896 Kč. K datu 20. 6. 2023 činil jeho dluh ze smlouvy celkem 80 176,89 Kč, z čehož 70 744,67 Kč činila dlužná jistina, 7 522,02 Kč dlužné úroky, 778,40 Kč dlužné poplatky za pojištění, 419,60 Kč dlužné poplatky za upomínky a 712,20 Kč smluvní pokuta.7. Z dopisu z 27. 6. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně písemně odstoupil od uzavřené úvěrové smlouvy z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru a prohlásil dluh žalovaného k datu 31. 7. 2023 za jednorázově splatný. Současně jeho výši vyčíslil na 80 177 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 8. 2023, jakož i z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky z 21. 8. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni s účinností k datu 21. 8. 2023.9. Z oznámení o postoupení pohledávky z 28. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně o shora uvedeném postoupení pohledávky písemně informoval žalovaného.10. Z předžalobní výzvy z 11. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 80 176,8