9 C 326/2023-69 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 7. 12. 2023 domáhala po žalované zaplacení 82 358,79 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 16. 8. 2022. V žalobě tvrdila, že na základě uvedené smlouvy její právní předchůdce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a současně zaplatit dohodnutý úrok v ujednaných měsíčních splátkách, dostala se však do prodlení se zaplacením těchto splátek a na svůj dluh ze smlouvy neuhradila ničeho. V důsledku toho jí podle čl. 6 části B) smlouvy vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou se ocitla v prodlení delším než 30 dnů. Právní předchůdce žalobkyně na prodlení žalované s úhradou splátek úvěru reagoval tím, že svou pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy jednorázově zesplatnil dopisem z 22. 11. 2022. V důsledku tohoto zesplatnění žalované vznikla podle čl. 6 části B) smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z tzv. nové jistiny úvěru, tedy z částky odpovídající součtu dlužné jistiny a dlužných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, a to za každý den prodlení. Dlužná nová jistina úvěru činila 62 972,75 Kč. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy uzavřené dne 29. 6. 2023. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 54 000 Kč, smluvního úroku přirostlého k datu zesplatnění úvěru ve výši 8 972,75 Kč a smluvní pokuty ve výši 19 386,04 Kč, která odpovídala součtu neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění úvěru a běžící smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny po zesplatnění kapitalizované k datu 10. 9. 2023). Dále požadovala též úhradu smluvního úroku ve výši 29,67 % ročně z dlužné jistiny ve výši 54 000 Kč za dobu od 23. 11. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné nové jistiny ve výši 62 972,75 Kč od 3. 12. 2022 do zaplacení.2. K výzvě soudu žalobkyni doplnila žalobní tvrzení přípisem soudu došlým 23. 2. 2024, v němž uvedla, že její právní předchůdce splnil svou povinnost posoudit před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované, přičemž při posouzení výše jejích příjmů vycházel z potvrzení o příjmu předloženého žalovanou a z výpisu z jejího účtu. Příjem žalované současně ověřoval i u jejího zaměstnavatele. Touto cestou zjistil, že průměrný měsíční příjem žalované činil v době před uzavřením smlouvy 24 399 Kč. V rámci zjišťování výdajů žalované bylo kalkulováno s životním minimem jednotlivce ve výši 4 620 Kč stanoveným dle tehdy platných předpisů, přičemž výše pravidelných měsíčních výdajů žalované byla stanovena na 11 200 Kč. Zjištěné informace o finanční situaci žalované právní předchůdce žalobkyně ověřoval i na základě vyžádaných informací z veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR). Tímto způsobem dospěl k závěru, že žalované zbývá po úhradě všech jejích výdajů k dispozici ještě částka ve výši 13 000 Kč měsíčně, není vůči ní vedeno insolvenční řízení a v úvěrových registrech není vedena jako dlužník se špatnou platební morálkou. Právní předchůdce žalobkyně proto vyhodnotil, že žalovaná má dostatek prostředků k tomu, aby mohla sjednaný úvěr řádně splácet.3. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila. Žalobkyně přípisem svého zástupce soudu došlým dne 19. 4. 2024 požádala o odročení nařízeného jednání s odůvodněním, že se jí ani přes veškeré úsilí nepodařilo zajistit substituční zastoupení jejího právního zástupce u zmíněného jednání z důvodu kolize spolupracujících advokátů ve Svitavách a okolí. Žalobkyně však nijak nedoložila, že by se skutečně spolupracující advokáti nemohli k jednání dostavit. Soud žádosti žalobkyně o odročení jednání nevyhověl, neboť žalobkyně obdobně formulovanou žádost zdejšímu soudu zasílá opakovaně, aniž by kdy konkrétně specifikovala důvody, pro které nejsou ona či její právní zástupce schopni se k jednáním dostavit osobně, zároveň pravidelně nepředkládá žádné důkazy, které by prokazovaly pravdivost jejího tvrzení, že termín nařízeného jednání koliduje s jiným jednáním spolupracujících advokátů ze Svitavska. Za dané situace soud neshledal důvod k vyhovění žádosti o odročení jednání, a vzhledem k neomluvené neúčasti žalované u jednání postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a projednal věc v nepřítomnosti obou účastníků.4. Z potvrzení o příjmu žalované z 15. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy zaměstnána u , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a to na dobu neurčitou od 2. 5. 2022, přičemž její měsíční mzda činila 24 399 Kč. Z uvedené mzdy nebyly žalované prováděny žádné srážky.5. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, za měsíc červenec 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil k datu 1. 7. 2022 11 238,52 Kč, konečný zůstatek k datu 31. 7. 2022 24 278,10 Kč. Žalované byla ve prospěch tohoto účtu připsána mzda od jejího zaměstnavatele ve výši 24 455 Kč, zároveň z prostředků na účtu uložených žalovaná dne 18. 7. 2022 hradila splátku blíže nespecifikované půjčky ve výši 913,68 Kč.6. Z potvrzení , právnická osoba, ., z 21. 2. 2024 bylo zjištěno, že majitelkou shora uvedeného účtu je žalovaná.7. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy provedl lustraci osoby žalované v uvedeném registru, aniž by zjistil jakýkoliv záznam.8. Z výpisu z Nebankovního rejstříku klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně lustroval osobu žalované i v NRKI, přičemž zjistil, že její skóre odpovídá hodnotě 429, žalovaná tedy dle uvedeného registru spadala do segmentu klientů s nízkým rizikem nesplácení úvěru.9. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 16. 8. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč jako bezúčelový úvěr. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit smluvní úrok, jehož výše činila dle smlouvy 66,91 % ročně, to vše ve 42 měsíčních splátkách po 3 354 Kč splatných vždy k 18. dni příslušného měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž bude úvěr vyplacen. Celkem tak měla být žalovaná povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 140 868 Kč. V bodě 6.1. smlouvy bylo obsaženo ujednání, podle něhož měla žalovaná být v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky úvěru či její části trvajícího 30 dnů povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se dostane do takového prodlení, přičemž tyto smluvní pokuty byl dle smlouvy právní předchůdce žalobkyně oprávněn účtovat žalované jen do zesplatnění úvěru. Smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy měly být splatné v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti žalované k jejich zaplacení, přičemž souhrn těchto smluvních pokut nesměl přesáhnout částku 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V bodě 6.2. smlouvy pak bylo sjednáno, že právní předchůdce žalobkyně má v případě jejího prodlení s úhradou splátek vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s tímto prodlením, a to ve výši 200 Kč u každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaná dostane do prodlení v trvání alespoň 15 dnů. Dle bodu 6.3. písm. b) smlouvy pak v případě, že by se žalovaná dostala do prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části trvajícího 65 dnů, mimo jiné automaticky mělo dojít k zesplatnění úvěru, měly se tedy okamžitě stát splatnými veškeré pohledávky právního předchůdce žalobkyně z úvěrové smlouvy – pohledávka na zaplacení jistiny úvěru a veškerých úroků za poskytnutí úvěru, které ke dni zesplatnění úvěru dle citovaného ustanovení přirůstaly k jistině, dále veškerých smluvních pokut a veškerých nákladů dle bodu 6.2. písm. b) smlouvy. Dle čl. 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru měly stát součástí tzv. nové jistiny úvěru, kterou měla být žalovaná povinna zaplatit nejpozději v den zesplatnění. Z této nové jistiny úvěru byl také právní předchůdce žalobkyně dle citovaného ustanovení oprávněn požadovat zákonný úrok z prodlení, a to až do doby úplného zaplacení nové jistiny úvěru. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále obsaženo ujednání o tom, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, bude povinna právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky odpovídající nové jistině úvěru za každý den prodlení až do úplného zaplacení dlužné částky, a to ode dne následujícího dni zesplatnění až do úplného zaplacení nové jistiny. Dle bodu 2.2. s