9 C 81/2024-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 19. 3. 2024 domáhala toho, aby byla žalovanému uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku č. 595/1 o velikosti 1+kk situovanou v 1. poschodí budovy č. p. 595, 596, postavené na pozemku parc. č. st. 1405, v obci a kat. území , adresa, na adrese , adresa, (dále jen „byt“). Žalobkyně, která je výlučným vlastníkem bytu, žalobu zdůvodnila tím, že s žalovaným v listopadu 2019 uzavřela ústní smlouvu o nájmu tohoto bytu, a to na dobu neurčitou. Výše nájemného byla postupně určena částkou 9 000 Kč měsíčně. Žalovaný naposledy zaplatil nájemné za měsíc září 2023. Má tak dluh na nájemném za měsíce říjen, listopad a prosinec 2023 a dále leden a únor 2024. Dopisem ze dne 1. 2. 2024 byl žalovaný vyzván, aby dlužné nájemné doplatil, a současně byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude mu dána výpověď z nájmu pro hrubé porušení povinnosti nájemce. Dopisem ze dne 26. 2. 2024 byla žalovanému dána výpověď z nájmu bytu s tím, že dluží nájemné déle jak tři měsíce, čímž porušuje povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem. Žalovaný byl vyzván, aby byt vyklidil a předal jej neprodleně žalobkyni. Doposud tak ovšem neučinil.2. Při jednání dne 25. 9. 2024 zástupce žalobkyně na podané žalobě setrval. Uvedl, že žalovaný sjednané nájemné ani nadále nehradí. Dále uvedl, že částka 9 000 Kč měsíčně, k jejímuž placení se žalovaný v souvislosti s užíváním bytu žalobkyně zavázal, se skládala z nájemného ve výši 4 700 Kč, záloh na úhradu ceny za dodávky elektřiny ve výši 3 000 Kč a ceny za dodávky tepla a vody ve výši 1 300 Kč.Žalovaný, ač řádně a včas k jednání předvolán, se bez omluvy nedostavil, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí předmětného bytu.4. Z dopisu ze dne 1. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného ve výši 9 000 Kč za období od září 2023 do ledna 2024 v celkové výši 36 000 Kč, a to nejpozději do 15. 2. 2024. Zároveň ho upozornila, že pokud nebude dlužné nájemné uhrazeno, bude žalovanému dána výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby. Dle přiložených podacích lístku byl dopis žalovanému odeslán dne 5. 2. 2024, a to jak na adresu trvalého pobytu, tak na adresu předmětného bytu.5. Z dopisu ze dne 26. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně dala žalovanému výpověď z nájmu bytu, a to z důvodu prodlení žalovaného s úhradou nájemného za dobu delší než tři měsíce. Dle přiložených podacích lístků byl dopis žalovanému odeslán dne 27. 2. 2024, a to jak na adresu trvalého pobytu, tak na adresu předmětného bytu.6. Na podkladě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli ústní nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalobkyně žalovanému k užívání předmětný byt. Sjednaná výše nájemného činila 9 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 2. 2024 vyzývala žalovaného k úhradě dlužného nájemného za období od září 2023 do ledna 2024 v celkové částce 36 000 Kč. Následně mu dopisem ze dne 26. 2. 2024 dala výpověď z nájmu bytu z důvodu jeho prodlení s úhradou nájemného za dobu delší než tři měsíce a vyzvala žalovaného k vyklizení předmětného bytu.7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen “o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Podle § 2237 smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.9. Podle § 2246 odst. 1 o. z. platí, že si strany při nájmu bytu ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.10. Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.11. Podle § 2291 odst. 2 o. z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.12. Podle § 1040 odst. 1 o. z. platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.13. V řízení bylo prokázáno, že na základě uzavřené nájemní smlouvy byl žalovaný oprávněn užívat předmětný byt ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný porušil svou povinnost nájemce zvlášť závažným způsobem, neboť nezaplatil nájemné a náklady na služby spojené s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně mu proto dala v souladu s § 2291 odst. 1 a 2 o. z. výpověď z nájmu bytu a následně ho vyzvala k vyklizení bytu. To žalovaný zjevně doposud neučinil a v současnosti předmětný byt užívá bez právního titulu, a tedy neoprávněně. Je tedy ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z. povinen tento byt vyklidit a vyklizený předat zpět žalobkyni. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. Soud neopomenul, že v daném případě nebyla dodržena povinná písemná forma nájemní smlouvy, nedodržení písemné formy však vede pouze k relativní neplatnosti takové smlouvy, přičemž žalovaný neplatnost smlouvy nenamítal. Podle § 582 ve spojení s § 586 o. z. je požadavek formy formulován k ochraně nájemce, kdy pouze on se může dovolat neplatnosti smlouvy pro nedostatek formy [blíže viz závěry obsažené v komentáři k § 2237 o. z. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, dostupném v právním systému Beck-online]. Soud tedy vyšel z toho, že nájemní smlouva uzavřená mezi účastníky byla platná a účastníky zavazovala.15. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 500 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 5 400 Kč (mimosmluvní odměna zástupce žalobkyně ve výši 4 500 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne 25. 9. 2024) po 1 500 Kč podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. počítaná ve smyslu § 9 odst. 3 písm. e) cit. vyhl., z tarifní hodnoty 35 000 Kč, a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 cit. vyhl. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činily 7 900 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 900 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).16. Žalobkyně byla usnesením Okresního soudu ve Svitavách ze dne 12. 8. 2024, č. j. 9 C 81/2024-35, osvobozena od soudních poplatků v rozsahu jedné poloviny. Za podanou žalobu následně zaplatila soudní poplatek ve výši 2 500 Kč dle položky 4 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků (50 % z 5 000 Kč). Soud proto v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích uložil žalovanému povinnost zaplatit poměrnou část soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 2 500 Kč (výrok III), tedy v rozsahu, v němž žalobkyně byla od placení soudních poplatků osvobozena.17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na patnáct dní, pokud jde o povinnost k vyklizení předmětného bytu, respektive na tři dny, pokud jde o povinnost k náhradě nákladů řízení a k zaplacení poměrné části soudního poplatku za podanou žalobu ve věci.