11 C 160/2025-37 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 3. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 13 300 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných vozidel, a to jednak dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.) za období od 22. 9. 2023 do 31. 3. 2024 a dále dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon č. 30/2024 Sb.) za období od 1. 4. 2024 do 8. 4. 2024. V žalobě uvedla, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a domáhá se zaplacení tohoto příspěvku. Žalovaná byla v období od 22. 9. 2023 do 8. 4. 2024 vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , k němuž v daném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli automobil byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyni proto náleží nárok na zaplacení výše uvedeného příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. a § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve výši 65 Kč za každý den, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Žalobkyně se dále domáhá i zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalované byla zaslána výzva k úhradě příspěvku dne 29. 7. 2024, doručena byla žalované dne 13. 8. 2024, splatnost příspěvku nastala dne 12. 10. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná se k takto navrhovanému postupu nevyjádřila, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.5. Z kupní smlouvy uzavřené dne 27. 2. 2023 mezi , jméno FO, coby prodávajícím a žalovanou coby kupující soud zjistil, že výše uvedeného dne si na základě této smlouvy žalovaná zakoupila od prodávajícího automobil Peugeot 307, r. z. , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, .6. Z listiny označené jako Informace z Registru silničních vozidel soud zjistil, že , jméno FO, byl v registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel předmětného automobilu v období od 16. 9. 2022 do 24. 5. 2024.7. Z listiny označené jako Zjištěné údaje o vozidle, Zjištěné údaje o povinných osobách (vlastník a provozovatel) soud zjistil, že žalovaná je od 6. 2. 2024 evidována jako vlastník automobilu Peugeot 307 s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, . Dále soud z uvedené listiny zjistil, že žalobkyně se o vlastnictví vozidla žalovanou měla dozvědět dne 23. 5. 2024.8. Z listiny označené jako Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období soud zjistil, že dne 29. 5. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku ve výši 13 000 Kč za období od 22. 9. 2023 do 8. 4. 2024, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění.9. Ze dvou upomínek ze dne 23. 10. 2024 a 5. 12. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla upomínána k zaplacení příspěvku.10. Z listiny označené jako Předžalobní upomínka ze dne 31. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužného příspěvku ve smyslu § 142a o. s. ř.11. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že žalovaná dne 27. 2. 2023 zakoupila do svého vlastnictví osobní automobil Peugeot 307, r. z. , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, a od tohoto data měla rovněž povinnost k tomuto automobilu zřídit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). V období od 22. 9. 2023 do 8. 4. 2024 však takto neučinila, a proto se po ní žalobkyně domáhá coby osoba oprávněná zaplacení příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných vozidel dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. za období od 22. 9. 2023 do 31. 3. 2024 a dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., za období od 1. 4. 2024 do 8. 4. 2024.13. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.14. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.15. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.16. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.17. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.18. Podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb. denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 65 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3.19. Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.20. Žalovaná pohledávka představuje nárok vyplývající ze shora citovaných zákonných předpisů. Nárok uplatněný za období od 22. 9. 2023 do 31. 3. 2024 je posuzován podle zákona č. 168/1999 Sb., neboť pro dané období byl právě tento zákon účinný. Pro období následují po 31. 3. 2024 byl následně nárok žalobkyně posuzován podle zákona č. 30/2024 Sb., neboť právě tento zákon nabyl následujícího dne účinnosti. Pro obě právní úpravy je však společné, že oba výše zmíněné zákony ukládají povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo provozovateli vozidla.21. V intencích nyní projednávané věci tak soud konstatuje, že bylo na žalované, aby tvrdila a následně taktéž prokázala, že k automobilu r. z. 3E9 1303 bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla i pro období specifikované žalobou, případně že žalovaná nebyla povinna dlužný příspěvek platit, nebo že dlužný příspěvek již byl zaplacen. Jelikož žalovaná žádnou z výše uvedených skutečností netvrdila ani neprokázala, dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná a žalobkyni žalovaná částka náleží. Zákonný příspěvek za předmětný automobil přitom činí dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. a dle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb. totožně 65 Kč za každý kalendářní den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, při celkové době nepojištění automobilu po dobu 200 dnů celková částka odpovídá 13 000 Kč. Žalobkyni rovněž náleží i náklady za uplatnění žalované pohledávky ve výši 300 Kč (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. a § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení je žalobkyni přiznán od 13. 10. 2024, tj. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku.22. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto soud rozhodl o náhradě účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně v projednávané věci ve výši 2 494 Kč představují odměnu advokátky za 3 úkony právní služby. Z těchto 3 úkonů přiznal soud žalobkyni 1 úkon právní služby podle 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif) ve znění do 31. 12. 2024, spočívající v převzetí věci (§ 11 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu) á 300 Kč. K takto přiznanému úkonu přísluší v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů á 100 Kč. Další 2 úkony spočívající v zaslání předžalobní výzvy (§ 11 odst. 1 písm. h/ advokátního tarifu) a podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) pak soud posoudil, s ohledem na novelizaci advokátního tarifu a s odkazem na § 15 tohoto předpisu, dle jeho znění od 1. 1. 2025, kdy za tyto úkony v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu žalobkyni přiznal odměnu á 400 Kč a náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) á 100 Kč. Celkově tedy byla žalobkyni přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 1 400 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 294 Kč. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se z