3 C 114/2025-56 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 26. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 165 206,61 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček ze dne 7. 6. 2016. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část úvěru byla žalovanému poskytnuta neúčelově převodem na běžný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Úroková sazba byla dle smlouvy sjednána na 7,9 % ročně. Žalovaný se dále zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu ve výši dle úvěrové smlouvy a sazebníku, a dále poplatek za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný se však opakovaně dostával do prodlení s úhradou splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 20. 2. 2024. Současně vůči žalovanému uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy ze dne 17. 2. 2025 s účinností ke dni 19. 2. 2025 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 11. 3. 2025. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 159 036,61 Kč, poplatků ve výši 6 170 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 11 886,74 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 18 351,32 Kč. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné částky 165 206,61 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 7,9 % ročně z jistiny úvěru 159 036,61 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil ani po výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 6. 2025.2. Žalovaný se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřil.3. K jednání nařízenému na den 19. 11. 2025 byl žalovaný řádně a s dostatečným předstihem předvolán a v předvolání poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Předvolání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 20. 10. 2025, tedy více jak deset dní před konáním jednání ve věci samé. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.4. U jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.5. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.6. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.7. Jelikož byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, postupoval soud podle § 153b odst. 1 o. s. ř., a považoval tedy shora uvedená skutková tvrzení žalobkyně týkající se okolností vzniku dlužné částky za nesporná.8. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, a dále o spor ze smlouvy o pojištění podle § 2758 a násl. o. z.9. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr výše ve výši 400 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem za jeho poskytnutí, poplatky za poskytnuté bankovní služby a poplatkem za pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný čerpal poskytnutý úvěr, avšak jej řádně nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 2. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné částky, avšak bezúspěšně. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dluží na předmětném úvěru včetně pojištění žalovanou částku. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil, zejména pak prokázal, že dlužnou částku již zaplatil a kdy, což však žalovaný neučinil.10. Soudu proto podané žalobě vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky ve výši 165 206,61 Kč spolu s příslušenstvím ve formě úroku a zákonného úroku z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. a jeho výše se řídí smluvním ujednáním. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.11. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 609 Kč, odměnou za čtyři úkony právní služby podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, za převzetí zastoupení, předžalobní upomínku, sepis žaloby a za účast u jednání soudu po 7 740 Kč, čtyřmi paušálními náhradami hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, cestovným ve výši 84,29 Kč (představující 1/5 cestovních výdajů vynaložených na dopravu k pěti nařízeným jednáním u zdejšího soudu, konkrétně za cestu z Ústí nad Orlicí do Svitav a zpět při 54 ujetých km, průměrné spotřebě 5,6 litrů benzinu na 100 km v ceně 35,80 Kč za litr paliva a náhradě za použití vozidla ve výši 5,8 Kč/km dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., v účinném znění), náhradou za ztrátu času ve výši 120 Kč za čtyři započaté půlhodiny za čas strávený na cestě k jednání soudu a zpět po 150 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (představující 1/5 promeškaného času souvisejícího s účastí na pěti nařízených jednáních u zdejšího soudu) a 21% DPH. Tyto náklady řízení v celkové výši 46 495,79 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).12. Žalobkyní požadovanou odměnu za vyjádření ze dne 9. 9. 2025 ve výši 3 870 Kč a k tomu uplatněný režijní paušál ve výši 450 Kč spolu s DPH soud žalobkyni nepřiznal, jelikož se nejednalo o podání ve věci samé, ale pouze o sdělení k dalšímu procesnímu postupu ve věci, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání nesouhlasí.13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.