3 C 172/2025-46 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 26. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 19 392 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 11. 9. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s poplatkem ve výši 8 592 Kč, sestávajícím z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 507 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a poplatku za umožnění splácet v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkově se žalovaný zavázal uhradit 18 592 Kč ve 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den 11. 11. 2024. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením úvěru. Na svůj závazek uhradil pouze 4 200 Kč. K úhradě dosud zbývá jistina úvěru ve výši 7 934,75 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 320,90 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 3 634 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 088,06 Kč a poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 1 414,29 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni s účinností ke dni 25. 3. 2025, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Kromě zaplacení dlužné jistiny úvěru, nesplacených poplatků a smluvní pokuty žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 813,72 Kč (úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně ze součtu neuhrazené jistiny úvěru a neuhrazeného úroku od prodlení do 20. 2. 2025), kapitalizovaného úroku ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od 12. 11. 2024 do 20. 2. 2025, běžícího úroku ve výši 8 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 21. 2. 2025 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně ze součtu neuhrazené jistiny úvěru a neuhrazeného úroku od 21. 2. 2025 do zaplacení.2. Podáním ze dne 22. 11. 2024 žalobkyně upřesnila výpočet smluvní pokuty, která byla počítána ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky od 12. 1. 2024 do 20. 2. 2025. Za uvedené období činí smluvní pokuta 3 621,41 Kč. Žalobkyně současně vzala podanou žalobu částečně zpět ohledně zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 378,59 Kč.3. Podle § 96 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jelikož k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než soud začal ve věci samé jednat, postupoval soud podle § 96 o. s. ř. a řízení v části, v němž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 1 378,59 Kč, zastavil.4. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 19. 9. 2025. 2025, č. j. 3 C 172/2025-30, aby do 15 dnů od doručení sdělila, jakým konkrétním způsobem před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného a na základě jakých konkrétních skutečností, zejména jak ověřovala výši pravidelných příjmů a výši výdajů žalovaného, jeho platební morálku. Současně soud žalobkyni vyzval, aby předložila k těmto tvrzením důkazy (například výpisy z účtu žalovaného, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o lustraci v registrech dlužníků). Žalobkyně byla také poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, že nebudou-li žalobní tvrzení řádně doplněna a soudu nebudou předloženy důkazy k prokázání popsaných rozhodných skutečností, vystavuje se riziku přinejmenším částečného neúspěchu ve věci.5. Dne 21. 10. 2025 žalobkyně soudu sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného zejména tak, že zhodnotila informace požadované a získané od žalovaného a tyto ověřila doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný v žádosti o úvěr ze dne 11. 9. 2023 ke svým osobním, majetkovým, pracovním a jiným poměrům uvedl, že je od 15. 2. 2017 zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, , má měsíční příjem ve výši 25 054 Kč a výdaje ve výši 14 231 Kč. Uvedl, že bydlí u rodičů, je ženatý a nemá žádnou vyživovací povinnost. Současně předložil čestné prohlášení o bydlení, dohodu o změně pracovní smlouvy a výplatní pásky. Výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu a čestného prohlášení o bydlení. Na základě toho právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr s měsíční splátkou 1 328 Kč je dostatečná.6. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.7. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).8. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:9. Z žádosti o úvěr ze dne 11. 9. 2023 vyplynulo, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 20 000 Kč. Ke svým osobním, majetkovým a pracovním poměrům uvedl skutečnosti popsané v doplnění žaloby shora. Své zaměstnání žalovaný doložil dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 12. 2. 2019 a bydlení čestným prohlášením ze dne 11. 9. 2025. Z výplatních pásek za období od června do srpna 2023 se podává průměrná čistá měsíční výše příjmu žalovaného 26 544 Kč.10. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 9. 2023 včetně přílohy č. 1 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a poplatkem za umožnění splácet v hotovosti v místě bydliště ve výších uvedených v žalobě. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 8 592 Kč. Žalovaný se zavázal celkem zaplatit 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. První splátka byla splatná do měsíce po podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení celkové dlužné částky. Pro případ prodlení se splácením byla sjednána povinnost žalovaného platit úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny úvěru i splatného a nezaplaceného úroku. Zápůjční úroková sazba činila 8 % ročně. Smluvní pokuta za prodlení žalovaného s úhradou splátek činila 0,1 % denně z dlužné částky.11. Z přehledu dluhu soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 4 200 Kč.12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, potvrzení o zaplacení kupní ceny a seznamu postoupených pohledávek vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy žalobkyni.13. Z oznámení ze dne 2. 4. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení žalované pohledávky žalobkyni.14. Z výzvy ze dne 17. 7. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v případě nezaplacení nejpozději do 15 dnů, bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 17. 7. 2025, jak vyplývá z podacího lístku.15. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 11. 9. 2023 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Poskytnutý úvěr spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 592 Kč se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a úroku. Žalovaný na svůj dluh zaplatil pouze 4 200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 12. 3. 2025 postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky, avšak neúspěšně.16. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřeb