9 C 44/2025-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu tvrzeného dluhu ze smlouvy o půjčce, která byla uzavřena mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 17. 5. 2007. Tvrdila, že na základě této smlouvy její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v pravidelných měsíčních splátkách. Svůj závazek ze smlouvy však nesplnil a na svůj dluh neuhradil ničeho. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku z předmětné smlouvy na žalobkyni. Ta se domáhala pouze zaplacení dlužné jistiny půjčky ve výši 15 000 Kč, dále pak po žalovaném požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 27 085,16 Kč, kdy tato částka měla odpovídat příslušné zákonné sazbě úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině a souhrnnému poplatku (tedy částce 25 440 Kč) za období od 2. 10. 2007 do 18. 12. 2020, a běžícího zákonného úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení.2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal ani zčásti. Ve vyjádření z 25. 4. 2025 uvedl, že si není vědom toho, že by měl vůči právnímu předchůdci žalobkyně či žalobkyni závazek ve výši 15 000 Kč, neboť nepodepsal žádnou smlouvu, na základě které by žalobkyně mohla svůj nárok uplatňovat. Poukázal na to, že mu dosud nebyla předložena žádná listina prokazující postoupení pohledávky na žalobkyni, a ze strany žalobkyně neproběhlo ani žádné předžalobní upomínání. O existenci předmětné pohledávky se žalovaný dozvěděl až od soudu. Žalovaný navrhl, aby si soud vyžádal kopii smlouvy či jiného právního titulu, z něhož má žalovaná pohledávka vyplývat, dále důkaz o postoupení pohledávky na žalobkyni a důkaz o doručení výzvy k plnění žalovanému.3. Žalobkyně v reakci na procesní obranu žalovaného sdělila přípisem z 5. 5. 2025, že tvrzení žalovaného jsou pouze obecná a ničím nepodložená, žalovaný neuvádí ve svém vyjádření žádné konkrétní skutečnosti. Pouhé formální zpochybnění pravosti žalobkyní předložené smlouvy o půjčce ze strany žalovaného nemůže mít za následek přenesení důkazního břemena ohledně pravosti této smlouvy na žalobkyni. Totožnost žalovaného při uzavření smlouvy byla ověřena dle jeho občanského průkazu, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a výplatních pásek. Oznámení o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021 bylo žalovanému odesláno na adresu , adresa, , kterou žalovaný uvedl ve smlouvě. Stejně tomu bylo i u předžalobní výzvy k plnění z 13. 8. 2021. Pokud žalovaný v mezidobí po uzavření smlouvy změnil bydliště, byl dle smluvních podmínek povinen tuto změnu nahlásit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky ze smlouvy žalobkyni samotné.4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 19. 5. 2025. Žalobkyně i její zástupce se z jednání omluvili, přičemž souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Žalovaný, který byl k jednání soudem řádně a s dostatečným předstihem předvolán (předvolání k jednání mu bylo doručeno do jeho datové schránky dne 30. 4. 2025), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně.5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené 17. 5. 2007 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 10 440 Kč, obojí v 53 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 480 Kč. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdne. Žalovaný byl ve smlouvě identifikován mimo jiné adresou místa svého bydliště , adresa, . Dle čl. 10 smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně, které tvořily nedílnou součást předmětné smlouvy, byl žalovaný mimo jiné povinen informovat právního předchůdce žalobkyně o jakékoliv změně své adresy, ať už by šlo o změnu přechodnou, nebo trvalou.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, jakož i z přílohy č. , hodnota, k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o půjčce včetně příslušenství byla postoupena na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021, které bylo dle přiloženého poštovního podacího archu dne 1. 2. 2021 odesláno žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně písemně oznámil žalovanému skutečnost, že došlo k postoupení žalobou uplatněné pohledávky, a vyzval ho, aby ode dne doručení oznámení plnil na svůj dluh z předmětné smlouvy již pouze výhradně ve prospěch žalobkyně.8. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2021, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku dne 30. 7. 2021 odeslána žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 53 672,78 Kč vzniklé z titulu předmětné smlouvy o půjčce ve lhůtě do 13. 8. 2021 a upozornila ho na skutečnost, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.9. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti, které by byly jakkoliv relevantní pro rozhodnutí ve věci.10. V rámci hodnocení provedených důkazů soud samozřejmě nemohl pominout procesní obranu žalovaného, který tvrdil, že si není vědom uzavření jakékoliv smlouvy s právním předchůdcem žalobkyně, a požadoval doložení této smlouvy. Žalobkyně přitom k důkazu předložila kopii smlouvy o půjčce datované dnem 17. 5. 2007, která obsahuje zřetelně čitelný podpis osoby dlužníka „, jméno FO, “. Z centrální evidence obyvatel přitom soud zjistil, že žalovaný se skutečně dříve jmenoval , jméno FO, , než si své křestní jméno změnil na , Anonymizováno, . V této souvislosti je důležité, že žalovaný argumentoval tím, že nepodepsal s právním předchůdcem žalobkyně žádnou smlouvu, výslovně však nezpochybnil pravost svého podpisu obsaženého na smlouvě předložené žalobkyní. Navíc požadoval, aby žalobkyně předmětnou smlouvu, o kterou svůj nárok opírá, doložila. Přitom s ohledem na značný časový odstup (smlouva byla uzavřena před 18 lety) vůbec nelze vyloučit, že si žalovaný na předmětnou smlouvu uzavřenou s právním předchůdcem žalobkyně pouze nepamatuje. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nedostavil k nařízenému jednání ve věci, neměl soud možnost konfrontovat ho s podpisem obsaženým na písemném vyhotovení smlouvy a dotázat se ho na to, zda uznává, že se jedná o jeho vlastnoruční podpis. Za dané situace lze přisvědčit žalobkyni v tom směru, že pouhé tvrzení žalovaného o tom, že si není vědom uzavření smlouvy, nemůže znamenat přenesení důkazního břemena ve vztahu k prokázání pravosti předložené smlouvy o půjčce na žalobkyni. K takovému přenesení důkazního břemena by došlo teprve tehdy, pokud by žalovaný zpochybnil, že podpis na smlouvě je jeho vlastnoručním podpisem. Pak by bylo na žalobkyni, která z předmětné smlouvy jakožto soukromé listiny pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky, aby k prokázání pravosti smlouvy označila další důkazy. Jestliže však pravost podpisu na smlouvě zpochybněna nebyla, musel soud vycházet z toho, že k jejímu uzavření došlo. Obdobně lze argumentovat i ve vztahu k prokázání skutečnosti, že žalovanému byla poskytnuta jistina půjčky ve výši 15 000 Kč. I tuto skutečnost žalobkyně prokazovala předloženou smlouvou, jejímž podpisem žalovaný stvrdil převzetí jistiny půjčky v hotovosti před uzavřením smlouvy. S ohledem na shora uvedené závěry vyšel soud z toho, že žalovanému zmíněná částka poskytnuta byla.11. Žalovaný poukazoval rovněž na to, že nebyla doložena listina prokazující postoupení pohledávky na žalobkyni a rovněž mu nebyla zaslána předžalobní výzva k plnění. I tyto námitky žalobkyně vyvrátila předloženými důkazy. Z nich totiž vyplývá, že žalovaný byl o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy o půjčce na žalobkyni informován dopisem právního předchůdce žalobkyně z 6. 1. 2021. Předloženým podacím lístkem žalobkyně prokázala, že tento dopis byl žalovanému odeslán na adresu uvedenou ve smlouvě o půjčce (, adresa, ) dne 1. 2. 2021. Stejným způsobem, tedy předložením poštovního podacího lístku, pak žalobkyně prokázala rovněž odeslání předžalobní výzvy k plnění dne 30. 7. 2021 na totožnou adresu. Soud, opět z výpisu z centrální evidence obyvatel, zjistil, že žalovaný byl v období od 14. 3. 2005 do 15. 3. 2015 (tedy i v době, kdy mělo dojít k uzavření předmětné smlouvy o půjčce) na shora uvedené adrese přihlášen k trvalému pobytu. Především však měl dl