11 C 68/2026-20 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 6. 1. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 41 015,89 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 29. 8. 2023 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 76,03 % ročně, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr lustrací z veřejně dostupných databází SOLUS a NRKI a rovněž z výplatních listů, výpisů z bankovního účtu žalované a fotokopie jejího občanského průkazu. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr ke dni 20. 10. 2024 zesplatnila. Žalovaná uhradila po dobu trvání smlouvy celkem 28 200 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2025 původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Mimo žalované částky se žalobkyně rovněž domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 21. 10. 2024 do zaplacení.2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.3. Usnesením ze dne 30. 3. 2026, č. j. 11 C 68/2026-10, soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila a tyto podklady soudu předložila.4. Žalobkyně na výzvu soudu nereagovala.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.6. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná se k takto navrhovanému postupu nevyjádřila, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).7. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.8. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 29. 8. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby poskytovatelem a žalovanou coby klientem, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč s tím, že žalovaná jí vrátí částku celkem 118 752 Kč ve 48 měsíčních splátkách vždy po 2 820 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 76,03 % ročně.9. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 30. 8. 2023 soud zjistil, že úvěr žalované byl schválen.10. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že v tomto byly žalované poskytnuty informace o budoucím obsahu smlouvy o úvěru.11. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná vyčíslila svůj pravidelný měsíční příjem na částku 12 600 Kč a své měsíční výdaje na částku 8 755 Kč, z toho výdaje na bydlení činí 3 915 Kč. Dále zde žalovaná uvedla, že je zaměstnána od 1. 10. 2022 u společnosti , právnická osoba, .12. Z listiny označené jako vybrané platby na účtu vystavené bankou , Anonymizováno, . ze dne 29. 8. 2023 soud zjistil, že žalované byla vyplacena za srpen 2023 mzda 14 528 Kč, za červenec 2023 mzda 12 636 Kč, za červen 2023 mzda 10 636 Kč a za květen 2023 mzda 12 999 Kč.13. Z fotokopie občanského průkazu žalované má soud prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalované.14. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že částka 37 000 Kč z bankovního účtu žalobkyně byla vyplacena na účet žalované dne 29. 8. 2023. Z výpisu z bankovního účtu žalované pak soud zjistil, že stejná částka byla následujícího dne na tento účet připsána.15. Z výpisů nebankovního registru klientských informací (NRKI) a registru SOLUS soud zjistil, že žalobkyně nahlédnutím do těchto databází zkoumala úvěruschopnost žalované.16. Z dodatku č. , hodnota, smlouvy o úvěru ze dne 23. 4. 2024, soud zjistil, že smlouva je uzavírána na dálku.17. Z oznámení ze dne 20. 10. 2024 soud zjistil, že k tomuto dni právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr z důvodu prodlení žalované se splátkami a žalovanou vyzvala, aby neprodleně žalobkyni zaplatila částku 45 709 Kč sestávající z dlužné jistiny, úroku, smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.18. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2025 spolu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2025 soud zjistil, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, . postoupila žalobkyni portfolio pohledávek, mezi nimiž je i pohledávka za žalovanou.19. Z Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2025 soud zjistil, že společnost žalobkyně oznámila žalované, že její pohledávka za společností , právnická osoba, . byla postoupena na žalobkyni a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 58 886,33 Kč. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalované odeslána téhož dne.20. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyní a žalovanou byla dne 29. 8. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované zapůjčeny finanční prostředky ve výši 37 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že zapůjčené prostředky žalobkyni vrátí a současně jí zaplatí celkem částku 118 752 Kč sestávající z jistiny, úroku a poplatků, a to ve 48 měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Žalovaná zaplatila na úvěru ve prospěch žalobkyně celkem částku 28 200 Kč.21. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).22. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.23. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.24. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.25. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.26. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.27. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.28. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktu