17 C 52/2026-26 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2026 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 13 567,20 Kč s- kapitalizovaným úrokem ve výši 985,48 Kč,- úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 4 675,24 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 789,82 Kč a- úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 675,24 Kč od 22. 10. 2025 do zaplaceníze smlouvy o spotřebitelském úvěru 779304316 ze dne 3. 4. 2023, na jejímž základě společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, (dále jen „o. s. ř.“) když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaný se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřil, proto se předpokládalo, že proti tomuto postupu nemá námitky.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 4. 2023, ve které se společnost P zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 16 897 Kč ve splátkách ve výši 260 Kč měsíčně (poslední ve výši 257 Kč); touto listinou bylo též prokázáno, že částka 7 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný splatil společnosti E celkem 5 560 Kč. Výplatními lístky bylo prokázáno, že příjem žalovaného ze zaměstnání za měsíce 1−2/2023 činil 37 867 Kč/34 611 Kč.5. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne 21. 10. 2025 včetně pohledávky za žalovaným.6. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, neboť společnost , Anonymizováno, před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, když k takovému posouzení chybí podkladový materiál (typicky výpis z účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru); jsou-li známé příjmy žalovaného, ale není postaveno najisto, kolik činily jeho měsíční výdaje, tak nelze činit rozvahu, ani usuzovat na to, zda bude schopný spotřebitelský úvěr splácet; samotné prohlášení spotřebitele podkladovým materiálem není.10. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla sporné pohledávky postoupením.11. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit žalobkyni jen nesplacený zbytek poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěrů ve výši 1 440 Kč (7 000 Kč – 5 560 Kč), proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku; k úroku z prodlení srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.12. Převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.13. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.