Okresní soud ve Svitavách 8 C 89/2026-88 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 17. 4. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 335 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným dne 1. 8. 2025 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr, na který žalovaný čerpal celkem částku 20 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 9. 10. 2025. Žalovaný se dostal do prodlení s vracením úvěru. Ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru je tak žalovaný v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem dne 18. 12. 2025. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 30 335 Kč tvořená celkovou nesplacenou jistinou úvěru ve výši 20 000 Kč a smluvním úrokem ve výši 10 335 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. K projednání věci nařídil soud na 15. 7. 2026 jednání, z něhož se žalobkyně omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal bez přítomnosti účastníků.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené se společností , právnická osoba, , datované ke dni 1. 8. 2025, soud zjistil, že tato byla na straně klienta uzavřena s osobou jménem , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, , bytem , adresa, . Jako číslo bankovního účtu klienta bylo uvedeno č. , č. účtu, . Ze smlouvy dále soud zjistil, že žalobkyně se zavázala coby poskytovatel úvěru poskytnout klientovi peněžní prostředky až do výše 2 200 Kč. Z 15 dodatků k této smlouvě, z nichž poslední byl uzavřen dne 3. 8. 2025, bylo zjištěno, že úvěrový rámec byl postupně navyšován až na 20 000 Kč.5. Z výpisu z běžného účtu společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že na účet jmenované společnosti byla dne 1. 8. 2025 připsána ověřovací platba ve výši 0,01 Kč z účtu č. , č. účtu, od osoby jménem , Jméno žalovaného, a že společnost , právnická osoba, zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, v období od 1. 8. 2025 do 3. 8. 2025 v několika platbách celkem částku 20 000 Kč.6. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 19. 5. 2026 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je , Jméno žalovaného, , nar. , datum, , bytem , adresa, , a že na tento účet byly připsány platby od společnosti , právnická osoba, v celkové výši 20 000 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní dne 18. 12. 2025, jakož i z přiloženého seznamu postoupených pohledávek, vzal soud za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni.8. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.9. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Společnost , právnická osoba, na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 1. 8. 2025 a následných dodatků k této smlouvě zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, celkem částku 20 000 Kč. Majitelem uvedeného bankovního účtu je , Jméno žalovaného, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Totožnost žalovaného byla ověřována pouze na základě ověřovací platby ve výši 0,01 Kč, která byla dne 1. 8. 2025 připsána na bankovní účet společnosti , právnická osoba, a u které bylo uvedeno, že platbu odeslala osoba jménem , Jméno žalovaného, . Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že společnost , právnická osoba, jednala při uzavření smlouvy právě s žalovaným. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni.10. Ještě před tím, než se soud zabýval tvrzeným nárokem žalobkyně na zaplacení plnění podle smlouvy o úvěru, posuzoval, zda je v projednávané věci žalovaný pasivně legitimován.11. Podle § 90 o. s. ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný.12. Obecně platí, že o zahájení řízení a o obsahu žaloby rozhoduje žalobce, soud následně rozhoduje o všech základních skutečnostech obsažených v žalobě, tedy mimo jiné i o aktivní a pasivní věcné legitimaci účastníků řízení. Pasivní věcná legitimace je posuzována z hlediska, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti. Případný nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech totiž není přípustné. Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků řízení kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3411/2016).13. V nyní projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Tento nárok odvozovala ze smlouvy úvěru č. , hodnota, datované ke dni 1. 8. 2025 a z následných dodatků k této smlouvě, které měla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřít s žalovaným. Podle tvrzení žalobkyně měla být tato smlouva konkrétně uzavřena s osobou jménem , Jméno žalovaného, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalovaného, , tj. s žalovaným. Podle zjištění soudu však byla finanční částka v celkové výši 20 000 Kč, která byla na základě předmětné smlouvy o úvěru společností , právnická osoba, poskytnuta, zaslána na bankovní účet č. , č. účtu, , jehož vlastníkem není žalovaný, nýbrž osoba stejného jména, příjmení a bydliště, ale jiného data narození, tedy , Jméno žalovaného, , narozený , rodné přijmení, , datum, . Prostřednictvím stejného bankovního účtu společnost , právnická osoba, rovněž ověřovala totožnost žalovaného prostřednictvím zaslání ověřovací platby. U té bylo uvedeno, že ji odeslala osoba jménem , Jméno žalovaného, , chyběla však bližší identifikace této osoby, zejména datum narození.14. Na základě těchto skutečností vznikly pochybnosti o tom, s kým právní předchůdkyně žalobně předmětnou smlouvu a dodatky k ní uzavřela. Žalobkyně, která se z jednání konaného dne 15. 7. 2026 omluvila, v důsledku čehož jí nemohlo být v uvedeném směru poskytnuto příslušné poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tak neprokázala, že smlouvu o úvěru a dodatky k ní byly uzavřeny právě s žalovaným a že je to právě žalovaný, kdo je nositelem povinností vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru a z dodatků k ní.15. Z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného proto soud žalobu zamítl.16. Pokud jde o náklady řízení, ve sporu byl plně úspěšný žalovaný, jemuž však, s ohledem na jeho pasivitu, žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.