9 C 217/2020-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako právní nástupce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když poslední uhradil dne [datum]. Dlužná částka tak činila na jistině 10 000 Kč a na poplatku 7 100 Kč. Ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Do data postoupení uhradil žalovaný na svůj dluh celkem 300 Kč, po postoupení pohledávek dále neuhradil ničeho a nadále tedy dluží na jistině částku 10 000 Kč a na poplatku 7 100 Kč. Na předžalobní upomínku žalobce nijak nereagoval. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Platební rozkaz byl proto zrušen. 3. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a ze seznamu pohledávek, které byly touto smlouvou postoupeny, zjistil soud, že na žalobce byla pohledávka za žalovaným řádně postoupena. Tím byla prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu. 5. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve spojení se smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uvedeného dne uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč, to vše v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, přičemž úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný uhradil částku 300 Kč, tj. 1 splátku. Dosud tedy dluží žalobci na jistině částku 10 000 Kč a na dalších platbách (dlužný úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso) částku 7 100 Kč, které žalobce uplatňuje v tomto řízení. [příjmení] to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil s účinností k témuž dni pohledávku za žalovaným na žalobce, když tato skutečnost mu byla oznámena dopisem ze dne [datum]. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 téhož zákona lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. 8. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným platně sjednána smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky, které žalovaný v souladu se smluvními ujednáními nevrátil. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutou zápůjčku a poplatky žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobce, na nějž byly pohledávky včetně všech práv a povinností platně postoupeny, a proto mu tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalovanému zaplatit žalobci úroky a úroky z prodlení, které žalobce požaduje podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši (k zamítnutí došlo pouze ohledně části příslušenství). Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč, to je celkem 2 252 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.