11 C 24/2024-35 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu č. , hodnota, v domě , adresa, v , Anonymizováno, domáhal vůči žalovanému zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující dlužné úhrady za nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za měsíce říjen 2022 až červenec 2023. Žalovaný předmětný byt užíval na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, s účinností od , datum, na dobu určitou do , datum, . Žalovaný neplatil řádně nájemné, a proto mu dne , datum, zaslal žalobce výpověď nájmu bytu, která mu byla doručena dne , datum, . Od , datum, užíval žalovaný byt bez právního důvodu. Žalovaný na svůj dluh do současné doby neuhradil ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobce ze dne 27. 10. 2023.Protože v dané věci bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu.Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobcem předložených listin, a to zejména z nájemní smlouvy ze dne , datum, za prokázané, že žalobce pronajal žalovanému byt č. , hodnota, na adrese , adresa, s účinností od , datum, do , datum, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 323 Kč, od února 2022 pak ve výši 4 528 Kč, jak vyplývá z informace o předpisu za únor 2022. Z výpovědi ze dne , datum, doručené žalovanému dne , datum, má pak soud za prokázané, že nájemní vztah skončil k tomuto dni. Od , datum, tak žalovaný užíval byt bez právního důvodu, jak vyplývá z rozpisu dlužných období vyhotoveného ke dni , datum, . Z rozpisu dlužných období je zřejmé, že dlužné úhrady za užívání bytu činí za měsíc říjen 2022 až červen 2023 částku 4 528 Kč měsíčně a za měsíc červenec 2023, kdy byl žalovaný dne , datum, exekučně vyklizen, částku 2 264 Kč. Dne 27. 10. 2023 byla žalovanému zaslána také předžalobní výzva.Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Dle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Protože se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě o zaplacení částky 47 310 Kč zcela vyhověl, jak co do požadované jistiny, tak co do úroku z prodlení požadovaného žalobcem v souladu s § 1970 o. z. ve výši částečně kapitalizované za období od 16. 9. 2022 do 26. 10. 2023 a dále ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 966 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 366 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.