2 C 152/2024-18 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 55 423,60 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících pro žalovaného ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, .), a žalovaným dne 16. 8. 2022. Právní předchůdce žalobkyně dle této smlouvy žalovanému poskytl úvěr ve výši 39 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr i sjednaný úrok ve výši 29,67 % ročně splácet v 48 splátkách po 2 345 Kč měsíčně. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný se dle žalobkyně dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce více jak 30 dnů, žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty dle bodu 6. části b) smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč, neboť takovéto prodlení se týkalo dvou splátek, a smluvní pokuta ve výši 499 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce více jak 30 dnů. Ke dni 21. 5. 2023 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaný byl dle žalobkyně v prodlení o délce 60 dnů s úhradou splátky či její části. Podle bodu 6.3 úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši celkem 45 467,31 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil toliko 14 070 Kč a žalovaný tak dle žalobních tvrzení ke dni podání žaloby dluží žalobkyni novou jistinu úvěru v celkové výši 44 069,11 Kč. Kromě výše uvedených úroků z úvěru, smluvní pokuty v částce 998 Kč a náhrady nákladů v částce 400 Kč, požadovala dále žalobkyně po žalovaném též smluvní pokutu v celkové částce 11 354,29 Kč, a to dle bodu 6.5 smlouvy, která byla stanovena ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 22. 5. 2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla výpočet, kterým dospěla k uvedené částce smluvní pokuty, a to následujícím způsobem: Smluvní pokuta činí 0,1 % za každý den prodlení, a to z částky 44 069,31 Kč od 22. 5. 2023 do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne 11. 1. 2024. Výše uvedené částky, které byly postoupeny na žalobkyni, žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 8. 2022 (dále jen „smlouva“) ve spojení s předsmluvním formulářem a formulářem pro hodnocení klienta, že byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 39 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal splácet včetně sjednaného úroku v nominální úrokové sazbě ve výši 66,79 %, a to v 48 měsíčních splátkách po 2 345 Kč. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Podle bodu 6.1. smlouvy pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2. smlouvy poskytovatel má vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlení klienta. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.5. smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru má pak soud za prokázané, že dne 16. 8. 2022 byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 39 000 Kč. Z platební historie má soud za prokázané, že žalovaný na úhradu poskytnutého úvěru zaplatil před prohlášením úvěru za splatný toliko 14 070 Kč, a proto došlo k zesplatnění úvěru. To vyplývá z bodu 6.3. smlouvy, podle kterého jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. K tomuto dni se pak stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2. smlouvy. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Zesplatnění úvěru k 21. 5. 2023 je prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru z uvedeného dne. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 má soud za prokázané ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, když tato skutečnost mu byla oznámena dopisem ze dne 12. 12. 2023. Předžalobní výzvou ze dne 30. 1. 2024 (doložené včetně podacího archu z téhož dne) je prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání.4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.5. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 833/2008). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sjednán úrok z úvěru ve výši 66,79 % ročně s uváděnou RPSN úvěru ve výši 91,55 %. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru č