2 C 96/2024-24 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, s žalovaným uzavřel dne 22. 5. 2014 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Podle smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit částku 30 000 Kč spolu s úrokem ve výši 3 832 Kč, částku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 701 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč, tj. celkem částku 55 082 Kč, do 16. 7. 2015 ve 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 919 Kč. Žalovaný však částku řádně a včas nevrátil. Právní předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, s žalovaným dále uzavřel dne 27. 2. 2014 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 14 000 Kč. Podle smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit částku 14 000 Kč spolu s úrokem ve výši 1 788 Kč, částku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 661 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 256 Kč, tj. celkem částku 25 705 Kč, do 14. 4. 2015 ve 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 429 Kč. Žalovaný však částku řádně a včas nevrátil. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, avšak ani poté žalovaný dluh nezaplatil, je v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyně proto požaduje též zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny úvěru a úroky z úvěru2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise3. Z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne 22. 5. 2014, má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k podpisu smlouvy, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s úrokem ve výši 3 832 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 5 701 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč, tj. celkem částku 55 082 Kč, do 16. 7. 2015 ve 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 919 Kč. Ze smlouvy dále plyne, že sjednaná úroková výše úvěru činila 19,98 % ročně a roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) 63,93 % ročně. Žalovaný úvěr řádně a včas nevrátil, neboť z výpisu plateb má soud za prokázané, že zaplatil toliko částku 270 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne 27. 2. 2014 má pak soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k podpisu smlouvy, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s úrokem ve výši 1 788 Kč, částku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 661 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 256 Kč, tj. celkem částku 25 705 Kč, do 14. 4. 2015 ve 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 429 Kč. Ze smlouvy dále plyne, že sjednaná úroková výše úvěru činila 19,98 % ročně a roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) 63,93 % ročně. Žalovaný úvěr řádně a včas nevrátil, neboť z výpisu plateb má soud za prokázané, že zaplatil toliko částku 7 974 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017, ve spojení s její přílohou, má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným přešla z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Z dopisu ze dne 15. 5. 2017 má soud za prokázané, že žalobkyně v něm oznámila toto postoupení pohledávky žalovanému a současně žalovaného vyzvala k zaplacení částky 54 812 Kč bez příslušenství a částky 17 731 Kč bez příslušenství do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Žalobkyně dále zaslala dne 19. 2. 2018 žalovanému předžalobní výzvu. Celkový dluh žalovaného se skládá dle vyúčtování žalobkyně uvedeného v žalobě z neuhrazené jistiny ve výši 29 853 Kč, dlužné části poplatku ve výši 24 959 Kč, kapitalizovaného úroku 10 948,77 Kč vypočteného za období od 16. 7. 2015 do 15. 5. 2017 z částky 29 853 Kč úrokem ve výši 19,98 % ročně, z kapitalizovaného úroku z prodlení 4 358,62 Kč vypočteného za období od 24. 7. 2015 do 15. 5. 2017 z částky 29 853 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 853 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 853 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení. Dále částka neuhrazené jistiny ve výši 9 657,00 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 074,00 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 985,81 Kč vypočteného za období od 23. 4. 2015 do 15. 5. 2017, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 588,85 Kč vypočteného za období od 1. 5. 2015 do 15. 5. 2017, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 657,00 Kč od 16.05.2017 do zaplacení. úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.657,00 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení.4. Po právní stránce byla věc dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.5. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smluv o zápůjčce, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 833/2008). V dané věci měl dle předložených smluv o úvěru žalovaný vrátit namísto poskytnuté částky 30 000 Kč právnímu předchůdci žalobkyně po uplynutí 60 týdnů částku 55 082 Kč v případě smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 5. 2014, a z poskytnuté částky 14 000 Kč vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 25 705Kč v případě smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 2. 2014 což odpovídá ve smlouvách uvedenému RPSN zápůjček ve výši 63,93 % a samotný úrok byl sjedná ve výši 19,98 % ročně. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či zápůjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, sp. zn. 20 Cdo 474/2006, sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 a sp. zn. 32 Cdo 3516/2009, od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 NS ČR dovodil, že „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům