4 C 46/2024-30 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím a nahradit náklady řízení z titulu dvou smluv o úvěru. První smlouva o úvěru č. , hodnota, (žalobou označený nárok č.2) byla mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen původní věřitel) a žalovaným uzavřená dne , datum, a na jejím základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Druhá smlouva o úvěru č. , hodnota, (žalobou označený nárok č.1) byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytl původní věřitel žalovanému finanční prostředky rovněž ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Pokud jde o první úvěrovou smlouvu, zavázal se žalovaný finanční prostředky vrátit ve 14. měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný však nedostál svým smluvním povinnostem, když na úvěr zaplatil toliko 4 splátky po 2 700 Kč v hotovosti, tj. celkem 10 800 Kč. Pokud jde o druhou úvěrovou smlouvu, zavázal se žalovaný finanční prostředky vrátit za zcela totožných podmínek jako u úvěru předchozího. Na tento úvěr zaplatil žalovaný v hotovosti toliko jednu splátku ve výši 2 700 Kč. Ani tento úvěr však žalovaný nesplácel řádně a včas, proto původnímu věřiteli vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části z celkové dlužné částky u obou poskytnutých úvěrů. Žalovaný nezaplatil ničeho ani na základě předžalobní upomínky, kterou mu žalobkyně zaslala. Smlouvu o podstoupení pohledávky ze dne , datum, prokázala žalobkyně, že na ní byly platně postoupeny pohledávky původního věřitele a tedy právního předchůdce za žalovaným z titulu dvou výše specifikovaných úvěrů.2. Ještě předtím, než soud ve věci poprvé jednal, vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně části smluvní pokuty co do částky 2 887,95 Kč, pokud jde o druhý nárok, a co do částky 1 390 Kč, pokud jde o první nárok a navrhla v tomto rozsahu zastavení řízení.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uvedeného dne uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 700 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni úrok v celkové výši 1 014 Kč, když úrok z úvěru činil 8 % p. a. a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 272,44 % při poskytnutí úvěru na 14 měsíců. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že v den podpisu smlouvy před převzal v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný do dne podstoupení pohledávky na žalobkyni zaplatil původnímu věřiteli částku 4x 2 700 Kč, tj. 10 800 Kč. Od 24. 1. 2023 byl v prodlení se zaplacením neuhrazených splátek a věřitel tak mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data byla jistina úvěru úročena úrokem ve výši 8 % p. a.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena uvedeného dne smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč za zcela totožných podmínek jako u úvěru předchozího a lze proto na podrobnosti v tomto směru odkázat. I zde je součástí smluvních podmínek potvrzení žalovaného, že v den podpisu smlouvy převzal v hotovosti částku 20 000 Kč., Anonymizováno, Žalovaný na dluh do postoupení pohledávky na žalobkyni zaplatil původnímu věřiteli částku 2 700 Kč. Postoupení obou žalobou uplatněných pohledávek za žalovaným má soud prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně její přílohy, jímž je seznam postoupených pohledávek. Předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2023 byl žalovaný upomínán žalobkyní o zaplacení dluhu s možností jejího následného vymáhání.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla žalovanému poskytnuta původním věřitelem částka 20 000 Kč, a to ve dvou případech na základě dvou úvěrových smluv, přičemž měl vždy vrátit částku výši 37 184 Kč, tedy téměř dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Takto razantní navýšení výše závazku dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatku za poskytnutí úvěru, zahrnující nejen zákonem předvídatelný smluvní úrok, ale také neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřitel je v souvislosti s uzavřením smlouvy se žalovaným a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouva uvádí. Obsah služeb, který by mu měly být za tyto částky poskytnuty je přitom formulován vágním, neurčitým a nepřezkoumatelným způsobem – k tomu viz např. položka administrativní činnost bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení či specifikace. Z obsahu smlouvy nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položek přestavujících vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Z tohoto důvodu soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku, který byl sjednán v sazbě 8 % p. a. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalované poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je u smlouvy vyjádřena RPSN ve výši 272,44 % p. a. je přitom nepřiměřeně vysoká, a to i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.7. Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o. z., neboť nákladnost úvěrů, konkrétní výše všech problematických administrativních poplatků, je zahrnuta již ve výši jednotlivých splátek, které byl žalovaný povinen dle smlouvy platit. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřená smlouva o úvěru je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, přičemž tuto absolutní neplatnost soud zkoumá s úřední povinnosti, aniž by bylo nutné vznesení námitky některým z účastníků.8. Nárok žalobkyně bylo proto právě nutno posoudit podle ustn. § 2991 odst. 1 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o. z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně jako postupník tak má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru její právní předchůdce poskytl. Má tedy nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč, v obou případech poskytnutých úvěrů, přičemž je nutné započítání úhrady zaplacené žalovaným na ten který poskytnutý úvěr. Na úvěr poskytnutý původním věřitelem žalovanému dne , datum, zaplatil žalovaný 4x 2 700 Kč, tj. 10 800 Kč a zbývá tedy zaplatit 9 200 Kč. Na úvěr poskytnutý původním věřitelem žalovanému dne , datum, zaplatil žalovaný pouze jednu splátku ve výši 2 700 Kč, a zbývá tedy zaplatit 17 300 Kč. Ve zbytku byla žaloba ohledně žalobou uplatněné částky v obou případech zamítnuta. Žalobě bylo tedy vyhověno pokud jde o ten starší úvěr, tolik do částky 9 200 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, pokud jde o ten druhý, později uzavřený úvěr ve výši 17 300 Kč, rovněž je zákonným úrokem z prodlení.9. Zároveň soud rozhodl o zastavení řízení co do částky 2 887,95 Kč a co do částky 1 390,58 Kč, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní z důvodu přepočítání požadované smluvní pokuty, přičemž soud po právní stránce postupoval podle § 96 odst. 1 o. s. ř., dle kterého žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení