9 C 39/2024-54 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se původně domáhala na žalované zaplacení částky 18 599 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, pohledávky ve výši 2 821,79 Kč a 15 % úroku z částky 11 417,49 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkově tento úrok dosáhne částky 45 446 Kč. V žalobním návrhu uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo , datum, , žalovaná se zavázala zaplatit splátky poskytnutou částku a úrok ve výši nominální úrokové sazby 74,52 % ročně ve 48 splátkách ve výši 900 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, součástí splátek byla rovněž i měsíční úhrada pojištění schopnosti žalované splácet. Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované. Žalovaná uhradila celkem , hodnota, splátek v celkové částce 9 000 Kč. Ještě před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut ve výši celkem 498 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 400 Kč. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu , datum, . Novou jistinu podle výpočtu žalobkyně tvořila částka 15 590,95 Kč. Žalobkyně popsala všechny nároky vyplývající ze smlouvy o půjčce a požadovala na žalované zaplacení dlužné jistiny v celkové výši 15 590,95 Kč, smluvní pokuty ve výši 498 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 2 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od , datum, do zaplacení, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 11 417,49 Kč od , datum, do zaplacení. Konečně požadoval úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši 111 Kč.2. Žalobkyní navrhovaný platební rozkaz soud nemohl vydat, neboť žalobkyně požadovala nemravně vysoké úroky, které mnohonásobně převyšovaly obvyklou stanovenou úrokovou míru. Žalobkyně tak byla nejprve vyzvána k doplacení soudního poplatku. Dříve, než soud věci projednal, vzala žalobkyně návrh částečně zpět. Konkrétně požadovala pouze zaplacení částky 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, tedy rozdíl mezi částkou, která byla žalované poskytnuta a částkou, kterou vrátila. Ve zbytku vzala žalobu zpět.3. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce kdykoliv za řízení vzít zpět návrh na jeho zahájení. Je-li návrh vzat zpět z části, soud řízení zastaví částečně. V posuzované věci soud nepotřeboval stanovisko žalované ke zpětvzetí návrhu, neboť k omezení žaloby došlo dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci samé. Proto v části, v níž žalobkyně žalobu omezila, řízení bez dalšího zastavil. Rozhodoval pouze o zbytku žalobního návrhu, tedy o částce 3 000 Kč spolu s příslušenstvím.4. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen smlouva) ve spojení s oznámením věřitele o schválení úvěru, splátkovým kalendářem, dokladem o vyplacení úvěru ze dne , datum, , prohlášení klienta z téhož data a z přihlášky do pojištění za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázala splácet tento úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 74,52 % ročně, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč počínaje měsícem dubnem 2022. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná po celou dobu splácení úvěru. Podle bodu 6.1 smlouvy, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovali smluvní pokutu ve výši 249 Kč, a to za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dle bodu 6.2 smlouvy, poskytovatel má vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů částku 200 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru pak má soud za prokázané, že dne , datum, byla ve prospěch žalované odeslána z účtu žalobkyně částka 12 000 Kč. Z karty klienta ve spojení s výzvami k úhradě má soud za prokázané, že žalovaná zaplatila celkem , hodnota, splátek po 900 Kč. K zesplatnění došlo podle bodu 6.3. smlouvy, podle které ocitne-li se klient v prodlení s úhradou některé splátky nebo její části o délce 65 dnů, je poskytovatel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, to znamená, že se tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle bodu 6.2. části B smlouvy. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Z oznámení ze dne , datum, je patrné, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek č. , hodnota, až 16 a současně upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení z téhož data potom vyplývá, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru delší než 65 dnů, že tedy fakticky tímto dnem již došlo k okamžitému zesplatnění vyplývajících z této smlouvy. Z karty klientky vyplývá, že skutečně žalovaná byla v prodlení s platbou č. , hodnota, ze dne , datum, a se všemi ostatními splátkami. Z výpisu systému SOLUS, hodnocení klienta před poskytnutím úvěru je dále prokázáno, že žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované. Ze statistického seznamu České národní banky – úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice na spotřebu má soud za prokázané, že za březen 2022 činila průměrná sazba úroku z úvěru na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem 8,33 % ročně.5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.6. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 833/2008). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sjednán úrok z