8 C 103/2025-19 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 14 417 Kč. Podle uvedené smlouvy se žalovaná zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky žalobci a spolu s poplatky za tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše v pravidelných denních splátkách, poplatkem za službu „Klidné spaní“ ve výši 501,42 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 495 Kč a poplatek za Informační SMS servis ve výši 131,52 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 16. 5. 2024. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, načež žalobkyně zesplatnila dluh ke dni 5. 3. 2025. Žalovaná je tedy od 6. 2. 2025 v prodlení s plněním peněžitého závazku, přičemž žalobkyně požaduje též kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 665,62 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 92,72 Kč, poplatkem za službu „Klidné spaní“ ve výši 109,80 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 142,22 Kč a poplatek za Informační SMS servis ve výši 28,20 Kč, smluvní pokutu ve výši 3,02 Kč a zákonný úrok z prodlení.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen smlouva), za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uvedeného dne uzavřely smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše 72 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalobkyně žalované vyplatila dne 28. 5. 2024 na čerpání úvěru částku ve výši 2 717 Kč, dne 29. 8. 2024 částku ve výši 5 400 Kč a konečně dne 16. 4. 2024 částku ve výši 6 300, tj. částku v celkové výši 14 417 Kč, a to převedením na účet žalované, jak je prokázáno předloženým přehledem bankovních transakcí. Úvěr byl poskytnut na účet žalované, který žalovaná uvedla. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 27. 8. 2025 přitom plyne, že majitelem účtu v době vyplacení úvěru právě žalovaná. Ve smlouvě žalobkyně pak byl sjednán smluvní úrok ve výši 0,903 % denně z nesplacené části jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Dále byla ve smlouvě žalobkyně sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Splatnost úvěru jako celku nastala v souladu s výzvou žalobkyně dne 5. 3. 2025. Žalovaná však sjednanou částku nevrátila řádně a včas. Žalobkyně proto po žalované požaduje uhradit jistinu ve výši 5 338,76 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 665,62 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 92,72 Kč, poplatkem za službu „Klidné spaní“ ve výši 109,80 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 142,22 Kč a poplatek za Informační SMS servis ve výši 28,20 Kč, smluvní pokutu ve výši 3,02 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalované byla zaslána též předžalobní upomínka, jak vyplývá z upomínky ze dne 19. 6. 2025.4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 607 o. z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.5. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ). V dané věci měla dle předložené smlouvy žalovaná vrátit namísto poskytnuté částky 14 417 Kč žalobkyni částku 21 213,58 Kč, přičemž splatnost celého úvěru nastala dne 5. 3. 2025. Žalovaná měla přitom splatit dlužnou částku původně do 8. 10. 2025. Reálně tedy úrok představoval 0,903 % denně což představuje 329,59 % ročně (0,903 x 365) z dlužné částky. Právě proto RPSN činí 1 640,17 %. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či zápůjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, NS ČR dovodil, že „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm NS ČR odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (viz NS ČR sp. zn. , spisová značka, ) a věc uzavřel se závěrem, že „Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, lze úroky z prodlení „posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, str. 2077 – 2091). Také Ústavní soud České republiky (dále jen ÚS) již v nálezu sp. zn. III. ÚS 4084/12 dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu s dalšími sankcemi) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. o. s. ř.. Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. II. ÚS 3194/18 dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, nebo , spisová značka, uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.